Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 100/2023-28

Okresní soud v Mostě rozhodl soudkyní JUDr. Radkou Heresovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 33 921 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částku 29 071 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 538,26 Kč, úrok ve výši 7 779,24 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 130,19 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 484,72 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 946,92 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 28,47 % ročně z částky 4 130,19 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 24,57 % ročně z částky 10 484,72 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 946,92 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 850 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně požadovala zaplatit částku 29 071 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 538,26 Kč, úrok ve výši 7 779,24 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 130,19 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 484,72 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 946,92 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 28,47 % ročně z částky 4 130,19 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 24,57 % ročně z částky 10 484,72 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 946,92 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 33 921 Kč se smluvním úrokem a s úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce – právnická osoba anonymizováno číslo (dále jen smlouva číslo) a číslo (dále jen smlouva číslo). Na základě smlouvy číslo předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, na základě smlouvy číslo peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a na základě smlouvy číslo peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Před uzavřením smluv byla zkoumána schopnost žalované dluh splácet, byla dotázána na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady uvedenými v kolonce„ Ověřené dokumenty.“ Po odborném posouzení situace žalované dospěl předchůdce žalobkyně k závěru, že o schopnosti žalované dluh splácet nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaná se ve smlouvě číslo zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně navíc 9 956 Kč, ve smlouvě číslo navíc částku 13 925 Kč a ve smlouvě číslo navíc částku 5 950 Kč Tyto sumy představují součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 941 Kč (smlouva číslo), 7 117 Kč (smlouva číslo), 3 060 Kč (smlouva číslo), vždy s úrokovou sazbou, která byla v případě smlouvy číslo 29 % ročně, v případě smlouvy číslo 57 % ročně a v případě smlouvy číslo 28,47 % ročně, přičemž se jednalo o úrok sjednaný na straně 1 smluv, odměny za zpracování a doručení a administrativní činnost ve výši 4 371 Kč (smlouva číslo), 6 808 Kč (smlouva číslo), 1 500 Kč (smlouva číslo) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 644 Kč (smlouva číslo) a 1 390 Kč (smlouva číslo). Celkové částky odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v rámci smlouvy číslo v 18 měsíčních splátkách po 1 220 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum, v rámci smlouvy číslo v 21 měsíčních splátkách po 1 330 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena datum a v rámci smlouvy číslo v 52 týdenních splátkách po 230 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Poslední splátky byly uhrazeny datum.

2. Návrhem uplatněné pohledávky dle žalobkyně tvoří:

dlužné části jistin zápůjček – 5 946,92 Kč, 10 484,72 a 4 130,19 Kč,

dlužné části poplatků – 3 249,08 Kč, 7 290,28 a 2 819,81 Kč.

Příslušenství uplatněných pohledávek tvoří:

kapitalizované úroky z dlužných jistin za dobu od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky do datum – 3 013,27 Kč, 3 005,44 Kč a 1 760,53 Kč,

kapitalizované úroky z prodlení z dlužných jistin do datum – 816,34 Kč, 1 203,12 a 518,80 Kč,

úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 946,92 Kč od datum do zaplacení, 24,57 % ročně z částky 10 484,72 Kč od datum do zaplacení a 28,47 % ročně z částky 4 130,19 Kč od datum do zaplacení,

úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 946,92 Kč od datum do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 10 484,72 Kč od datum do zaplacení a 8,5 % ročně z částky 4 130,19 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalobkyně dále uvedla, že její oprávnění domáhat se shora uvedených částek vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když se stala novým věřitelem žalované, a tuto skutečnost jí písemně oznámila spolu s výzvou k zaplacení.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Po splnění podmínek uvedených v  soud ve věci nenařizoval jednání, věc posoudil a rozhodl na základě listin předložených žalobkyní.

