Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 23/2022-85

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lenky Marynkové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

a opatrovníkem příjmení částí obec a číslo

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o určení vlastnictví,

o odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. března 2023, č. j. -70, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 13. dubna 2023, č. j. -73,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 238,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 238,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobkyně je vlastníkem ideální jedné poloviny pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba bez č. p./č. ev. – garáž, to vše v katastrální uzemí, územní celek, vedeno u stát. instituce, stát. instituce (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 456 Kč (výrok II.), uložil žalovanému zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 6 442 Kč (výrok III.) a rozhodl o tom, že ve vztahu mezi opatrovníkem žalobkyně a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovaném určení, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku (dále„ Nemovitosti“). Soud prvního stupně žalobě vyhověl, neboť v řízení bylo prokázáno, že darovací smlouva ze dne 1. 11. 2021, na jejímž základě žalobkyně žalovanému příjmení darovala, byla žalobkyní uzavřena, ačkoli tato vzhledem ke svému nepříznivému zdravotnímu stavu nebyla schopna validně zvážit význam a dosah uzavření takové smlouvy, neboť její rozpoznávací a určovací schopnosti byly významně narušeny. Darovací smlouvu proto shledal neplatnou podle , (dále „o. z.“), ve spojení s  o. z.

3. O nákladech řízení rozhodl podle a právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku, zálohy na náklady znaleckého posudku a nákladů právního zastoupení advokátem.

4. Soud prvního stupně neshledal důvod pro aplikaci , neboť na straně žalovaného nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, které by takový postup odůvodňovaly. Zmínil, že je třeba zvažovat i zájmy a legitimní očekávání úspěšného účastníka, že mu budou jeho náklady řízení neúspěšným účastníkem uhrazeny. Přihlédl též k tomu, že žalovaný po celou dobu řízení nárok žalobkyně sporoval, a to i přes závěry uvedené ve znaleckém posudku.

5. Proti výroku II. tohoto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, v němž navrhl změnu napadeného výroku tak, že se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává. Měl za to, že na jeho straně jsou dány důvody pro postup podle Tyto důvody jsou jednak sociální, a dále důvody spočívající v okolnostech případu. Žalovaný je nemajetný. Vlastní pouze starší osobní automobil a jeho jediným příjmem je starobní důchod ve výši 22 397 Kč. Výše starobního důchodu je nižší, než přiznaná výše nákladů řízení. Žalovaný je sice dosud v SJM se žalobkyní vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti číslo na rodinném domě v obec, ten je však užíván žalobkyní a žalovaný z něj nemá žádný majetkový prospěch.

6. Žalovaný neměl možnost soudnímu sporu zabránit. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného neinformovala o své duševní poruše. Žalovanému přitom nebylo o duševní poruše žalobkyně ničeho známo, neboť tato nebyla rozpoznatelná pro osoby, jež s ní přišly do styku, resp. v řízení nebylo prokázáno, že by rozpoznatelná byla. Žalovaný poukázal na skutečnost, že téhož dne, kdy byla uzavřena sporná darovací smlouva, byla mezi účastníky uzavřena ještě dohoda o vypořádání SJM účastníků pro tzv. nesporný rozvod. Podle této dohody měla žalobkyně nabýt nemovité věci dosud ve společném jmění účastníků bez adekvátní náhrady. Tuto dohodu žalobkyně nenapadla, což soud prvního stupně ve svém rozhodování nijak nezohlednil. Za významné žalovaný považoval, že mu nebyla dána možnost sporu předejít. O duševní poruše žalobkyně se dozvěděl až z podané žaloby, která mu byla soudem prvního stupně zaslána s výzvou k vyjádření dne 8. 9. 2022. U úmyslu žalobkyně podat žalobu nebyl žalovaný informován. Žalovaný měl za to, že ze strany syna účastníků celé jméno žalovaného a právního zástupce žalobkyně byla snaha před žalovaným duševní poruchu žalobkyně tajit. Pokud by žalovaného před podáním žaloby o duševní poruše žalobkyně informovali, mohl být i jeho postoj k žalobě jiný. Majetkové poměry účastníků mohly být vyřešeny dohodou a náklady řízení sníženy alespoň o náklady znaleckého posudku, neboť současně s předmětnou žalobou byl podán též návrh na omezení žalobkyně ve svéprávnosti. Žalovaný dále uvedl, že neměl možnost vyjádřit se před ustanovením znalkyně a vypracováním znaleckého posudku. Nemohl na rozdíl od strany žalující navrhnout dotazy na znalkyni, znalkyně neměla k dispozici jeho vyjádření k žalobě ani jím navrhované důkazy. To byl hlavní důvod, proč žalovaný považoval znalecký posudek za nepřesvědčivý. Odvolání ve věci samé se však rozhodl nepodat, neboť zjistil, že dne 7. 2. 2023 byl podán návrh na omezení svéprávnosti žalobkyně. Přiznání náhrady nákladů řízení považoval žalovaný za extrémně nespravedlivé a příliš tvrdé, a to též vzhledem k tomu, že mu bylo uloženo zaplatit náklady státu na vypracování znaleckého posudku.

