Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 213/2023-83

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa,

zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o 34 047 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 643 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 643 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 17 404 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 045 Kč od 23. 6. 2021 do 19. 7. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 402 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 127,28 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 19 642,83 Kč od 17. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 6. 2021 dosáhne částky 36 266 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 643 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 643 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 17 404 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 045 Kč od 23. 6. 2021 do 19. 7. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 402 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 127,28 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 19 642,83 Kč od 17. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 6. 2021 dosáhne částky 36 266 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.6.2023, doplněnou podáním ze dne 27.6.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 34 047 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29.12.2020 uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku a před jejím uzavřením žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr žalobkyni řádně a včas nevrátil. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle jistiny a úroků, i úhradu smluvní pokuty dle bodu 6.1 a bodu 6.5. smlouvy. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 28.7.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze Žádosti klienta ze dne 29.12.2020 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena v kolonce klient číselným kódem číslo.

6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 29.12.2020 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 29.12.2020 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; byla podepsána číselným kódem: číslo. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Sjednaná výše úrokové sazby měla činit 109,94 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky.

7. Z Předsmluvního formuláře ze dne 29.12.2020 plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru.

8. Ze Skórey ze dne 29.12.2020 plyne, že žalovaný byl označen číselným kódem příznaku 25, což dle vysvětlivek značí nového klienta, který není v databázi NRKI/BRKI.

9. Z Prohlášení klienta ze dne 29.12.2020 plyne, že se žalovaný seznámil s informacemi o spotřebitelském úvěru pro klienty poskytovanými žalobkyní. Tato je ve svém závěru v kolonce Klient opatřena jedinečným kódem: číslo.

10. Z Hodnocení klienta ze dne 29.12.2020 plyne, že žalovaný měl být zaměstnán na hlavní pracovní poměr od 1.2.2017 u společnosti právnická osoba, obec, s příjem 22 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje žalovaného činily životní minimum 3 860 Kč, náklady na spoření 1 000 Kč, splátky jiných závazků 2 500 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) 4 000 Kč, ostatní náklady 500 Kč. Žalovaný byl svobodný, měl maturitu a měl bydlet u rodičů. Tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale kódem: číslo.

11. Z transakční historie účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba, ze dne 29.12.2020 plyne, že ve dnech 14.9.2020, 13.10.2020, 12.11.2020 14.12.2020 byla na tento účet vyplacena mzda za měsíce srpen až listopad 2020 od právnická osoba anonymizována dvě slova ve výši 20 750 Kč, 20 399, 21 702 Kč a 24 084 Kč.

12. Z Důkazu o odeslání 1 Kč plyne, že dne 29.12.2020 žalobkyně odeslala na účet žalovaného č. bankovní účet částku 1 Kč s variabilní symbol.

13. Z Dokladu o vyplacení úvěru plyne, že dne 29.12.2020 byla na vrub účtu č. bankovní účet poukázána částka 20 000 Kč, a to z účtu č. bankovní účet.

14. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet číslo za období 29.12.2020 plyne, že tohoto dne byla na účet č. bankovní účet odeslaná platba ve výši 20 000 Kč.

15. Z Dispozičního oprávnění pro majitele účtu ze dne 29.8.2016 plyne, že žalovaný je majitelem účtu č. bankovní účet

16. Z kopie občanského průkazu žalovaného plynou osobní údaje o žalovaného (svobodný).

17. Z podpisu na dálku – smlouvy o spotřebitelském úvěru bez datace plyne úprava systémového řešení podpisu klienta u úvěrových smluv uzavíraných na dálku. Tato není opatřena vlastnoručním, ani jiným podpisem žalovaného.

18. Ze Zaslané sms plyne, že žalobkyně na telefonní číslo č. tel. číslo odeslala zprávu s tím, že na účet klienta byla zaslaná částka 1 Kč a VS této platby má použít jako podpisový kód pro odpovědi SMS.

19. Z Oznámení ze dne 30.12.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru.

20. Ze splátkového kalendáře ze dne 30.12.2020 plyne, že poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet v 10 splátkách; první splátka byla splatná dne 17.2.2021, poslední dne 17.11.2021. Tato není opatřena žádným podpisem žalovaného.

