Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
28 C 168/2023-42
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 12 560,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 521 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 521 Kč od 28.6.2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7 059,31 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 580,31 Kč od 25.6.2022 do 27.6.2023 a z částky 7 059,31 Kč od 28.6.2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 586,71 Kč a částky 2 980,3 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 521 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 521 Kč od 28.6.2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 7 059,31 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 580,31 Kč od 25.6.2022 do 27.6.2023 a z částky 7 059,31 Kč od 28.6.2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 586,71 Kč a částky 2 980,3 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 560,61 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastníky byla dne 16. 7. 2021 uzavřena Smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na její účet. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou 30 splátek po 997 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil a již dne 17. 8. 2021 se dostal do prodlení. Dne 18. 8. 2021 žalobkyni žalovaná uhradila částku ve výši 1 496 Kč, dne 20. 9. 2021 částku ve výši 1 496 Kč, dne 21. 10. 2021 opět ve výši 1 496 Kč, dne 17. 11. 2021 částku ve výši 1 496 Kč, dne 9. 12. 2021 částku ve výši 498 Kč a dne 20. 3. 2022 ve výši 997 Kč. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr ke dni 24. 6. 2022 zesplatnila a žalované vznikla povinnost zaplatit jí částku 9 580,31 Kč na jistině, na smluvním úroku ve výši 111,29 % z nesplacené jistiny za dobu od 17. 1. 2022 do 24. 6. 2022 částku ve výši 4 586,71 Kč a na smluvní pokutě částku 499 Kč a 2 481,30 Kč vypočtenou jako 0,1 % denně z částky 9 580,31 Kč od 25. 6. 2022 do 10. 3. 2023.
2. Soud ve věci nařídil jednání na 10. 8. 2023. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili; žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání doručeno více než deset dní před jeho konáním. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo ze dne 16. 7. 2021 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na účet žalované č. bankovní účet, za sjednaný úrok 111,29 % ročně. Žalovaná se měla zavázat peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve 30 měsíčních splátkách po 997 Kč Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované a podpisem jednatele žalobkyně.
6. Ze Smluvních podmínek ze dne 16. 7. 2021 plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato listin listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 7. 2021 se podává popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, úprava nákladů spotřebitelského úvěru, a dalších důležitých právních aspektů. Tato listin listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
8. Ze splátkového kalendáře ze dne 16. 7. 2021 vyplývá, že žalovaná měla vrátit úvěr ve 30 splátkách po 997 Kč měsíčně, první splátka byla splatná dne 16. 8. 2021 a poslední dne 16. 1. 2024.
9. Z Úvěrové zprávy NRKI – BRKI ze dne 15. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná měla k tomuto dni celkem 1 existující splátkový kontrakt. Tři splátkové kontrakty byly žalované odmítnuty, jednalo se o osobní úvěr ve výši 300 000 Kč a dva spotřební úvěry, jeden po 145 398 Kč a jeden po 203 798 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná využívá kreditní kartu s úvěrovým rámcem 40 000 Kč, kde je při měsíčních splátkách po 1 110 Kč evidována nesplacená částka po splatnosti ve výši 28 245 Kč.
10. Z Lustrace v Centrální evidenci exekucí ze dne 16. 7. 2021 plyne, že žalovaná měla k tomuto dni čtyři exekuce, jednu z roku 2011, další z roku 2013 a dvě z roku 2014.
11. Z oznámení ČSSZ ze dne 16. 12. 2020 bylo zjištěno, že že žalované od ledna 2021 náleží starobní důchod ve výši 15 144 Kč, po úhradě srážek/poukazu dávek jinému příjemci bude žalované vypláceno 10 782 Kč.
12. Z Potvrzení ze dne 19. 7. 2021 vyplývá, že právnická osoba odeslala dne 19. 7. 2021 na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s poznámkou spotřebitelský úvěr právnická osoba
13. Z upomínky č. I plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 946 Kč. Z upomínky č. II soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 1 946 Kč. Z upomínky č. III plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 3 393 Kč.
14. Z dopisu ze dne 11. 7. 2022 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji úhradě částky 18 921,22 Kč.
15. Z výzvy ze dne 8. 2. 2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 8. 2. 2023, jak plyne z poštovního podacího archu.