7. Žalobkyně považovala odvolání žalovaného za zcela nedůvodné. Pro aplikaci není dán žádný důvod. Zdůraznila, že podstatou sporu byl převod spoluvlastnického podílu žalobkyně na dvou pozemcích v obec obec, při němž žalovaný cynicky zneužil duševní poruchy žalobkyně a tyto spoluvlastnické podíly na ní vylákal bez jakéhokoli protiplnění. Žalovaný byl manželem žalobkyně. příjmení spolu řadu let nežili, avšak je zcela absurdní uvažovat o tom, že by žalovaný o její duševní poruše nevěděl. Z dokazování vyplynulo, že tato byla evidentní pro každého, kdo se žalobkyní přišel do styku. Její progrese trvala řadu let. příjmení zavinil žalovaný svým vlastním jednáním. Žalovaný si musel být dobře vědom toho, že žalobkyně je pro svou duševní poruchu snadno ovlivnitelná.

8. Skutečnost, že žalovaný má být dosud vlastníkem spoluvlastnického podílu na rodinném domě v obec, z něhož nemá žádný majetkový prospěch, je pro tuto věc irelevantní. Jednání se žalovaným před podáním žaloby nepřipadalo v úvahu, neboť existovala důvodná obava, že žalovaný bude nemovitosti dále převádět. Dohoda o vypořádání SJM účastníků kopírovala to, kdo a jakým způsobem přispěl k nabytí společného majetku. Není pravdou, že by žalobkyně cokoli nabyla bez adekvátní náhrady. Žalovaný zmíněnou dohodu uzavírat nemusel, pokud s ní nesouhlasil. Je dále otázkou, proč majetková dispozice s Nemovitostmi, která byla předmětem tohoto řízení, nebyla součástí dohody o vypořádání SJM. Rodina žalobkyně ani žalobkyně sama by s ní nikdy nesouhlasila, proto se žalovaný musel uchýlit k jejímu podstrčení žalobkyni. Není zřejmé, z jakých důvodů by se měli syn účastníků a právní zástupce žalobkyně pokoušet duševní poruchu žalobkyně před žalovaným tajit a jakým způsobem. Syn žalobkyně žádal žalovaného, aby Nemovitosti žalobkyni vrátil, jinak že se obrátí na právního zástupce, což vyvrací tvrzení žalovaného, že o žalobě nemohl vědět a soudnímu sporu zabránit. Nepřípadná je též argumentace žalovaného týkající se ustanovení znalkyně a znaleckého posudku. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený výrok II. rozsudku potvrdil jako věcně správný.

9. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalovaného výrok II. napadeného rozsudku podle a , 6 , a aniž bylo třeba nařizovat jednání ( ), shledal, že odvolání není důvodné.

10. Žalovaný v podaném odvolání argumentuje tím, že v jeho případě jsou splněny podmínky pro aplikaci a nepřiznání náhrady nákladů řízení ve věci plně úspěšné žalobkyni. Důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje jednak v nepříznivé majetkové situaci, a dále v okolnostech případu.

11. Podle jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

12. Moderační právo soudu týkající se náhrady nákladů řízení cílí na případy, kdy by aplikace principu zavinění vedla k nepřiměřené tvrdosti. Postup podle tohoto ustanovení musí odůvodňovat existence skutečností hodných zvláštního zřetele daných např. osobními, majetkovými, sociálními poměry účastníků, postoje účastníků a jejich chování v průběhu řízení.