21. Z Výpisu z registru SOLUS ze dne 29.12.2020 plyne, že žalovaný nemá žádný záznam.

22. Z výzvy ze dne 18.5.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění. Z výzvy ze dne 17.6.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění.

23. Z Oznámení ze dne 21.6.2021 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků z úvěrové smlouvy a vyzvala jej k úhradě částky 25 045 Kč.

24. Z předžalobní výzvy ze dne 17.5.2023 plyne, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 17.5.2023, jak plyne z poštovního podacího archu.

25. Z Karty klienta ze dne 5.6.2023 plyne, že žalovanému byla dne 29.12.2020 poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný vrátil žalobkyni částku 3 358 Kč.

26. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne 29. 29.12.2020 od žalobkyně na účet č. bankovní účet, jehož byl majitelem, peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 1 Kč. Vráceno bylo předchůdkyni žalobkyně celkem 3 358 Kč. Výzvou ze dne 17.5.2023, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení dluhu.

27. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

28. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

29. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

30. Podle ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukroméy, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, kteráu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnosty byla uznána.

31. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

33. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

34. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

35. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným kódem: číslo. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného (Dodatek č. 1, Hodnocení klienta, Prohlášení klienta, Žádost klienta). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.

36. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukroméy. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukroméy v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první ObčZ, ani ObčZ.

37. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s  ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, smluvní pokutu, náklady na vymožení pohledávky…) tak nelze považovat za důvodné.

38. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet.

39. Žalobkyně měla vycházet ze zjištění, že příjem žalovaného činil u právnická osoba anonymizována dvě slova částku 22 000 Kč a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výdaje žalovaného měly představovat náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč, měl bydlet u rodičů, na spoření vynakládal 1 000 Kč a měl splátky jiných závazku ve výši 2 500 Kč.

40. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán, na jakou dobu byl zaměstnán a s jakým výdělkem. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila zejména způsob uspokojování potřeby bydlení, výši nákladů žalovaného na bydlení (včetně energií), další závazky a dluhy žalovaného, apod. V daném případě sice žalobkyně doložila, že žalovanému právnická osoba anonymizována dvě slova vyplatila za měsíce srpen až listopad mzdu ve výši okolo 22 000 Kč měsíčně, avšak žalobkyně již neoznačila žádný důkaz o délce trvání pracovního poměru žalovaného. Zároveň žalobkyně nedoložila, že by ověřovala i deklarované náklady žalovaného na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, způsob uspokojování jeho bytové potřeby (u rodičů), náklady na spoření (1 000 Kč) a splátky jiných úvěru (2 500 Kč). Lustrace žalovaného v různých databázích, je sice důležitá, ale sama o osobě nedostačující, tím spíše, když nahlížení do některých databází žalobkyně nedoložila (insolvenční rejstřík).

41. Soud v daném případě uzavřel, že s ohledem na chybějící důkazy o prověřování poměrů žalovaného (zejména jeho výdajů), žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s  , aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v  , což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu, a takové porušení povinností je stiženo absolutní neplatností smluv, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

42. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč + ve výši 1 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Doklad o vyplacení úvěru ze dne 29.12.2020, Důkaz o odeslání 1 Kč ze dne 29.12.2020 a Dispoziční oprávněním k účtu, z nichž má soud za prokázané, že žalovanému byly dne 29.12.2020 z účtu žalobkyně na jeho účet č. bankovní účet vyplaceny peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč + 1 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku ve výši 3 358 Kč (2x 1 679 Kč), zbytek dosud nevrátil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 ObčZ a soud uzavřel, že se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 16 643 Kč (rozdíl mezi vyplacenou částkou 20 001 Kč a vrácenou částkou 3 358 Kč). Co do částky 17 404 Kč a úroků pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

43. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 17.5.2023, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 18.7.2023. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 19.7.2023. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 20.7.2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, ale od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z částky 16 643 Kč od 20.7.2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

44. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

45. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 16 643 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 17 404 Kč s příslušenstvím uvedeným ve II. výroku rozsudku. Je zřejmé, že žalovaný byl ve věci úspěšnější a má právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.