Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 61/2022-73

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 250 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p.a. z částky 250 000 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 250 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p.a. z částky 250 000 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po požalované zaplacení nemajetkové újmy v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka Tábor, ze dne 29. 5. 2018, č.j. . Odpovědnostním titulem je nezákonné rozhodnutí, na jehož základě byl nesprávně uvězněn po 125 dnů. Uvedl k tomu, že byl původně shledán vinným nezákonným (zrušeno Nejvyšším soudem ČR) rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 29. 5. 2018, č.j. -998, kdy byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 28 měsíců a byl zařazen do věznice s ostrahou. Proti rozsudku se žalobce včas odvolal, avšak jeho odvolání bylo v řízení vedeném Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. dne 13. 3. 2019 podle § 256 trestního řádu zamítnuto, a proto proti oběma rozhodnutím, tj. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, č. j. -998, a rozsudku Vrchního soudu v Praze, č. j. -1107, podal dne 22. 5. 2019 dovolání a ze strany Nejvyššího soudu bylo následně dne 29. 1. 2020 usnesením č.j. -1242 rozhodnuto, že citovaná meritorní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze i Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, se zrušují, kdy dne 25. 3. 2021 byl žalobci doručen rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j.  - 1397, ze dne 17. 2. 2021, v němž byl žalobce odsouzen pouze k podmíněnému trestu. Část nepodmíněného trestu, kterou žalobce mezi 19. 7. 2019 a 21. 11. 2019 vykonal (125 dnů), byla tedy vykonána na základě nezákonného rozhodnutí, které bylo zrušeno, kdy znovu byl trest uložen pouze podmíněný rozhodnutím, o jehož právní moci se žalobce dozvěděl z doručeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dne 25. 3. 2021. Žalobci tím vznikl nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Způsobená škoda přitom byla zejména nemajetkového charakteru, a žalobce tak v rámci náhrady škody žádá přiměřené zadostiučinění ve výši 250 000 Kč (125 dnů x 2 000 Kč za každý den), neboť během svého pobytu ve vězení, kterému bylo možno se vyhnout, postupovaly-li by soudy správně, utrpěl žalobce újmu nejen na svém psychickém zdraví, ale utrpěly i jeho rodinné vztahy a podnikání. Žalobce dne 25. 9. 2021 uplatnil výše uvedený nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 250 000 Kč u žalované k předběžnému projednání, žalovaná však nárok neuspokojila a na uplatnění nijak nereagovala.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, vznesla námitku promlčení. Odkázala na průběh prozkoumávaného řízení, kdy Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích podalo ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 27, 6, 2017 pod čj 2 KZV 2/2017-37, obžalobu žalobce ze zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle , 4 písm. c) , Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 5. 2018, č. j. -998, byl žalobce uznán vinným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle , 4 písm. c) a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle , 4 písm. c) , Žalobci byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 28 měsíců a byl zařazen do věznice s ostrahou, Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 5. 2018, čj. -998, byl dne 4, 9, 2018 opraven usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. -1044, a to v druhé části výroku, a to tak, že žalobce byl shledán vinným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle , 4 písm. c) , K odvolání žalobce rozhodoval Vrchní soud v Praze dne 13. 3. 2019 pod sp. zn. tak, že dle § 256 trestního řádu odvolání zamítl, Žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který dne 29. 1. 2020 usnesením čj 5 Tdo 1010/2019-I-1242 rozhodl, že napadená rozhodnutí Vrchního soudu v Praze i Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, se zrušují. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j.  - 1397, byl žalobce uznán vinným, nicméně mu byl uložen toliko podmíněný trest odnětí svobody. Řízení pravomocně skončilo dne 17. 2. 2021. V souladu s konstantní judikaturou uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním žalobce, tento považuje žalovaná za promlčený s odkazem na ust. odst. Odpšk, neboť posuzované řízení pravomocně skončilo dne 17.2.2021, a pokud byl nárok u žalované uplatněn dne 25.9.2021, stalo se tak již po uplynutí promlčecí doby.

3. Nesporným mezi stranami bylo, že k vyhlášení rozsudku a k nabytí právní moci rozsudku, jímž byl žalobce odsouzen pouze k podmíněnému trestu, došlo dne 17. 2. 2021.

4. Z vyjádření žalované k žalobě (číslo listu 50) plyne konstatování vydání nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení ve smyslu

5. Dle odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle věty první lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li dále stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Podle § 32 odst. 3 cit. zák. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Podle § 35 cit. zák. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

6. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení, za situace, kdy prozkoumávané řízení vůči žalobci pravomocně skončilo dne 17. 2. 2021, od tohoto momentu pak začala plynout žalobci lhůta na uplatnění nároku u žalované (lhůta 6 měsíců), tedy ode dne 18. 2. 2021 a její běh skončil dne 18. 8. 2021. Podání, kterým žalobce svůj nárok uplatnil v rámci předběžného projednání, bylo žalované doručeno až dne 25. 9. 2021, tedy až po uplynutí promlčecí doby dle ustanovení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dle něhož se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Promlčecí doba tak začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci (srov. v tomto směru rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. , či ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. ). Jelikož nárok byl promlčen již v době uplatnění nároku v rámci předběžného projednání, ani následně podaná žaloba nemohla být včasná.

7. Jde-li o reakci žalobce ohledně žalovanou učiněné námitky promlčení, která má být v rozporu s dobrými mravy, pak tento názor soud nesdílí. V rozhodnutí Městského soudu v Praze v obdobné věci č.j. podal odvolací soud jednoznačný výklad, že 6 měsíční promlčecí lhůta stanovená podle § 32 odst. 3 Odpšk. je v kontextu právního státu mimořádně přísná, přičemž uvedenou právní úpravu jak byla zákonodárcem stanovena je soud povinen respektovat, současně však je třeba pečlivě s uvážením okolností dané věci a to včetně krátkosti uvedené promlčecí lhůty zvažovat, zda nejsou dány výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (viz nález ). Obecně přitom platí, že námitka promlčení by byla v rozporu s dobrými mravy v případech, pokud by její uplatnění bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by se takové situace vzájemně k nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby by byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody pro které své právo včas neuplatnil (rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 22. 8. 2002 č.j. a usnesení Nejvyššího soudu ČR z 19. 3. 2019 ). A to není posuzovaný případ.

8. Z uvedených důvodů soud shledal námitku promlčení důvodnou, přičemž pak bylo nadbytečné zjišťovat, zda v prozkoumávaném řízení náleží žalobci relutární satisfakce z titulu nezákonného rozhodnutí, či nikoliv.

9. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle , podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, neboť ta měla ve věci úspěch. Žalované vznikly náklady řízení ve formě 2 režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl.č. a vyhl.č. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě), celkem 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.