Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
12 C 145/2022-108
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci
žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa žalobce a žalobce
b) celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa žalobce a žalobce
oba zastoupeni advokátkou Mgr. Bc. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro: zřízení věcného břemene
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zřízení věcného břemene k tíži části pozemku p. číslo pozemku p. č. st. anonymizováno, v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, které jsou ve vlastnictví žalované, v rozsahu dle geometrického plánu soudem ustanoveného znalce, ve prospěch žalobců jako vlastníků ve společném jmění manželů rozestavěné stavby stojící na pozemku p. č. st. anonymizováno a pozemku p. č. st. číslo, v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat vodovodní potrubí a vodovodní přípojku, se zamítá.
II. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zřízení věcného břemene k tíži části pozemku p. číslo pozemku p. č. st. anonymizováno a k pozemku p. číslo v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, které jsou ve vlastnictví žalované, v rozsahu dle geometrického plánu soudem ustanoveného znalce, ve prospěch žalobců jako vlastníků ve společném jmění manželů rozestavěné stavby stojící na pozemku p. č. st. anonymizováno a pozemku p. č. st. číslo, v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat kanalizační potrubí a žumpu, se zamítá.
III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů řízení v částce 20.328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zřízení věcného břemene k tíži části pozemku p. [číslo] pozemku p. č. st. [anonymizováno], v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, které jsou ve vlastnictví žalované, v rozsahu dle geometrického plánu soudem ustanoveného znalce, ve prospěch žalobců jako vlastníků ve společném jmění manželů rozestavěné stavby stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. č. st. [číslo], v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat vodovodní potrubí a vodovodní přípojku, se zamítá. II. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zřízení věcného břemene k tíži části pozemku p. [číslo] pozemku p. č. st. [anonymizováno] a k pozemku p. [číslo] v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, které jsou ve vlastnictví žalované, v rozsahu dle geometrického plánu soudem ustanoveného znalce, ve prospěch žalobců jako vlastníků ve společném jmění manželů rozestavěné stavby stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku p. č. st. [číslo], v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat kanalizační potrubí a žumpu, se zamítá. III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů řízení v částce 20.328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobci se žalobou domáhají zřízení věcného břemene k tíži pozemků ve vlastnictví žalované výše ve výrocích rozsudku uvedených, spočívající v právu vést, provozovat a udržovat vodovodní potrubí a vodovodní přípojku, dále spočívající v právu vést, provozovat a udržovat kanalizační potrubí a žumpu.
2. Žalobci v žalobě a v podáních ze dne 03.07.2022, 23.03.2023, 03.04.2023 uvedli tyto právně významné skutečnosti: 1/ Žalobci se považují za vlastníky liniových staveb vedených pod povrchem, a to vodovodního potrubí a vodovodní přípojky, vedoucí přes pozemek parcelní číslo v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované, do staveb: a) do zemědělské stavby bez č. p. na pozemku p. č. st. číslo v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve společném jmění žalobců a b) do nezkolaudované stavby ve společném jmění žalobců stojící na pozemku p. č. st. anonymizováno v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované. 