Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 134/2024-31

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci

žalobce: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno.

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno

Adresa zainteresované osoby 0/0

o 10 762 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 1 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 592 Kč od datum do datum, ve výši 15 % ročně z částky 1 592 Kč od datum do zaplacení, a ve výši 0,25 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, dále částku 2 500 Kč, a částku 2 170 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 1 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 592 Kč od , datum, do , datum, , ve výši 15 % ročně z částky 1 592 Kč od , datum, do zaplacení, a ve výši 0,25 % ročně z částky 7 000 Kč od , datum, do zaplacení, dále částku 2 500 Kč, a částku 2 170 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 10 762 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 592 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne datum, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když dosud neuhradil ničeho. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci a zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta skenem dokladu totožnosti s fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného a následně dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč. Žalobce dále požaduje po žalovaném na základě smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 7 000 Kč ode dne datum do datum v zaokrouhlené výši 2 170 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

právnická osoba jednání dne datum se žalobce omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití , ), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce předložil soudu Smlouvu o zápůjčce a právnická osoba podmínky (VOP), oboje datované dnem datum, vše ve formě elektronického dokumentu ve formátu PDF, který zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. V textu smlouvy je jako „věřitel“ uveden žalobce a jako „klient“ žalovaný, přičemž dokument neobsahuje kvalifikovaný elektronický podpis a smlouva ve svém závěru obsahuje fotokopii podpisů dvou jednatelů žalobce a na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text: „Klient: Jméno zainteresované osoby 0/0, datum Anonymizováno “, přičemž není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předložených elektronických dokumentů tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobce ani nedoložil tvrzený způsob podepsání smlouvy (že zaslal PIN na klientem uvedené telefonní číslo a následně byl tento PIN odeslán zpět žalobci prostřednictvím SMS zprávy). K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl. Žalobce tak nepředložil dostatečné důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena.

5. Z přípisu právnická osoba., ze dne datum vyplývá, že na účet č. č. účtu (jehož majitelem byl žalovaný) byla dne datum z účtu žalobce připsána částka 7 000 Kč.

6. Podle jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle , 3 jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

7. V daném případě žalobce v řízení nenavrhl důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla s žalovaným uzavřena, proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu , neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobce nemohl při jednání poučit podle s ohledem na jeho omluvenou absenci u jednání.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

9. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže ě při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.

10. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.

11. Písemná forma je v souladu s § 562 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

12. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „ “). Pro písemné právní jednání vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ve spojení s eIDAS. nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).

13. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu y. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se žalobce mohl dovolávat právních důsledků smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobce proto není oprávněn požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu této smlouvy.

15. Žalobce však prokázal, že dne datum žalovanému poskytl částku 7 000 Kč na bankovní účet, jehož byl v té době žalovaný majitelem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu poskytnutých 15 000 Kč a žalovaný je tedy povinen tuto částku vydat žalobci ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, soud mu proto uložil povinnost zaplatit celou částku 7 000 Kč rozsudkem (výrok I.).

18. Jelikož splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobce žalovaného prokazatelně vyzval k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací lístek) a doručenou žalovanému nejdříve dne datum, proto se pohledávka stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené žalobcem ve výzvě k zaplacení, tedy dne datum.

19. Dnem datum se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobci přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data ve výši, která odpovídá o. z. ve spojení s , ve znění pozdějších změn a doplňků (výrok I.).

20. Ohledně zbývající části uplatněného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.), neboť z absolutně neplatné smlouvy nemohly vzniknout účastníkům žádná práva ani povinnosti.

21. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , když žalobce i žalovaný byli každý procesně úspěšní stejnou měrou, přičemž míra úspěchu žalobkyně ve věci činí (s vyčíslením příslušenství k datu vyhlášení rozhodnutí) celkem hodnota % původního žalobního nároku, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z nich.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku ve 2 písemných vyhotoveních.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto vykonatelným rozsudkem v uvedených lhůtách dobrovolně, lze se jejich splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.