Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 C 44/2023-39

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou

jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně a žalované

zastoupený advokátkou: anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně a žalované

proti

žalovanému: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa žalované

zastoupený advokátem: anonymizováno příjmení příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 339 898,69 Kč s příslušenstvím - faktura

takto:

I.

Žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 339.898,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 339.898,69 Kč

od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II.

Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41.038 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, anonymizováno jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. </b> Žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 339.898,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 339.898,69 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá. <b>II. </b> Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41.038 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 12. 2022 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 339.898,69 Kč s příslušenstvím a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Uvedl, že dne datum žalovaný učinil u žalobce objednávku VO číslo na dodání a měření regulace do systému bateriového uložiště jméno příjmení (nabíjecí stanice obec), tj. dodávku na software řídícího systému a dispečerského pracoviště, komponentů rozvaděče pro řízení technologie. Cena dodávky byla sjednána na 417.518 Kč bez DPH, splatnost byla sjednána na 90 dnů. Žalobce dílo řádně provedl a dne datum vystavil žalovanému fakturu číslo na částku 417.518 Kč se splatností dne datum. Následně byla mezi účastníky uzavřena dohoda o vzájemném započtení pohledávek, kdy na fakturu číslo byla ke dni datum započtena částka ve výši 30.522,25 Kč a ke dni datum částka 47.097,06 Kč zbylý dluh činil 339.898,68 Kč. Žalovaný tímto splnil část ceny díla, nikdy nevznesl žádnou námitku a dle žalobce proto lze jednoznačně dovodit, že svůj dluh uznal. Žalovaný byl ze strany žalobce opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, na výzvy nereagoval, žalobce se proto domáhá zaplacení dlužné částky podanou žalobou.

2. Ve věci byl dne datum rozhodnutí pod číslo jednací vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne datum odpor, doplněný podáním ze dne datum. Uvedl, že s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasí a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Současně vznesl námitku promlčení, neboť faktura číslo byla splatná dne datum, žaloba však byla podána až dne datum, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Z dohod o vzájemném započtení pohledávek nelze dovozovat uznání dluhu, neboť započtení a uznání dluhu jsou dvě odlišná právní jednání. K uznání dluhu navíc nedošlo částečným plněním, ale započtením, žalovaný na dluh nikdy nic neplnil a není tak možné dovozovat konkludentní uznání dluhu dle , (dále jen „“).

3. V reakci na obranu žalovaného a vznesenou námitku promlčení žalobce dále doplnil, že platná dohoda o započtení je uznáním dluhu, kdy je nutné zkoumat okolnosti, respektive vůle žalovaného, vedoucí k tomu, že žalobce v budoucnu očekával plnění zbylé části dluhu. Účastníci měli v minulosti sídlo ve stejné budově, své podnikatelské aktivity mnohdy řešili neformální cestou, běžně činili a uzavírali dohody o započtení, byla to jejich praxe. Dle ustálené judikatury je započtení částečným plněním. Jestliže žalobce částečně plnil bez jakýchkoliv námitek, lze toto jednání považovat za konkludentní uznání dluhu podle . Námitka promlčení žalovaného je tedy nedůvodná, neboť v případě uznání dluhu dlužníkem se právo promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.

4. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin:

faktura – daňový doklad číslo evidenční č. anonymizováno číslo

objednávka anonymizováno číslo

cenová nabídka anonymizováno ze dne datum

zápis o předání a převzetí díla včetně přílohy číslo

dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z číslo ke dni datum

dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni datum

e-mail ze dne datum

předžalobní výzva k zaplacení

doručenka datové zprávy

potvrzení zůstatku, které proběhlo mezi žalobcem a žalovaným k datu datum, jehož součástí je seznam pohledávek

5. Z faktury – daňového dokladu číslo evidenční č. anonymizováno číslo, soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobcem jako dodavatelem pro žalovaného jako odběratele, a to dne datum na částku 417.518 Kč bez DPH se splatností dne datum.

6. Z objednávky VO číslo soud zjistil, že žalovaný dne datum učinil u žalobce objednávku s označením příjmení příjmení do systému jméno příjmení za cenu 417.518 Kč bez DPH.

7. Z cenové nabídky N2867-1 ze dne datum soud zjistil, že byla sjednána cena objednávky ve výši 417.518 Kč bez DPH. Dále byla sjednána splatnost ceny díla 90 dnů.

8. Ze zápisu o předání a převzetí díla včetně přílohy číslo soud zjistil, že dne datum došlo ze strany žalobce k předání díla a současně k převzetí díla žalovaným.