5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno následující:

Ze smluv o zápůjčkách bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo dne datum smlouvu číslo dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě smlouvy číslo jí byly poskytnuty finanční prostředky – 12 000 Kč, na základě smlouvy číslo finanční prostředky ve výši 14 000 Kč a na základě smlouvy číslo finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Ve všech případech byly peníze vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se smlouvou číslo zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně v 18 měsíčních splátkách po 1 220 Kč celkem částku 21 956 Kč, tedy jistinu ve výši 12 000 Kč a poplatek ve výši 9 956 Kč. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 2 941 Kč, poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 371 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení – 2 644 Kč. Ve smlouvě se nachází ujednání, že zápůjční úroková sazba vztahující se k zápůjčce činí 29 % ročně, sazba je pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu. Nachází se tu i prohlášení žalované, že před podpisem smlouvy poskytla anonymizováno úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet. Smlouvou číslo se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně v 21 měsíčních splátkách po 1 330 Kč celkem 27 925 Kč. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 7 117 Kč a poplatek za zpracování úvěru ve výši 6 808 Kč. Úroková sazba 49 % ročně byla sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouvou číslo se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně v 52 týdenních splátkách po 230 Kč celkem částku 10 550 Kč, tedy jistinu ve výši 6 000 Kč a poplatek ve výši 5 950 Kč. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 3 060 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1 390 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení – 622 Kč. I ve smlouvě číslo je ujednání o zápůjční úrokové sazbě, a to ve výši 88 % ročně a prohlášení žalované o poskytnutí údajů nezbytných pro posouzení její schopnosti dluh splácet.

6. Ze zákaznických karet vyplněných žalovanou před uzavřením smluv bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením smlouvy číslo uvedla, že je rozvedená, na mateřské dovolené, má čtyři děti a čistý příjem 43 311 Kč (3 800 Kč – čistý příjem žadatele, 9 215 Kč – ostatní příjmy žadatele a 30 296 Kč další čisté příjmy domácnosti), měsíční výdaje odhadla na 7 500 Kč měsíčně. Předložila dva výpisy z bankovního účtu a rozhodnutí o přiznání dávky. Před uzavřením smlouvy číslo (zhruba čtyři měsíce po uzavření smlouvy číslo) žalovaná do zákaznické karty uvedla, že je na mateřské dovolené, vyživuje tři děti a její čistý příjem ve formě dávek činí 18 888 Kč. Měsíční výdaje odhadla na 15 000 Kč, přičemž současně splácela předchozí zápůjčku částkou 1 220 Kč. Do zákaznické karty vyplněné před uzavřením smlouvy číslo (uzavírána měsíců po druhé smlouvě a devět měsíců po první smlouvě) uvedla částku 30 000 Kč jako příjmy domácnosti, z toho její příjem ve formě dávek 10 000 Kč, zbytek měl být„ jiným čistým příjmem.“ Uvedla, že výdaje domácnosti činí 5 000 Kč měsíčně, do kolonky Externí či interní splátky žadatele uvedla, že žádné nemá. K žádostem předložila pouze rozhodnutí – výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

7. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum (smlouva o postoupení a seznam postoupených pohledávek). Tato skutečnost byla žalované oznámena doporučeným dopisem.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 47 622,94 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě).

9. Z tabulek umoření –„ souhrnné informace“ - bylo zjištěno, že žalovaná v době od datum do datum uhradila na smlouvu číslo částku 12 760 Kč, na smlouvu číslo zaplatila celkem 10 150 Kč a na smlouvu číslo zaplatila celkem částku 5 000 Kč.