2/ Žalobci se považují za vlastníky liniové stavby vedené pod povrchem, a to kanalizačního potrubí, které vede po pozemku p. číslo po pozemku parcelní číslo v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované, na pozemek p. č. st. číslo v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve společném jmění žalobců a vedoucí z nezkolaudované stavby ve společném jmění žalobců postavené na pozemku p. č. st. anonymizováno v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalované, do žumpy umístěné na pozemku parcelní číslo v katastrálním území Číhaná u Poutnova, obec Teplá, ve vlastnictví žalobce a). 3/ V období od září do listopadu 2013 bylo bez vědomí a souhlasu na pozemcích ve vlastnictví žalované uvedených v odst. 1 a 2 výše vybudováno vodovodní potrubí, vodovodní přípojka a vedení kanalizačního potrubí. Tyto liniové stavby postavil původně otec žalobce na základě ústního zplnomocnění žalobců, jakožto "faktický realizovatel" těchto staveb, a to za tím účelem, aby mohla být zkolaudována stavba ve společném jmění žalobců uvedená v odst. 1, 2 výše na rodinný dům a tato mohla být řádně obvyklým způsobem užívána. Bez vodovodní a kanalizační přípojky není možné stavbu zkolaudovat a řádně užívat. 4/ Žalobcům nebylo vydáno povolení příslušného stavebního úřadu k přestavbě stodoly na rodinný dům. 5/ Žalobci a) bylo vydáno stavebním úřadem v Teplé stavební povolení ze dne 16. 2. 2000 na anonymizována tři slova část obce anonymizováno V roce 2013 byla stavba před dokončením, včetně všech sítí - voda, kanalizace, elektřina, a v polovině roku 2014 byla podána žádost na stavební úřad v obec na legalizaci změny stavby a jejího účelu podle stavebního zákona a to: změna stavby "Přístavba stodoly " na "Rodinný dům" obec, část obce anonymizováno příjmení mohlo dojít k povolení změny stavby, vyzval stavební úřad žalobce, aby zažádali o dodatečné povolení těchto liniových staveb u příslušného stavebního úřadu. Žalovaná odmítla svůj souhlas udělit a namítla neoprávněnost těchto staveb. Pokud by stavba vodovodního potrubí, vodovodní přípojky či kanalizace a žumpy byla odstraněna, nemohli by žalobci bez vody a kanalizace zemědělskou stavbu shora uvedenou využívat a nechat zkolaudovat a užívat stavbu shora uvedenou. Správní řízení ve věci povolení změny stavby vedené stavebním úřadem v obec je přerušeno a čeká se na rozhodnutí soudu v této věci.
3. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, potvrdila, že vodovodní přípojka i kanalizační potrubí byly vybudovány na jejích pozemcích bez jejího souhlasu a vědomí. Žalovaná dále uvedla, že žalobci namísto přístavby stodoly, na což měli stavební povolení ze dne 16.12.2000, ve skutečnosti vybudovali rodinný dům. ulice povolení na přístavbu stodoly neuvažovalo s ohledem na charakter stavby s jejím připojením na vodovod a kanalizaci. Vodovodní přípojka i kanalizace ke stavbě žalobců mohou být zřízeny přes pozemky žalobců a nemusí tak omezovat práva vlastníků sousedních pozemků. Žalovaná se proto ve správním řízení domáhá jejich odstranění.
4. Soud v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí a s poukazem na ust. § 99 odst. 1 o.s.ř. účastníky informoval, že při rozhodování ve věci vyjde z ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (viz rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 4461/2015), který upravuje právní režim vypořádání neoprávněných staveb. V tomto ustanovení je zakotven princip vypořádání tak, že na prvním místě je třeba uvažovat o odstranění stavby, na druhém místě o přikázání stavby za náhradu vlastníku pozemku, pokud je to účelné a vlastník s tím souhlasí, a na třetím místě uspořádání poměrů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřízením za náhradu věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva. K tomu soud poukázal na odbornou komentářovou literaturu ze zdroje: Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 790 – 769, kde se uvádí, že žalobu na vypořádání neoprávněné stavby může podat vlastník pozemku, žalovaným je vlastník neoprávněné stavby (nikoliv tedy