9. Z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z číslo ke dni datum soud zjistil, že dohoda byla podepsána žalobcem i žalovaným. Z dohody plyne, že žalobce měl, mimo jiné, pohledávku za žalovaným z faktury evidenční č. anonymizováno číslo, ve výši 417.518 Kč, kdy na tuto pohledávku byla částečně započtena pohledávka žalovaného za žalobcem ve výši 47.097,06 Kč. Výslovné uznání dluhu není v dohodě obsaženo.

10. Z dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni datum soud zjistil, že dohoda byla podepsána pouze žalobcem. Z dohody plyne, že žalobce měl pohledávku za žalovaným z faktury variabilní symbol ve výši 417.518 Kč, kdy na tuto pohledávku byla částečně započtena pohledávka žalovaného za žalobcem ve výši 30.522,25 Kč. Výslovné uznání dluhu není v dohodě obsaženo.

11. Z emailu ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla žalovanému ze strany žalobce zaslána dohoda o vzájemném započtení.

12. Z předžalobní výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobce dopisem datovaným dne datum vyzval žalovaného k úhradě dluhu z několika faktur, mimo jiné i z faktury číslo v částce 339.898,69 Kč.

13. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že předžalobní výzva ze dne datum byla žalovanému zaslána dne datum v 10:39:41.

14. Z potvrzení zůstatků ke dni datum soud zjistil, že žalobce požádal žalovaného o sdělení výše a rozpisu pohledávek a závazků pro účely auditu jeho účetní závěrky. Žalovaný potvrdil, že zůstatek pohledávek/závazků vůči žalobci k datu datum činil 6.549.633,69 Kč a číslo Eur. Součástí seznamu byla rovněž i pohledávka ve výši 417.518 Kč z faktury číslo snížená o zápočet ve výši 77.619,31 Kč.

15. Soud naopak zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení. Důkaz svědeckou výpovědí označených osob byl navržen stranou žalující k prokázání vůle žalovaného, že zcela bez výhrad a jakýchkoliv námitek částečně plnil platnou dohodu o započtení a že tímto plněním došlo z jeho strany k uznání dluhu ve smyslu . Dodatečně nahrazovat projevenou vůli druhého účastníka již není možné, jak také uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 9. 2016, sp.zn. :„ Výkladem nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či dokonce nahrazovat (srov. rozsudek Nejvyššího Soudu z 18. prosince 2002, sp. zn. , uveřejněný pod č. C 1627 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu). U právního úkonu učiněného v písemné formě je právně významná jen vůle účastníků vyjádřená v písemném textu; záměry účastníků nevyjádřené v písemném textu nebo odlišné od záměrů v něm zachycených, jsou právně bezvýznamné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 28. února 2002, sp. zn. , uveřejněný pod č. C 1075 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu).“ Z uvedeného důvodu (blíže pak odůvodnění tohoto rozhodnutí pod bodem 30) proto soud zamítl návrh žalobce na slyšení jím navrhovaných svědků.

16. Soud rovněž zamítl návrh žalobce na provedení důkazu (blíže neoznačenými) listinami, které by prokazovaly vzájemné obchodní praktiky mezi účastníky týkající se jiných obchodních vztahů, jež by také byly řešeny započtením, neboť těmito měly být zjištěny obchodní zvyklosti účastníků u odlišných obchodních vztahů a závazků, než-li byl obchodní vztah, ze kterého žalobce dovozoval žalobní nárok. I pokud by v jiných obchodních vztazích byly mezi účastníky uzavírány obdobné dohody o vzájemném započtení jako v daném případě, nemohly by tyto automaticky vést k domněnce, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal. Soud proto návrh žalobce na provedení tohoto důkazu zamítl jako zjevně nadbytečný.

17. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

18. Z jednotlivých důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový děj:

19. Mezi účastníky byla na základě objednávky žalovaného ze dne datum uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo dodání a měření regulace do systému bateriového uložiště jméno příjmení (nabíjecí stanice obec), tj. dodávka na software řídícího systému a dispečerského pracoviště, komponentů rozvaděče pro řízení technologie. Cena dodávky byla sjednána na 417.518 Kč bez DPH, splatnost byla sjednána na 90 dnů. Žalobce dílo řádně provedl a dne datum vystavil žalovanému fakturu číslo na částku 417.518 Kč se splatností dne datum Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky byly uzavřeny dohody o vzájemném započtení pohledávek, kdy na fakturu číslo byla ke dni datum započtena částka ve výši 30.522,25 Kč a ke dni datum částka 47.097,06 Kč; zbylý dluh činil 339.898,68 Kč.

