Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 53/2024-40

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoanonymizovánoAnonymizováno

zastoupená advokátem AnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoanonymizovánoAnonymizováno

sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 15 540 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalobkyni se nevrací část zaplaceného soudního poplatku ani přeplatek na soudním poplatku ve výši 14 Kč.

II. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 800 Kč od 24. 12. 2022 do 21. 10. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 800 Kč od 22. 10. 2023 do zaplacení a částky 3 540 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalobkyni se nevrací část zaplaceného soudního poplatku ani přeplatek na soudním poplatku ve výši 14 Kč.II. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.IV. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 800 Kč od 24. 12. 2022 do 21. 10. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 800 Kč od 22. 10. 2023 do zaplacení a částky 3 540 Kč.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 15 540 Kč s příslušenstvím (úrok 4 800 Kč byl v žalobě nesprávně označen jako jistina, což vedlo k tomu, že soud dosud chybně vycházel z předmětu řízení navýšeného o tuto částku, tj. 20 340 Kč s příslušenstvím). V žalobě a jejím doplnění tvrdila, že s žalovaným dne 21. 8. 2022 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 14216, na jejímž základě žalovanému zaplatila 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení, pročež ho žalobkyně informovala o zesplatnění úvěru. Žalobkyně se tak žalobou domáhala zaplacení jistiny 12 000 Kč a smluvního úroku 4 800 Kč za první měsíc doby čerpání úvěru (z částky 16 800 Kč požadovala i zákonný úrok z prodlení od 24. 12. 2022 do zaplacení) a dále částky 3 540 Kč jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za dobu od data prodlení 24. 12. 2022 do data odeslání předžalobní výzvy 15. 10. 2023.

2. Žalobkyně následně uvedla, že dne 16. 4. 2023 žalovaný uhradil částku 5 000 Kč, v částce 5 000 Kč a zákonném úroku z prodlení z této částky od 24. 12. 2022 do zaplacení proto vzala žalobu zpět.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud zjistil, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek z žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) ve výši 814 Kč. Základ poplatku však netvoří příslušenství pohledávky, tj. v daném případě mimo jiné částka 4 800 Kč (úrok), byť žalobkyně tuto částku v žalobě označila jako jistinu. Za základ poplatku je tak třeba považovat částku 15 540 Kč jako součet žalované jistiny 12 000 Kč a nárokované smluvní pokuty 3 540 Kč. Z něho soudní poplatek splatný při podání žaloby dle položky 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků jako přílohy zákona o soudních poplatcích činil 800 Kč. Žalobkyni tak vznikl přeplatek na soudním poplatku ve výši 14 Kč. Jelikož však tento přeplatek nepřevyšuje 50 Kč, soud žalobkyni tento přeplatek v souladu s větou třetí , o soudních poplatcích, nevrátil (přeplatek nevznikl na základě nesprávné výzvy nebo nesprávného rozhodnutí soudu, srov. zákona o soudních poplatcích). O tom vydal samostatný výrok I. rozsudku, a to s ohledem na možnost žalobkyně bránit se tomuto postupu odvoláním. V tomto výroku I. rozsudku rovněž rozhodl, že žalobkyni se nevrací zaplacený soudní poplatek ani jeho část, a to s ohledem na skutečnost, že zaplacený soudní poplatek představoval méně než 1 000 Kč (srov. zákona o soudních poplatcích). Ani částečné zastavení řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby (viz výrok II. rozsudku) tedy nemůže mít za následek vrácení části zaplaceného soudního poplatku.

5. Podáním doručeným soudu dne 19. 6. 2024 žalobkyně vzala svou žalobu zpět ohledně částky 5 000 Kč a zákonného úroku z této částky od 24. 12. 2022 do zaplacení, s ohledem na to, že žalovaný dne 16. 4. 2023 uhradil žalobkyni 5 000 Kč. Soud proto ve výroku II. tohoto rozsudku v uvedené části řízení dle věty prvé , (dále též „ “), zastavil.

6. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:

7. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. 14216, která však neobsahuje podpis žalovaného, je uvedeno, že žalobkyně se zavazuje poskytnout žalovanému peněžní prostředky do limitu až 20 000 Kč s tím, že úvěr je poskytován na dobu neurčitou. Úroková sazba činí 40 % p. m. (měsíčně), RPSN činí 5539,39 %. Pro případ prodlení žalovaného je zde obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

8. Z potvrzení banky plyne, že dne 21. 8. 2022 žalobkyně zaslala na účet č. č. účtu vedený na jméno Jméno zainteresované osoby 0/0 částku 12 000 Kč se zprávou příjemci „půjčka ID 14216 ze dne 20-08-2022“.

9. Z výpisu z účtu č. č. účtu za červenec 2022 se podává, že tento účet patří žalovanému.

10. Dopis ze dne 15. 10. 2023, který byl dle podacího lístku odeslán téhož dne, obsahuje výzvu žalovanému k úhradě, a to do tří dnů. Dopis je zároveň předžalobní výzvou.

11. Další žalobkyní předložené y nebyly pro posouzení věci významné.

12. Z žalobkyní předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení měli dne 20. 8. 2022 uzavřít (žalobkyní předložená smlouva neobsahuje podpis žalovaného) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 14216, v níž si měli sjednat úvěrový rámec pro žalovaného ve výši 20 000 Kč. Úvěr je poskytován na dobu neurčitou, úroková sazba činí 40 % p. m. (měsíčně), RPSN činí 5539,39 %. Pro případ prodlení žalovaného si měly smluvní strany sjednat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně dne 21. 8. 2022 zaplatila na účet žalovaného částku 12 000 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni dne 16. 4. 2023 částku 5 000 Kč, dále již nevrátil ničeho ani přes předžalobní výzvu. Tuto předžalobní výzvu, jež byla současně první prokazatelně odeslanou výzvou k plnění, zaslala žalobkyně žalovanému dne 15. 10. 2023. V tomto dopise vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry:

14. Mezi účastníky řízení mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu a násl. , (dále též „o. z.“). S ohledem na níže přijatý závěr o absolutní neplatnosti smlouvy a o vzniku bezdůvodného obohacení bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda k uzavření smlouvy skutečně došlo, soud proto pro zjednodušení vycházel ze závěru, že smlouva uzavřena byla (i kdyby však k uzavření smlouvy nedošlo, výrok rozsudku by byl stejný).

15. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. , a ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. , který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti). Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení , („starého“) .

17. Shora odkazované závěry jsou plně použitelné i za nové právní úpravy obsažené v („novém“) o. z. Přestože v § 588 o. z. je pro závěr o absolutní neplatnosti právního jednání zakotven požadavek zjevného rozporu s dobrými mravy, adverbium „zjevně“, užité v § 588 o. z., vyjadřuje důraz na zřejmost, jednoznačnost či nepochybnost závěru, že k rozporu s dobrými mravy posuzovaným jednáním došlo. Je-li tomu tak, nastupuje důsledek v podobě absolutní neplatnosti. V opačném případě nelze o neplatnosti z důvodu porušení dobrých mravů vůbec uvažovat. Jinak řečeno, dobré mravy buď porušeny jsou, nebo nejsou. Porušení korektivu dobrých mravů tak má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Právní jednání se tedy buď příčí dobrým mravům a je absolutně neplatné, nebo dobré mravy porušeny nejsou a právní jednání z tohoto důvodu neplatné není (viz rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sen. zn. , ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. ).

18. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu v srpnu 2022 činila 9,72 % ročně. Ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba 40 % měsíčně, nicméně soud vycházel z výše RPSN 5539,9 %. RPSN je přitom důležitým ukazatelem, jenž zahrnuje jak úrokovou míru, tak i poplatky spojené s úvěrem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. ). Fakticky sjednaná úroková sazba 5539,9 % ročně tedy v dané věci dosahuje cca 570násobku obvyklé úrokové míry. I ve spojení se sjednanou značnou smluvní pokutou (v maximální zákonem připuštěné výši, srov. , o spotřebitelském úvěru) soud uzavřel, že ujednání o příslušenství pohledávky, jakož i o veškerých sankcích spojených s prodlením žalovaného, ve svém souhrnu natolik nepřiměřeně zatěžují žalovaného (nadto spotřebitele), že tato ujednání jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná ve smyslu o. z. Jednotlivá ujednání soud posuzuje ve vzájemném kontextu, kdy žalovaný se zavázal k placení zjevně nepřiměřeného úroku i smluvní pokuty. Proto soud za absolutně neplatnou považuje celou smlouvu o úvěru, nikoliv pouze ujednání o úroku. V opačném případě by poskytovatelům úvěrů nic nebránilo co nejvíce „nadsazovat“ smluvní úrok a zakotvit do smlouvy i maximální zákonem stanovenou smluvní pokutu a „riskovali“ by toliko snížení či „vypuštění“ úroku soudem za ponechání sjednané výše ostatních smluvních plnění - v takovém případě by ovšem nic nemotivovalo poskytovatele úvěrů nabízet svým klientům takové (přiměřené) smluvní podmínky a ujednání, jež nečiní smlouvu či její část absolutně neplatnou.

19. Dále lze poukázat na § 576 o. z., podle něhož týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné. Podnikatelskou aktivitu žalobkyně považuje za založenou na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků, resp. poplatků za poskytnutí úvěru. Žalobkyně poskytuje rizikové úvěry a příjmy z vysokých úroků kompenzuje ztráty plynoucí z rizikovosti tohoto druhu podnikání. Nelze předpokládat, že by byla ochotna uzavřít úvěrovou smlouvu, v níž by byl sjednán úrok v obvyklé výši. Není tudíž naplněn předpoklad, že by žalobkyně v posuzovaném případě uzavřela smlouvu bez neplatné části, pokud by neplatnost rozpoznala (srov. podobně rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 5. 2023, č. j. -292, bod 9).

20. Ze shora uvedených důvodů soud shledal absolutní neplatnost celé smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. (ve vztahu k ještě výrazně nižším plněním ujednaným ve smlouvě, jež vedla k závěru o nutnosti zastavit exekuci, srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. ).

21. Částka 12 000 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení, k němuž došlo na straně žalovaného (§ 2993 o. z.). Žalovaný vrátil žalobkyni částku 5 000 Kč, soud proto žalovanému uložil výrokem III. tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou část bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy pak nelze přiznat žalobkyni nárok na jakákoliv další plnění plynoucí ze smlouvy, tj. smluvní úrok ani smluvní pokutu. V této části proto soud žalobu výrokem IV. tohoto rozsudku zamítl.

22. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele, není-li sjednáno jinak (§ 1958 odst. 2 o. z., srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. ). Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů v dopise odeslaném žalobkyní dne 15. 10. 2023. Tento dopis soud považuje za doručený třetím následujícím pracovním dnem, tj. dnem 18. 10. 2023 ( o. z.). Třídenní lhůta pro zaplacení tak uplynula dne 21. 10. 2023. Teprve od následujícího dne (22. 10. 2023) proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ( o. z., ), a to z dlužné nesplacené části jistiny 7 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení z částky přesahující dlužnou jistinu, jakož i za období před 22. 10. 2023 soud žalobkyni ze shora vyložených důvodů nepřiznal.

23. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy bylo bezpředmětné zabývat se otázkou, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ( , 87 , o spotřebitelském úvěru).

24. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. , (dále též „ “). Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. . Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. .

25. Soud vzal v úvahu částky, ohledně nichž byla žalobkyně procesně úspěšná, a částky, ohledně nichž byla procesně neúspěšná. Do procesního neúspěchu zahrnul i částku, v níž byla žaloba vzata částečně zpět, neboť z tvrzení žalobkyně plyne, že žalovaný částku 5 000 Kč zaplatil dne 16. 4. 2023, tj. ještě před podáním žaloby ze dne 19. 2. 2024 (žaloba v této části nebyla podána důvodně a žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení, srov. ). Z tohoto hlediska nelze než uzavřít, že z větší části byl procesně úspěšný žalovaný. Tomu by náležela poměrná část náhrady nákladů řízení dle Žalovaný však byl v průběhu řízení pasivní a žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle v obvyklé délce 3 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může oprávněná podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuci.