Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 10/2024-33

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 19 870 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 950 Kč

s úrokem z prodlení ročně z částky 5 950 Kč od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %,

od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %,

od datum do datum ve výši 7,25 %, od datum do datum ve výši 7,5 %,

od datum do datum ve výši 10,75 %, od datum do datum ve výši 14 % a

od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 920 Kč

s úrokem z prodlení ročně z částky 13 920 Kč od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %,

od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %,

od datum do datum ve výši 7,25 %, od datum do datum ve výši 7,5 %,

od datum do datum ve výši 10,75 %, od datum do datum ve výši 14 % a

od datum dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 950 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 5 950 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 8 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 10,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 14 % a od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 920 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 13 920 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 8 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 10,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 14 % a od [datum] dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 19 870 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 14 050 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na zahraniční právnická osoba S.à.r.l., sídlem adresa, a ta ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 19 870 Kč a na souhrnném poplatku 0 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států příjmení. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí půjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 14 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,80 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 23 Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, postoupila výše uvedenou pohledávku uvedenou v příloze číslo – seznamu postoupených pohledávek smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na zahraniční právnická osoba S.à.r.l., sídlem adresa, a ta ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila na žalobkyni /viz smlouvy o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky bylo vždy žalovanému dopisem oznámeno /viz dopisy na č. l. 15-16, včetně podacích archů/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 28, včetně podacích archů/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „o. z.“) a ust. , o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , , ve znění do datum (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

8. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

9. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Pro úplnost soud uvádí, že z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či M. příjmení v komentáři k ust. v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 13 920 Kč, za poskytnutí jistiny 20 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 53 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 53 týdnů, činila by výše úroku více než 60 % jistiny ročně (za dobu 53 týdnů 69,60 % jistiny). Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,80 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa), se pohybovaly ke dni datum okolo 13 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa).

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

12. Soud vzal za prokázané, že byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu ust. obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ust. ), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení a násl. o. z. tato pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v ust. a násl. obč. zák.

13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši 20 000 Kč, žalovaný však doposud uhradil celkovou částku ve výši 14 050 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 5 950 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem 14 050 Kč) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

14. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. a 2 obč. zák. při použití ust. , v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady dle obsahu nevznikly.

17. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobkyně svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.