např. její nájemce). Také vlastník neoprávněné stavby se může domáhat žalobou úpravy vztahů, uvedené v § 135c odst. 3, zejména může podat návrh na zřízení věcného břemene, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (R 32/2002). Pokud soud dospěje k závěru, že podmínky pro zřízení věcného břemene nejsou splněny, neboť namístě by byl postup podle § 135c odst. 1, 2, návrh vlastníka stavby zamítne. Při volbě způsobů vypořádání je třeba vycházet z pořadí, v jakém zákon vypočítává jednotlivé způsoby vypořádání neoprávněné stavby, a z principů, na nichž je založeno občanské právo, které poskytuje ochranu tomu, do jehož práv bylo bez právního důvodu zasaženo, proti tomu, kdo takto do práva zasáhl. Soud účastníky informoval, že v tomto kontextu přihlédne k ust. § 6 odst. 1 o.z., které stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. V odst. 2 téhož ustanovení se stanoví, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, a že nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. K tomu soud poukázal na odbornou komentářovou literaturu ze zdroje: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 44 – 50, kde se uvádí, že ustanovení § 6 odst. 2 téměř doslovně v první větě vyjadřuje zásadu„ nemo turpitudinem suam allegare potest“, která zakazuje, aby někdo měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Na roveň nepoctivému jednání se řadí protiprávní činy a protiprávní stavy, které někdo buď vyvolal, anebo je sice nevyvolal, ale má nad nimi kontrolu. Druhý odstavec § 6 je tedy opačnou stranou mince: zatímco v prvním odstavci se obecně ukládá každému povinnost poctivosti, druhý odstavec stanovuje, že z vlastní nepoctivosti nikdo nemůže mít prospěch. Jde tedy o projev korigující funkce zásady poctivosti; v souladu s tím se jednání, jímž se někdo snaží těžit z vlastní nepoctivosti, počítá mezi případy zneužití práva. Tato zásada byla součástí českého právního řádu již před nabytím účinnosti současného občanského zákoníku (viz NS 29 Cdo 4476/2016 a judikaturu tam citovanou). Její kodifikací tedy nedošlo k žádné změně právního stavu. Soud s poukazem na shora uvedené účastníkům sdělil, že ve věci je možné rozhodnout pouze na základě tvrzení žalobců, aniž by muselo být ve věci prováděno dokazování.
5. Žalobci na žalobě setrvali, poukázali na e-mail z 27. 12. 2011 a dopis z 28. 10. 2014, ze kterých je patrné, že vodovodní přípojku vybudoval v minulosti otec žalobce a) a žalované s tím, že měla sloužit pro všechny zúčastněné, s čímž byli všichni zúčastnění srozuměni, a proto se nemůže ze strany žalobců jednat o zneužití práva. Již v roce 2014 se ve zmiňovaném dopise hovořilo o tom, že stodola bude přebudována na rodinný dům.
6. Žalovaná setrvala na zamítnutí žaloby a zopakovala, že nikdy nedala souhlas s vybudováním vodovodní přípojky a kanalizačního potrubí na svých pozemcích, taktéž ani s přestavbou stodoly na rodinný dům.
7. Soud ve věci neprováděl dokazování a věc právně posoudil na základě tvrzení žalobců obsažených v odst. 2 tohoto odůvodnění.
8. S poukazem na shora již uvedený právní názor NS v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 (publikovaném ve Sbírce rozhodnutí pod č. Rc 58/2018) soud v souladu s ust. § 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 01.01.2014 vycházel při posouzení věci z právní úpravy vypořádání neoprávněné stavby zakotvené v ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, neboť vodovodní přípojka a kanalizační potrubí byly vybudovány v období od září do listopadu 2013. Z tvrzení žalobců nezpochybněného žalovanou je patrné, že tyto stavby byly vybudovány na pozemcích ve vlastnictví žalované bez jejího vědomí a souhlasu. Bylo třeba zvažovat, zda je při vypořádání neoprávněné stavby na místě postup dle odst. 3 ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, tedy zřízení věcného břemene zatěžujícího pozemky ve vlastnictví žalované, na kterých žalobci zřídili neoprávněné stavby výše