20. Podle jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

21. Podle 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

22. Podle uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

23. Podle plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

24. Po podřazení zjištěných skutečností pod příslušná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to ani z části.

25. Mezi účastníky panoval spor na tom, zda uzavřením dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni datum a uzavřením dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z číslo ke dni datum žalovaný plnil část ceny díla a zda tedy ze strany žalovaného došlo k uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zániku.

26. ve svém až vymezuje právní skutečnosti, se kterými je spojen zánik závazku nebo části závazku. Jelikož se nejedná o taxativní výčet, je pro úplnost nutné dodat, že strany závazkové vztahu si mohou způsob zániku závazkového vztahu rovněž ujednat přímo ve smlouvě. Mezi právní úkony, jimiž dochází k (částečnému) zániku závazkového vztahu, patří mimo jiné i splnění dluhu ( až občanského zániku) a vzájemné započtení pohledávek dohodou ( až ). Zatímco splnění je jednostranným úkonem, kterým dlužník plní věřiteli ze závazkového vztahu, vzájemné započtení pohledávek je dvoustranným úkonem, jehož předpokladem je vzájemná dohoda věřitele a dlužníka o započtení vzájemných pohledávek.

27. V posuzované věci vzal soud za zcela jednoznačně prokázané, že mezi účastníky byly uzavřeny celkem dvě dohody o vzájemném započtení pohledávek, kdy na fakturu číslo byla ke dni datum započtena částka ve výši 30.522,25 Kč a ke dni datum částka 47.097,06 Kč; zbylý dluh činil 339.898,68 Kč. K zániku části dluhu žalovaného za žalobce z titulu dlužné faktury číslo tak došlo na základě dvoustranného právního úkonu ve smyslu a násl. , nikoli jednostranným splněním dluhu žalovaným ve smyslu a násl. .

28. Za nedůvodnou soud považoval argumentaci žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího sodu ze dne 22. 7. 2021, sp.zn. , že vzájemným započtením pohledávek žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci. Předně je třeba odkázat na výše uvedené, tedy že dvoustranný úkon účastníků závazkového vztahu nelze považovat za plnění ze strany dlužníka, které je jeho jednostranným úkonem. Žalovaný tedy jako dlužník na dluh z faktury číslo ničeho (částečně) neplnil, neboť k zániku části dluhu došlo vzájemným započtením pohledávek.

29. Započtení vzájemných pohledávek je projevem vůle účastníků závazkového vztahu směřujícím k (částečnému) zániku závazku náhradním uspokojením věřitele a nelze z něj automaticky dovozovat uznání dluhu dlužníkem. Naopak uznání dluhu potvrzuje existenci dluhu v okamžiku jeho uznání, jedná se tedy o utvrzení závazku. V tomto směru lze plně odkázat na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2009, sp.zn. :„ Započtení a uznání závazku jsou dva odlišné právní úkony. Právní úkon započtení směřuje k zániku závazku. Právní úkon uznání závazku směřuje k potvrzení existence závazku v okamžiku jeho uznání. Jde o institut zajištění závazku. Vůle dlužníka v případě uznání závazku směřuje k tomu, aby započítávaná pohledávka nezanikla a trvala nadále s tím následkem, že se prodlouží možnost jejího úspěšného soudního vymáhání včetně důsledku přenesení důkazního břemene na dlužníka. Právní úkony je třeba vykládat v souladu s vůlí jednajícího a v souladu s jazykovým vyjádřením právního úkonu. S ohledem na to nelze bez dalšího dovozovat, že pokud nedojde k zániku pohledávek dohodou o započtení (kupř. pro neplatnost dohody o započtení z důvodu nedostatku její formy), je dohoda o započtení zároveň vzájemným uznáním pohledávek, které měly zaniknout započtením, se všemi důsledky, které s sebou uznání závazků nese. Totéž se týká i jednostranného právního úkonu započtení. Nelze tedy dovozovat, že právní úkon započtení v sobě implicitně obsahuje uznání závazku, aniž by toto bylo v právním úkonu započtení určitě vyjádřeno. Pokud by tomu tak mělo být, musel by být tento projev vůle směřující k uznání závazku v tomto neplatném právním úkonu započtení obsažen. K takovému závěru by bylo nutno dojít případně i výkladem právního úkonu podle § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 odst. 1 až 4 obch. zák.“ (dále také rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp.zn. nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp.zn. ).

