Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 202/2022-51

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně:Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupené advokátem Anonymizováno

sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 12 571,26 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 571,26 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 3 771,81 KČ od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úroků 29 % ročně z částky 3 771,81 KČ od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 198,22 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 571,26 Kč, zákonných úroků z prodlení z částky 3 771,81 KČ od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úroků 29 % ročně z částky 3 771,81 KČ od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 198,22 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 15. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 12 571,26 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně: společností právnická osoba IČ: IČO, a žalovaným, č. sml.: tel. číslo.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.

4. Dne 1. 2. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 9 000 Kč. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že tuto částku v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných 18 měsíčních splátkách. Dále byl mezi účastníky sjednán poplatek v celkové výši 9 069 Kč, který se skládal z úroku ve výši 2 206 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 4 388 Kč a poplatku 2 475 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (viz smlouva o zápůjčce ze dne 1. 2. 2019, č. sml.: Anonymizováno).

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 1. 2. 2019 vyplynulo, že žalovaný bydlel v nájmu, jeho měsíční výdaje byly odhadnuty na 5 000 Kč, další 2 000 Kč připadaly na splátky zápůjček. Příjmy žalovaného činily 11 432 Kč měsíčně, další příjem domácnosti činil 9 500 Kč měsíčně. Údaje o přijmu žalovaného měly být ověřeny z pracovní smlouvy (označené datem 1. 11. 2017) a dvěma výplatními páskami za listopad a prosinec (zřejmě roku 2018).

6. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ten byl pořízen až dne 14. 10. 2022, je v něm vedena exekuce s počátkem 6. 6. 2022, tudíž jde o údaj irelevantní pro předmětnou smlouvu.

7. Ze žaloby vyplynulo, že žalovaný zaplatil na svůj závazek cekem 13 120,24 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky, pak bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 28. 1. 2022, kdy dopisem datovaným dne 1. 2. 2022 byl současně žalovaný informován o postoupení pohledávky (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, dopis ve věci oznámení o postoupení pohledávky).

9. Skutkový stav soud zjistil a vzal za prokázaný z těchto listinných důkazů: smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 2. 2019 č. Anonymizováno, zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 1.2.2019, výpis z centrální evidence exekucí, smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy ze dne 28. 1. 2022, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1.2.2022, výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 10.2.2022, předžalobní výzva ze dne 20.5.2022. Soud neprovedl navržené další dva důkazy, a to výslechem svědkyně jméno FO a výpisem z živnostenského rejstříku obchodního zprostředkovatele, neboť by to bylo nadbytečné, tudíž nehospodárné a těmito důkazy by nemohlo být prokázano, že žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz ust. cit. zákona). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 9 000 Kč, když žalovaný ve smlouvě potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti při podpisu smlouvy.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) platí, že: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí: „(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“

14. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice prokázala uzavření smlouvy, avšak věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva je neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ).

16. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 1. 2. 2019 vyplynulo, že žalovaný bydlel v nájmu, jeho měsíční výdaje byly odhadnuty na 5 000 Kč, další 2 000 Kč připadaly na splátky zápůjček. Příjmy žalovaného činily 11 432 Kč měsíčně, další příjem domácnosti činil 9 500 Kč měsíčně. Údaje o přijmu žalovaného měly být ověřeny z pracovní smlouvy (označené datem 1. 11. 2017) a dvěma výplatními páskami za listopad a prosinec (zřejmě roku 2018). Příjem žalovaného tedy lze považovat za ověřený. Žádné jiné údaje doloženy nebyly, tedy zejména nebyl doložen další příjem domácnosti 9 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z těchto údajů. Ohledně výdajů vyšla jen z tvrzení žalovaného. Částka 5 000 Kč za nájemní bydlení se zdá být velmi podhodnocená, nebyla řádně ověřena. Celkově by však dle těchto údajů zůstávalo žalovanému 4 432 Kč. Tato částka by měla dostačovat na život jedné dospělé osoby, což dle názoru soudu není adekvátní. Uvedená suma nepočítá s běžnými výdaji jako připojení k internetu, výdaje na mobilní telefon a jeho síť, ošacení, stravné. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, když po takto zcela nedostatečně provedeném posouzení úvěruschopnosti poskytl dlužníku další úvěr se splátkou 1 000 Kč měsíčně (pak by žalovanému zbývalo jen 3 432 Kč měsíčně). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z. Žalobkyni tak nevzniklo a nelze jí přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy.

17. Protože bylo žalovanému poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.) a žalovaný je povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.) Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč, jednalo se na straně žalovaného o plnění, které přijal z neplatného právního důvodu. Žalovaný ale už vrátil 13 120,24 Kč, proto je žaloba nedůvodná a soud ji jako celek musel zamítnout.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

19. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, a proto by mu náležela náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.