uvedené. Soud se nejprve zabýval otázkou, co bylo důvodem zřízení těchto staveb, a vyšel z tvrzení žalobců. Žalobci a) bylo ve správním řízení před stavebním úřadem MÚ v Teplé vydáno stavební povolení na přístavbu stodoly v Číhané, která bude sloužit ke skladování. Z tvrzení žalobců je zřejmé, že toto stavební povolení nerespektovali a ve skutečnosti provedli přestavbu stodoly na rodinný dům. Žalobci dle názoru soudu spoléhali na benevolenci stavebního úřadu, že jim na základě jejich žádosti změnu stavby a jejího účelu zlegalizuje. K tomu, aby stavební úřad změnu stavby na rodinný dům povolil a následně stavbu rodinného zkolaudoval, žalobci potřebovali zbudovat vodovodní přípojku a kanalizaci, což realizovali bez vědomí a souhlasu žalované na jejích pozemcích. Následně žalobci podali na stavební úřad žádost o dodatečné povolení stavby vodovodní přípojky a kanalizačního vedení. Stavební úřad při vědomosti toho, že obě stavby vedou přes cizí pozemky, vyzval žalobce a) k předložení smlouvy o zřízení věcného břemene na uložení těchto staveb na pozemcích žalované. Ta s uzavřením takové smlouvy nesouhlasí z důvodu shora již uvedeného. Soud opětovně poukazuje na zákonnou úpravu vypořádání neoprávněné stavby zakotvenou v ust. § 135c občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, která principiálně upravuje postup vypořádání tak, jak v odst. 4 tohoto odůvodnění slovy komentářové literatury uvedeno, tj. zřízení věcného břemene zatěžujícího pozemek jiného vlastníka přichází do úvahy jako krajní řešení, neboť představuje zásah do ústavně zaručené ochrany vlastnického práva. Soud je toho přesvědčení, že takový zásah není možný za situace, kdy se osoba požadující zřízení věcného břemene, tj. požadující omezení vlastnického práva jiného, sama chová protiprávně. Jsou to žalobci, kteří nerespektovali předpisy stavebního práva, neboť dle stavebního povolení ze dne 16.02.2000 měla být přístavba stodoly určená ke skladování provedena dle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a případné změny nesměly být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu. Toto žalobci nerespektovali a realizovali přestavbu stodoly na rodinný dům. Vedle toho bez vědomí a souhlasu žalované vybudovali na jejích pozemcích předmětnou vodovodní přípojku a kanalizaci, aby mohli dosáhnout legalizace změny stavby (neboť bez vodovodní přípojky a kanalizace by to možné nebylo), čímž se opětovně zachovali protiprávně a zasáhli do vlastnického práva žalované. Soud proto toto jejich jednání považuje za porušení povinnosti jednat v právním styku poctivě (ust. § 6 odst. 1 o.z.). Pokud by soud žalobě vyhověl, umožnil by žalobcům slovy zákona„ těžit ze svého protiprávního činu“, což je v ust. § 6 odst. 2 o.z. zakázáno. Protiprávní jednání žalobců nemůže být ospravedlněno tím, co uvádí žalobci, totiž že rodiče žalobce a) a žalované (kteří dříve vlastnili nemovitosti posléze darované žalobci a) a žalované) již v roce 2002 vyslovili souhlas s přestavbou stodoly na rodinný dům. Argument žalobců, že vodovodní přípojku vybudoval otec žalobce a) a žalované s tím, že bude sloužit všem zúčastněným a nemůže tak dojít ke zneužití práva, soud též nepřijal, neboť z tvrzení žalobců vyplývá, že stavebníky byli žalobci a otec žalobce a) na základě jejich zmocnění vodovodní přípojku a kanalizaci fakticky vybudoval. Tomu odpovídá též obsah stavebního povolení ze dne 16.02.2000, kde jako stavebník je uveden žalobce a). Vztah žalobců a otce žalobce a) tak lze připodobnit ke vztahu objednatelů a faktického zhotovitele. Na povinnosti a zákazu zakotvených v ust. 6 o.z. to však ničeho nemění. Soud proto žalobě z důvodů výše uvedených nevyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20.328 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70.000 Kč sestávající z částky 3.900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16.800 Kč ve výši 3.528 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.