13. „ Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (zvažováno může být i jen částečné nepřiznání těchto nákladů). Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Musí jít o takové okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Porovnání dopadu uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků může mít z hlediska aplikace vliv pouze tehdy, přistupují-li ke skutečnosti, že by jejich přiznání přivodilo jednomu účastníku větší újmu než účastníku druhému, okolnosti další" (z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. ).

14. Žalovaný je sice starobní důchodce, ale výše jeho důchodu není nijak extrémně nízká (jeho důchod činí přes 22 000 Kč měsíčně). Žalobkyně je rovněž důchodkyní, z důvodu nepříznivého zdravotního stavu o ni pečuje syn s rodinou.

15. V projednávané věci nelze odhlédnout od předmětu sporu. Žalobkyně se v něm domáhala určení svého vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu na Nemovitostech s tvrzením, že darovací smlouvu, kterou spoluvlastnický podíl na Nemovitostech převedla na žalovaného, uzavřela v duševní poruše, která ji činila neschopnou darovací smlouvu uzavřít.

16. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně trpí onemocněním, jež významným způsobem narušuje její poznávací a výkonové funkce, není schopna odpovídajícím způsobem hájit své zájmy, je masivně ovlivnitelná druhými či aktuální situací. Zhoršování paměti je popsáno již v roce 2010 při prohlídce na invaliditu, v roce 2019 je zaznamenána výrazná progrese stavu, žalobkyně prodělala již cca před třiceti lety dvě cévní mozkové příhody. Žalovaný je manželem žalobkyně. příjmení spolu řadu let nežijí, ale žalobkyně trpí zdravotními problémy po mnoho let. Nejeví se tedy věrohodným, že by o nich žalovaný nevěděl, a to též v kontextu čestných prohlášení osob, které se žalobkyní přicházely do styku a které její potíže s pamětí, obstaráváním vlastních záležitostí, zaznamenaly.

17. Žalobkyně byla za této situace nucena podat žalobu, pokud chtěla dosáhnout toho, aby se žalovaný na podkladě neplatné smlouvy stal vlastníkem jejího spoluvlastnického podílu na Nemovitostech.

18. Není dále pravdou, že by se žalovaný o podané žalobě dozvěděl až v září 2022. Žaloba mu byla zaslána spolu s usnesením o ustanovení znalkyně již v únoru 2022. Koncem roku 2021 byla navíc k Nemovitostem v katastru nemovitostí vyznačena poznámka spornosti. Žalovaný tedy měl před podáním žaloby možnost na situaci reagovat.

19. Vzhledem k předmětu sporu by se naopak jevilo nespravedlivým, pokud by žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, které byla nucena vynaložit, aby hájila svá práva.

20. Pro rozhodnutí o nákladech řízení jsou zcela nerozhodné námitky týkající se znaleckého posudku, vzhledem k tomu, že žalovaný proti výroku ve věci samé nebrojí. Odvolací soud k jeho výhradám pouze na okraj poznamenává, že znalkyně zpracovávala znalecký posudek na základě dostupné zdravotnické dokumentace a vlastního vyšetření žalobkyně. Soud prvního stupně zadal posudek sám, ani strana žalující nebyla žádána o zaslání otázek na znalkyni, což v dané věci ani nebylo potřebné. Stejně tak jsou nerozhodné námitky týkající se dohody o vypořádání SJM, která nebyla předmětem řízení ve věci samé.

21. Z důvodů uvedených shora odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně neshledal, že by v projednávané věci byly dány důvody pro postup podle , tedy důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni.

22. Pokud tedy soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení podle , je jeho rozhodnutí správné. Správným způsobem a ve správné výši byly náklady řízení též vyčísleny.

23. Na základě výše uvedeného tedy odvolací soud napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně podle potvrdil jako věcně správný.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a žalovaný byl v odvolacím řízení neúspěšný, a proto je povinen nahradit jeho náklady žalobkyni. Žalobkyni vznikly náklady řízení za právní zastoupení advokátem za úkon vyjádření k odvolání, a to odměna ve výši 1 550 Kč podle . ve spojení s  vyhl. , advokátního tarifu (dále „a. t.“) z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle a. t., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle a.t. a náhrada za 21% DPH ve výši 388,50 Kč podle Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení částku 2 238,50 Kč, kterou jí odvolací soud přiznal výrokem II. tohoto usnesení.

25. Výroky I., III. a IV. nebyly odvoláním napadeny, a tudíž zůstávají nedotčeny.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné ( ).