10. Na právní posouzení věci soud aplikoval , .

11. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

12. Z tvrzení žalobkyně a z listin jí předložených k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že původní věřitel (právní předchůdce žalobkyně) posuzoval úvěruschopnost žalované na základě zákaznické karty. Všechny tři smlouvy byly uzavřeny v krátkém časovém sledu, vždy s odstupem několika měsíců, takže žalované byly poskytovány další zápůjčky, aniž byly ty předchozí uhrazeny. Po celou dobu byla žalovaná na mateřské dovolené a pobírala blíže neidentifikované dávky (zřejmě dávky státní sociální podpory nebo důchod). V době uzavření první smlouvy označila žalovaná jako příjmy domácnosti částku 43 311 Kč, u druhé smlouvy však došlo k prudkému propadu pouze na 18 888 Kč. Přesto byla žalované poskytnuta zápůjčka v ještě vyšší sumě než u první zápůjčky, bez ohledu na to, že žalovanou udávané výdaje domácnosti spolu se splátkou předchozí zápůjčky tvořily téměř 100 % příjmu domácnosti. U třetí smlouvy došlo k nijak nevysvětlenému nárůstu příjmů domácnosti o 12 000 Kč, nebylo však přihlédnuto ke splátkám předchozích dvou zápůjček, silně byly podhodnoceny výdaje, které v žádném případě nemohly dosáhnout u pětičlenné rodiny 5 000 Kč měsíčně, když rodina bydlela v nájemním bytě. Příjmy žalované byly zkoumány nedostatečně, žalovaná doložila pouze rozhodnutí o výši dávky, poskytovatel zápůjčky se pak spokojil s tvrzením o„ dalším čistém příjmu domácnosti“, aniž jej blíže zkoumal. Další tvrzené příjmy domácnosti nebyly upřesněny, ani ničím doloženy. Výdaje byly, dle názoru soudu silně podhodnoceny, když žalovaná označila jako měsíční výdaje částku 7 500 Kč, resp. 5 000 Kč měsíčně. Do těchto výdajů nemohly být zahrnuty náklady na bydlení. Výdaje žalované nebyly blíže zkoumány, ani ničím doloženy. Věřitel se spolehl toliko na údaje tvrzené žalovanou. Nebylo vůbec zohledněno, že žalovaná nesplácí předchozí zápůjčky. První zápůjčku žalovaná splácela v souladu se smlouvou pouze do prosince 2019, takže v době, kdy byly uzavírány další smlouvy, nebyla řádně splácena ani smlouva první. Druhá smlouva nebyla splácena řádně od samého počátku, to však předchůdce žalobkyně neodradilo a poskytl žalované další zápůjčku.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 věta první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

17. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. ).

18. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 ZSÚ je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. - podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (číslo Sb. NSS).

19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne datum, sp. zn. , že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z datum ve věci C číslo – právnická osoba v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy číslo s. 452)).

21. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Je zřejmé, že původní věřitel úvěruschopnost žalované zkoumal jen zcela formálně a nedostatečně, spokojil se pouze s údaji, které mu žalovaná sama sdělila. Z návrhu a z listin k němu připojených nevyplynulo, že by bylo provedeno šetření ve veřejných registrech a databázích dlužníků a že by informace žalované byly jakkoli ověřeny. Věřitel se nedotázal a neověřil údajné„ další“ příjmy domácnosti, neověřil zjevně podhodnocené měsíční výdaje žalované, které z logiky věci nemohly zahrnovat náklady na bydlení. Vůbec nebyla zohledněna skutečnost, že žalovaný již řadu půjček splácí, přičemž v době uzavírání smluv číslo nebyla řádně splácena ani smlouva číslo. Již tato okolnost sama o sobě měla vést věřitele k závěru, že žalovaná není schopna úvěr splácet.

22. Je zřejmé, že věřitel úvěruschopnost žalované řádně nezkoumal. Žalovaná další příjmy domácnosti neupřesnila a nebyla k upřesnění ani vyzvána. Vůbec nezohlednila výši splátek dosud nesplacených zápůjček. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle názoru soudu nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením ZSÚ, tedy s odbornou péčí.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Vztaženo na daný případ, právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla na základě smlouvy číslo částku 12 000 Kč, na základě smlouvy číslo částku 14 000 Kč, na základě smlouvy číslo částku 6 000 Kč, celkem tedy 32 000 Kč. Žalovaná, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně a z tabulek umoření, splatila ze smlouvy číslo částku 12 760 Kč, tedy více, než činila jistina zápůjčky, ze smlouvy číslo částku 10 150 Kč a ze smlouvy číslo částku 5 000 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni doplatit částku 3 850 Kč (na smlouvu číslo) a 1 000 Kč (na smlouvu číslo).

26. Soud ze shora uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze ohledně částky 4 850 Kč (3 850 + 1 000), nikoliv však ohledně dalších nároků, když žalobkyní předložené smlouvy jsou s ohledem na nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně absolutně neplatné (rozsudek Soudního dvora ze dne datum; C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK).

27. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. (přesahující bezdůvodné obohacení žalované) zamítl jako nedůvodnou. V souladu s  bylo žalované uloženo dluh uhradit ve lhůtě tří dnů.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , podle kterého by měla převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady v řízení nevznikly, nebyla žalobkyni uložena povinnost k jejich náhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.