Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 284/2021-39

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Silnickou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 33 067 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 109 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 28 401 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, částku 1 466 Kč, částku 300 Kč, částku 1497 Kč a částku 1 403 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 584 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 109 Kč, úrok 21,05 % ročně z částky 28 401 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 28 401 Kč od 25. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, částku 1 466 Kč, částku 300 Kč, částku 1497 Kč a částku 1 403 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 584 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 11. 10. 2021 (podána téhož dne) se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 28 401 Kč na jistině, smluvní pokuty a příslušenství, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 2. 2021, č. sml. číslo. Na základě uvedené smlouvy žalobce poskytl žalovanému dne 8. 3. 2021 částku ve výši 27 500 Kč + 2 500 Kč provizi zprostředkovateli, přičemž žalovaný byl povinen dluh splatit ve 40 splátkách po 1 050 Kč měsíčně počínaje 20. 3. 2021. Žalovaný dluh nesplnil řádně a včas.

2. Žalovaný se během řízení nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Dne 23. 2. 2021 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru, č. sml. číslo, jak vyplývá z úvěrové smlouvy. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s ročním úrokem 21,05 %, žalovaný se zavázal vrátit úvěr ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, počínaje dnem 20. 3. 2021.

6. Z potvrzení ČSOB banky ze dne 10. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně dne 8. 10. 2021 odeslala na bankovní účet žalovaného částku 27 500 Kč. Z obdobného potvrzení soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala částku 2 500 Kč jakožto provizi zprostředkovateli, to ovšem na jiné číslo účtu než byl účet, na který žalobkyně poukázala částku 27 500 Kč, přičemž účet, na nějž byla uhrazena částka 2 500 Kč, byl podle smlouvy o spotřebitelském úvěru účet zprostředkovatele (důkaz smlouvou).

7. V době uzavírání smlouvy měla žalobkyně ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalovaného tyto informace: čestné prohlášení ze dne 23. 2. 2021, z kterého se podává dluh u věřitele„ příjmení“ s měsíční splátkou 2 500 Kč, výdaje na bydlení 8 000 Kč, domácnost jednočlenná, příjem 21 663 Kč měsíčně (výplatní lístek 12/2020 a 1/2021, výpis z účtu u příjmení příjmení za 1/2021). Z nájemní smlouvy a jejích dodatků vyplývá nájemné 12 000 Kč měsíčně a služby/energie 2 000 Kč měsíčně.

8. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas, když zaplatil toliko částku ve výši 3 208 Kč (tvrzení žalobkyně na č. l. 19, přičemž se v řízení neprokázal jiný údaj). Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu formou upomínek, a nakonec i předžalobní upomínkou (Upomínky pro smlouvu číslo Zesplatnění pro smlouvu číslo ze dne 24.8.2021 včetně podacího lístku, Potvrzení České pošty, s. p.)

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých peněžních prostředků (a to ještě v omezeném rozsahu).

10. Soud dospěl k závěru, že na řešenou věc se aplikuje úprava , o spotřebitelském úvěru, ve spojení s  . V dané věci se jednalo o spotřebitelský úvěr dle ust. cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobkyně byla osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. cit. zákona).

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

12. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“

13. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Tato právní úprava má základ v předpisech Evropské unie.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně sice prokázala uzavření smlouvy, avšak věřitel nedostatečně vyhodnocoval úvěruschopnost žalovaného, tudíž smlouva je neplatná, a to absolutně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. či nález Ústavního soudu sp. zn. ). Žalobkyně předložila určité doklady o příjmové a výdajové stránce žalovaného v době sjednávání úvěrové smlouvy, avšak z nich vyplynulo, že by žalovanému zůstávalo na živobytí jen 5 163 Kč měsíčně. Tato částka by měla dostačovat na život jedné dospělé osoby, což dle názoru soudu není adekvátní. Uvedená suma nepočítá s běžnými výdaji jako připojení k internetu, výdaje na mobilní telefon a jeho síť, ošacení, stravné. Nad to žalovaný již jednu půjčku měl, tudíž o jeho solventnosti vyvstávaly pochybnosti. Věřitel nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, když po takto provedeném posouzení úvěruschopnosti poskytl dlužníku další úvěr se splátkou 1 050 Kč měsíčně (pak by žalovanému zbývalo jen 4 100 Kč měsíčně). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy podle § 588 o. z. Žalobkyni tak nevzniklo a nelze jí přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy.

15. Protože bylo žalovanému poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o.z.) a žalovaný je proto povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor se obohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.) Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku 27 500 Kč, jednalo se na straně žalovaného o plnění, které přijal z neplatného právního důvodu. Žalovaný ale už vrátil 3 208 Kč, proto je žaloba důvodná jen do výše rozdílu, tj. 24 292 Kč a ve zbytku je třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Proto je žalovaný povinen vrátit právě tuto částku podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ).

17. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , kdy žalobkyně měla úspěch částečný (viz výrok I. a II.) Žalobkyně byla úspěšná co do jistiny 24 292 Kč, neúspěšná co do částek 4 109 + 1 466 + 300 + 1 497 + 1403, tj. 8 775 Kč. Za těchto okolností soud rozhodl o tom, že žalobkyně má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve věci úspěšná do výše 73 %, po odečtení neúspěchu ve výši 27 % jí náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 46 %.

19. Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 1 265 Kč, odměny advokáta po 500 Kč/úkon podle 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, za úkony:

1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu;

2) výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu;

3) sepsání a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

20. Za úkon podání ze dne 28. 1. 2022 soud náhradu odměny nemohl přiznat, neboť neshledal úkon za účelný, resp. za takový, aby jej bylo možno honorovat odměnou dle advokátního tarifu. Jednalo se totiž o doplňování žalobních tvrzení (skutkových tvrzení), které měly být uvedeny již v samotné žalobě. Proto soud žalovanému nemůže uložit povinnost nahrazovat takové úkony. Ustanovení totiž předpokládá účelnost úkonů.

21. Ke třem úkonům odměny ke každému náleží paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle advokátního tarifu. K odměně a paušálním náhradám náleží podle náhrada za DPH 21 %, tj. 378 Kč.

22. Z celkové částky 3 443 Kč představuje podíl 46 % náhradu nákladů řízení ve výši 1 584 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení je na základě ust. splatná k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.