16. Na základě provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 16. 7. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru číslo. Dne 19. 7. 2021 poskytla žalobkyně žalovanému na bankovní účet žalované č. bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když nezjišťovala výdajovou stránku rozpočtu žalované a nevypořádala se s výsledky výstupů z registru BRKI/NRKI. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně vrátila žalobkyni pouze částku 7 479 Kč. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 8. 2. 2022 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu, zda a případně kdy se zásilka dostala do dispozice žalované, soud nezjistil.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
23. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
24. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 16. 7. 2021 podepsána úvěrová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou výše 30měsíčních splátek po 997 Kč. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
25. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.
26. V té souvislosti má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila k poměrům žalované, že žalované byl od ledna 2021 přiznán starobní důchod ve výši 15 144 Kč a po provedení srážek vyplácena částka ve výši 10 782 Kč. Z Úvěrové zprávy pak má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy, a to dne 16. 7. 2021 zjistila, že žalovaná využívá kreditní kartu s úvěrovým rámcem 40 000 Kč, kde je při měsíčních splátkách po 1 110 Kč evidována nesplacená částka po splatnosti ve výši 28 245 Kč a v minulosti měla čtyři exekuce. Ze zprávy nebylo patrné, zda a případně která z exekucí ještě probíhá.
27. Odborná péče předpokládá povinnost údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (nájemné, energie), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně ověřila, že žalovaná pobírá od ledna částku 10 782 Kč na starobním důchodu, nezabýval se ale důvodem, proč žalované není vyplácena celá přiznaná částka 15 144 Kč, ale toliko 10 782 Kč. Dále žalobkyně nezjišťovala, tím spíše pak neověřovala výdajovou stránku hospodaření žalované, když se netázala na způsob uspokojování její bytové potřeby a náklady spojené s bydlením, ani s energiemi dodávanými žalované, ani s jejím zdravotním stavem, který vzhledem k věku žalované již mohl být zhoršený. na energie spojené s bydlením. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází (IR, CCB, CEE …), je dle názoru soudu sice důležité, avšak v situaci, kdy z výsledků takto zjištěných žádný závěr nevyvodí, je zcela samoúčelné. V daném případě totiž žalobkyně zjistila, že žalovaná měla od roku 2011 čtyři exekuce a ke dni uzavření smlouvy má jeden závazek po splatnosti, ovšem závěr, který měl buď vést k odstranění pochybností dalším zjišťováním (stavu nesplaceného závazku i exekučních řízení) či neúvěruschopnosti žalované nepřijala. Žalobkyně ani nepředložila výsledek nahlížení do insolvenčního rejstříku k osobě žalované před uzavřením smlouvy. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby řádně zjistil jak příjmy žalované, tak i její konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřil. Pokud totiž žalobkyně vycházela z nedostatečně zjištěných a neověřených informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jejích poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Je nepřípustné, aby se žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru této své povinnosti sama zprostila a přenášela jí na žalovanou. Prohlášení žalované ve smlouvě o tom, že zvážila svou finanční situaci, své možnosti být vázána smlouvou a splácet požadovaný úvěr, nemůže nahradit povinnost žalobkyně odborně posoudit její úvěruschopnost.
28. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, nedodržela princip zodpovědného úvěrování a porušila tak povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21 , v nichž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.
29. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.
30. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila právnická osoba, ze dne 19. 7. 2021, z nějž má soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalované určený ve smlouvě převedla dne 19. 7. 2021 částku 10 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila pouze částku 7 479 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně. Zbytek dosud nevrátila.
31. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 2 521 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbývající jistiny ve výši 7 059,31 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
32. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu písemnou předanou k poštovní přepravě dne 8. 2. 2022, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 26. 6. 2023. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 27. 6. 2023. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 28. 6. 2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 521 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 2 521 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku, žalovaná byla úspěšná co do částky 7 059,31 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve II: výroku rozsudku. Je tak zřejmé, že žalovaná byla ve věci úspěšnější a náleželo by jí právo na úhradu poměrných nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by jí vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III. rozsudku).
35. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. , když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. k povolení plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.