30. Námitku žalobce, že žalovaný zcela bez výhrad a jakýchkoliv námitek částečně plnil platnou dohodu o započtení a že tímto plněním došlo z jeho strany k uznání dluhu ve smyslu , soud rovněž považoval za nedůvodnou. Z listinných důkazů provedených v řízení, a to z dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni datum a z dohody o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z číslo ke dni datum vzal soud za prokázané, že žalobce měl za žalovaným pohledávku z titulu dlužné faktury číslo ve výši 417.518 Kč, na kterou byly započteny pohledávky žalovaného za žalobcem v celkové výši 77.619,31 Kč. Z obsahu shora označených dohod a ani z jiných listinných důkazů však nebyla prokázána jakákoliv vůle žalovaného uznat vůči žalobci zbylý dluh ve výši 339.898,69 Kč. Tato skutečnost nevyplynula ani z potvrzení zůstatku ke dni datum, neboť touto bylo prokázáno pouze potvrzení částky, která zbyla po započtení, ze strany žalovaného. S ohledem na již provedené listinné důkazy proto soud dospěl k závěru, že žalovaný ani náznakem neprojevil vůli uznat vůči žalobci zbylý dluh z faktury číslo současně tak svým chováním ani nemohl v žalobci vyvolat zdání, že dluh vůči němu uznává. Nahrazovat pak dodatečně jasně a určitě projevenou vůli již není možné, jak také uvedl Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku ze dne 14. 9. 2016, sp.zn. .

31. Soud dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ke dni datum a dohodu o vzájemném započtení pohledávek a závazků Z číslo ke dni datum nepovažoval za uznání dluhu ze strany žalovaného ve smyslu , neboť z těchto listin ani v nejmenším neplyne vůle žalovaného uznat zbývající dluh vůči žalobci. Navrhoval-li žalobce provedení důkazu listinami, které by prokazovaly obchodní praktiky účastníků v tom směru, že mezi nimi byly běžně uzavírány dohody o vzájemném započtení, pak lze konstatovat, že tyto by, dle tvrzení žalobce, mohly nanejvýš prokázat případné uznání dluhu v jiném závazkovém vztahu účastníků, nikoliv však v závazkovém vztahu, z něhož žalobce odvozuje svůj nárok v daném řízení.

32. Soud tedy dospěl k dílčímu závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny dohody o vzájemném započtení, avšak tyto v sobě implicitně neobsahují uznání dluhu žalovaným. Následně se proto soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným.

33. Žalobce dne datum vystavil žalovanému fakturu číslo na částku 417.518 Kč se splatností dne datum, neboť pro žalovaného řádně provedl dílo dle objednávky č. VO číslo. Podle trvá promlčení lhůta 3 roky. Jelikož se v tomto případě jedná o právo, které je vymahatelné u soudu, počala promlčení lhůta ve smyslu běžet dne datum a skončila dne datum. V řízení nebylo prokázáno, že by ze strany žalovaného došlo k uznání dluhu, a nebylo tak možné aplikovat , dle kterého promlčení lhůta trvá 10 let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Žalobce zahájil řízení u podepsaného soudu návrhem ze dne datum, tj. po uplynutí tříleté promlčení lhůty. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.), neboť nárok žalobce je promlčen.

34. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle nějž procesně zcela úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, a to dle vyhlášky , advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ a.t.“).

Celkové náklady řízení tvoří:

- odměna advokáta v celkové výši 28.980 Kč za 3 úkony právní služby po 9 660 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 339.898,69 Kč dle § 11 odst. 1 a.t. ve spojení s § 7 bod 6 a.t. (převzetí a příprava právního zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě, účast na jednání dne datum),

- 3x režijní paušál po 300 Kč v celkové výši 900 Kč,

- náhrada cestovného za cestu realizovanou dne datum ve výši 3.036 Kč (náhrada za 368 ujetých km na trase obec – obec a zpět; 41,20 Kč za litr paliva – benzin anonymizována dvě slova dle při průměrné spotřebě 7,4 l číslo km a 5,2 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) dle předloženého technického průkazu,

- náhrada za promeškaný čas ve výši 1.000 Kč (10 x ½ hodiny po 100 Kč) dle § 14 odst. 3 a.t.,

- DPH v sazbě 21% ve výši 7.122 Kč.

Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 41.038 Kč Náklady řízení je žalobce povinen uhradit k rukám zástupce žalovaného podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první

).