Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 62/2024-35
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci
Anonymizovaný odstavec
Anonymizovaný odstavec
Anonymizovaný odstavec
proti
Anonymizovaný odstavec
o 13 800 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, .
1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným od původního věřitele – právnická osoba, IČ IČO, se sídlem adresa na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě poskytnul dne datum žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši částka, která měla být dle čl. 1.6 jednorázově splacena dne datum společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky www.teticka.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky www.teticka.cz a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního /hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Nárok žalobce tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši částka, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1.3 smlouvy o zápůjčce ve výši částka. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalobce se z jednání nařízeného na datum omluvil a souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a ve věci rozhodl za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud provedl dokazování listinami, a to smlouvou o zápůjčce č. hodnota, potvrzením o přijaté platbě souhlasem se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů, potvrzením o provedené platbě, výzvou k úhradě před podáním žaloby, oznámením o postoupení pohledávky, podacím lístkem, standardními informacemi o zápůjčce TETIČKA č. hodnota, rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, realizační smlouvou o postoupení pohledávek č. hodnota, a zprávou právnická osoba., z datum. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav.
5. Žalobce předložil soudu smlouvu o zápůjčce č. hodnota ze dne Anonymizováno, v jejímž textu je jako zástupce společnosti (osoba jednající za společnost) uveden jméno FO, jehož podpis je umístěn na smlouvě, na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text: „datum“. Ze souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předložené listin y tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svoji vůli být vázán předmětnou smlouvou. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne datum plyne, že na účet společnosti právnická osoba, vedený u platební brány Anonymizováno byla připsána platba částka z bankovního účtu adresa. Ze sdělení KB, a.s., soud zjistil, že bankovní účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného a dne datum byla na něj připsána částka částka z účtu č. Anonymizováno. Výzvou k úhradě dluhu ze dne datum vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka do 3 dnů, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum oznámil žalovanému, že na něj byla postoupena pohledávka ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce. Z podacího lístku má soud za prokázané, že zásilka byla odeslána žalovanému dne datum. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.
6. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
7. V daném případě žalobce v řízení nenavrhl důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný uzavřel shora tvrzenou úvěrovou smlouvu, když tato neobsahuje podpis žalovaného, a proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Absencí u jednání se žalobce zbavil možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti nesení důkazního břemene podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. a následkem spojeným s jeho neunesením, když žalobce v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu uvedených ustanovení musí nést odpovědnost za výsledek řízení. Na základě zjištěného skutkového stavu tak soud nemohl dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným elektronicky podepsána, a tedy v konečném důsledku, že smlouva byla mezi účastníky řízení uzavřena a že z ní mohly stranám plynout předvídané právní následky vyvozované z jejího uzavření.
8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
11. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listin ě při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.
12. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv. „clickthrough“ systémem, tedy kliknutím – „stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hypertextového odkazu) zobrazeného na monitoru či na jiném zobrazovacím zařízení.
13. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.
14. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobce v textovém formátu byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007 , podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listin y. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.
15. Aby se žalobce mohl dovolávat právních následků plynoucích ze smlouvy, je nutné prokázat, že v žalobě uvedená smlouva byla mezi účastníky reálně uzavřena; v daném případě tak jde především o uvedenou skutečnost, jíž je povinnost prokázat, že žalovaný smlouvy podepsal, tedy že smlouvu opatřil svým podpisem, ať už fyzicky nebo v elektronické formě.
16. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSVD “). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.
17. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).
18. České právo tedy nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Je zcela v souladu s právem, aby smlouvy byly uzavírány distančně. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému byl zřízen uživatelský účet v zabezpečeném webovém rozhraní www.nazivnost.cz, následně mu byly sděleny přístupové údaje k tomuto účtu a poté požádal o úvěr a projevil souhlas se smlouvou. K žádné z těchto skutečností však žalobkyně nenavrhla důkazy, kterými by bylo možné prokázat, že k takovému průběhu událostí opravdu došlo. Mohl by tak být k důkazu navržen např. počítačový systém, jenž obsahuje záznamy údajů o právních jednáních a pokud by zároveň bylo prokázáno, že se záznamy provádějí systematicky, posloupně a jsou chráněny proti změnám, mohla by se uplatnit vyvratitelná právní domněnka stanovená v § 562 odst. 2 o. z., že záznamy v takovém elektronickém systému jsou spolehlivé. Žádný takový důkaz navržen nebyl a z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas se smlouvou. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán.
19. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o zápůjčce ze dne datum, a proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.
20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobce, na něhož byla pohledávka za žalovaným postoupena, prokázal, že poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši částka, jež odpovídá výši úvěrové jistiny, žalovaný je proto povinen žalovanou částku žalobci vydat, žaloba tak byla důvodně uplatněna v části týkající se nároku žalobce na zaplacení jistiny ve výši částka. Jelikož žalovaný částku dlužné jistiny ve výši částka žalobci dobrovolně neuhradil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (I. výrok rozsudku). Ve zbývající části požadované jistiny soud žalobu v části požadovaných částka zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku).
21. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, žaloba je důvodná také pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
22. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy věřitele ke splnění dluhu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Výzva ke splnění dluhu je adresným právním jednáním, jenž se stává perfektním v okamžiku, kdy dojde do sféry adresáta právního jednání. Dojitím do výlučné sféry adresáta (bez ohledu na to, zda mu takové právní jednání bylo reálně doručeno či nikoli) se rozumí okamžik, kdy se adresát objektivně mohl seznámit s jeho obsahem. Žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k úhradě dluhu výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, ve výzvě byl žalovaný vyzván, aby dluh uhradil do tří dnů. Pohledávka se stala splatnou uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výzvě k zaplacení, tedy datum a následujícím dnem byl žalovaný v prodlení s plněním dluhu. Dnem následujícím po datum se tedy žalovaný dostal do prodlení se zaplacením předmětné částky, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení až od tohoto data (viz výrok I.). Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl (výrok II.).
24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl ve sporu úspěšný pouze zčásti (převážné části jistiny a části zákonného úroku z prodlení), proto mu soud přiznal částečnou náhradu nákladů řízení. Žalobce v souladu s § 142a o. s. ř. o. s. ř. zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění. Náklady řízení žalobci vznikly ve výši částka, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí částka. Výši náhrady nákladů právního zastoupení soud stanovil podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, účinné ke dni poskytnutí právní služby (dále jen „a. t.“). Zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Na nákladech zastoupení advokátem náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a. t. a § 7 a. t. sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný a vznikl mu nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.