Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 1/2024-27
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně:
Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0, se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,
proti žalované:
Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0, bytem Adresa zainteresované osoby 1/0,
o zaplacení 10 776 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 050 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 050 Kč od 13.9.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 5 726 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 776 Kč od 9.10.2021 do 12.9.2023 a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 726 Kč od 13.9.2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 050 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 050 Kč od 13.9.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 5 726 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 776 Kč od 9.10.2021 do 12.9.2023 a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 726 Kč od 13.9.2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 25.8.2023, doplněnou podáním ze dne 8.2.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 10 776 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 14.8.2020 uzavřela žalovaná se žalobkyní Smlouvu o úvěru na částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 726 Kč, a to formou týdenních splátek po 213 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná uhradil žalobkyni pouze částku 1 950 Kč, zbytek úvěru řádně nevrátila a dluží žalobkyni částku 10 776 Kč.
2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 22.3.2024). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 14.8.2020 plyne, že tato listin listina je opatřena podpisem žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, za sjednaný úrok 70,89 % ročně. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně souhrnného poplatku ve výši 5 726 Kč v 60týdenních splátkách po 212,10 Kč.
6. Z Evidenční karty klienta ze dne 14.8.2020 plyne, že tato listin listina je opatřena podpisem žalované. Žalovaná byla vlastníkem svého bydlení, neměla žádné nezaopatřené dítě, neměla žádný úvěr u žalobkyně. Pracovala jako vedoucí linky na plný úvazek u společnosti Anonymizováno Anonymizováno, adresa, IČO: IČO, s příjmem 16 847 Kč měsíčně čistého. Pracovní smlouva byla na dobu neurčitou. Výdaje žalované na bydlení činily 4 872 Kč měsíčně a životní minimum činilo 4 360 kč. Disponibilní zůstatek žalované činil 7 615 Kč. Zaměstnání mělo být ověřováno z pracovní smlouvy a výplatní pásky.
7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru.
8. Z Výpisu splátek a úhrad plyne, že žalovaný zaplatil žalobkyni celkem částku 1 950 Kč.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 14.12.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 14.12.2022, jak plyne z podacího archu.
10. Z výplatní pásky za 7/2020 plyne, že společnost právnická osoba vyplatila žalované za červenec 2020 mzdu ve výši 20 237 Kč čistého. Z výplatní pásky za 6/2020 plyne, že společnost právnická osoba vyplatila žalované za červen 2020 mzdu ve výši 11 552 Kč čistého.
11. Skutkový závěr: Dne 14.8.2020 uzavřela žalobkyně se žalovanou písemnou smlouvu o úvěru č. hodnota. Téhož dne žalovaná od žalobkyně převzala v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná vrátila žalobkyni pouze částku 1 950 Kč, zbytek poskytnutých peněz nevrátila. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 14.12.2022 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „ObčZ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2991 odst. 1 , odst. 2 ObčZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
19. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14.8.2020 podepsána úvěrová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně sjednaného úroku a souhrnného poplatku, a to formou splátek. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
20. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.
21. V té souvislosti má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila a ověřila k poměrům žalované, že pracovala u společnosti právnická osoba s průměrným výdělkem 15 895 Kč měsíčně čistého. Tyto skutečnosti vyplývají ze dvou výplatních pásek žalované za období 6,7/2020.
22. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (v daném případě žalobkyně doložila 2 výplatní pásky za 6,7/2020), dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (nájemného, energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně ověřila, že před uzavřením předmětné smlouvy byla žalovaná zaměstnána u společnosti právnická osoba. a doložila výši její mzdy, avšak žalobkyně již nedoložila, že ověřovala délku trvání pracovního poměru (neurčito). V listin ě označené jako Údaje o klientovi ze dne 14.8.2020 je sice zaškrtnuto políčko, že zaměstnání bylo ověřováno kromě výplatních pásek též pracovní smlouvou, avšak tuto žalobkyně, na rozdíl od výplatních pásek, nedoložila. Dále žalobkyně nedoložila, že by ověřovala způsob uspokojování její bytové potřeby (bydlení ve vlastním) a výši jejích nákladů spojených s bydlením, včetně všech energií. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází, je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, a to tím spíše, když žalobkyně nahlížení do těchto databází před uzavření předmětné úvěrové smlouvy ani nedoložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby řádně zjistil jak příjmy žalované, tak i jeho konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z nedostatečně zjištěných a neověřených informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jejích poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.
23. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21 , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.
24. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.
25. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 7 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 14.8.2020, z níž má soud za prokázané, že žalovaná při podpisu této smlouvy převzala od žalobkyně v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila pouze částku 1 950 Kč, zbytek dosud nevrátila.
26. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 5 050 Kč, tj. rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky (výrok I. rozsudku). Co do zbývající jistiny ve výši 5 726 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
27. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 14.12.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 13.9.2023. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 12.9.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 133.9.2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 776 Kč od 13.9.2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
28. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 5 050 Kč s příslušenstvím, žalovaná byla úspěšná co do částky 5 726 Kč s příslušenstvím. Je tak zřejmé, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, které by tak náležela poměrná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
30. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 8.2.2024, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již samotné žalobě.
31. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. , když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. k povolení plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.