Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 306/2022-57

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 11 057,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 9 580,89 Kč, úrok 8,5 % ročně z částky 9 040,89 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 9 040,89 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaný úrok ve výši 958,37 Kč od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 621,51 Kč od datum do datum, částku 1 476,78 Kč, úrok 11,75 % ročně z částky 977,35 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 977,35 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaný úrok ve výši 189,57 Kč od datum do datum a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 70,06 Kč od datum do datum.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 9 580,89 Kč, úrok 8,5 % ročně z částky 9 040,89 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 9 040,89 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaný úrok ve výši 958,37 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 621,51 Kč od [datum] do [datum], částku 1 476,78 Kč, úrok 11,75 % ročně z částky 977,35 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 977,35 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaný úrok ve výši 189,57 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 70,06 Kč od [datum] do [datum]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výrokem I. jakožto dvou nesplacených úvěrů, jež žalovanému poskytla: jednak revolvingového úvěru ve formě úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč včetně poplatků a příslušenství na základě smlouvy o osobní kreditní kartě číslo ze dne datum (jistina 977,35 Kč, poplatky 499,43 Kč, smluvní úrok 189,57 Kč, úrok z prodlení 70,06 Kč a procentní úrok z prodlení a úrok, vyčíslené do budoucna), druhak úvěru ve výši 90 000 Kč včetně poplatků a příslušenství na základě smlouvy číslo ze dne datum (jistina 9 040,89 Kč, poplatky 540 Kč, smluvní úrok 958,37 Kč, úrok z prodlení 621,51 Kč a procentní úrok z prodlení a úrok, vyčíslené do budoucna). Žalobkyně před poskytnutím úvěrů řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými ( první věta , , ve znění pozdějších předpisů, dále„ ). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl.

3. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne datum účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splácet s úrokem ve výši 15,90 % ročně. Dne datum uzavřeli ke smlouvě dodatek, podle nějž žalovaný obdržel kreditní kartu, k níž byl založen účet číslo žalovanému založen úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč, který měl být splácen inkasem z běžného účtu žalovaného, vedeného žalobkyní (smlouva o úvěru ze dne datum včetně příloh, dodatek ze dne datum). Tento úvěr žalovaný skutečně čerpal ve výši 21 590,46 Kč a do dne žalobkyní tvrzeného zesplatnění úvěru na něj splatil částku 29 454,07 Kč (výpis z účtu ke kreditní kartě, historický výpis). Dne datum pak účastníci uzavřeli smlouvu číslo v níž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 90 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splácet s úrokem ve výši 11,90 % ročně v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 772 Kč (smlouva o úvěru ze dne datum včetně příloh). Tento úvěr žalovaný skutečně čerpal a do dne žalobkyní tvrzeného zesplatnění úvěru na něj splatil částku 115 388,25 Kč (výpis z účtu ke kreditní kartě, historický výpis). Při rozhodování o žádosti o revolvingový (první zmíněný) úvěr žalobkyně měla sice k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného, nicméně četnost a výše provedených transakcí svědčí o tom, že nešlo o hlavní běžný účet žalovaného, jenž by mohl poskytnout ucelený obraz o jeho aktivech a pasivech. Žalovaný měl ještě druhý běžný účet, který rovněž vedla žalobkyně; ten se ovšem do analýzy úvěruschopnosti nepromítl. Zůstatek na tomto účtu se navíc v době zachycené jednotlivými výpisy pohyboval těsně nad nulou (prohlášení o zdravotním stavu ze dne datum, periodický výpis z běžného účtu žalovaného, výpis aplikačního ratingu – posouzení, návrh na rozhodnutí o poskytnutí Perfektní půjčka, žádost o poskytnutí perfektní půjčky ze dne datum). V případě druhého z výše uvedených úvěrů žalobkyně dokonce žádným způsobem neověřila skutečné příjmy a výdaje žalovaného (prohlášení o zdravotním stavu ze dne datum, žádost o poskytnutí osobního úvěru ze dne datum, kopie OP žalovaného, návrh na rozhodnutí o poskytnutí Osobní úvěr, detaily o klientovi z BRKI/NRKI). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne datum účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splácet s úrokem ve výši 15,90 % ročně. Dne datum uzavřeli ke smlouvě dodatek, podle nějž žalovaný obdržel kreditní kartu, k níž byl založen účet číslo žalovanému založen úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč, který měl být splácen inkasem z běžného účtu žalovaného, vedeného žalobkyní. Tento úvěr žalovaný skutečně čerpal ve výši 21 590,46 Kč a do dne žalobkyní tvrzeného zesplatnění úvěru na něj splatil částku 29 454,07 Kč. Dne datum pak účastníci uzavřeli smlouvu číslo v níž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 90 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splácet s úrokem ve výši 11,90 % ročně v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 772 Kč. Tento úvěr žalovaný skutečně čerpal a do dne žalobkyní tvrzeného zesplatnění úvěru na něj splatil částku 115 388,25 Kč. Při rozhodování o žádosti o revolvingový (první zmíněný) úvěr žalobkyně měla sice k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného, nicméně četnost a výše provedených transakcí svědčí o tom, že nešlo o hlavní běžný účet žalovaného, jenž by mohl poskytnout ucelený obraz o jeho aktivech a pasivech. Žalovaný měl ještě druhý běžný účet, který rovněž vedla žalobkyně; ten se ovšem do analýzy úvěruschopnosti nepromítl. Zůstatek na tomto účtu se navíc v době zachycené jednotlivými výpisy pohyboval těsně nad nulou. V případě druhého z výše uvedených úvěrů žalobkyně dokonce žádným způsobem neověřila skutečné příjmy a výdaje žalovaného.

5. Soud případ právně kvalifikoval jako zaniklé závazky z bezdůvodného obohacení ( ve spojení s  , , ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Úmyslem žalobkyně a žalovaného bylo v obou případech sjednat spotřebitelský úvěr v právní formě úvěru ( druhá věta o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“ ve spojení s  o. z.). Žalobkyně totiž při uzavření smluv zjevně vystupovala jako podnikatelka ( z. s. ú. ve spojení s  o. z.), což naopak neplatilo o žalovaném ( z. s. ú.). Splnila svou povinnost přenechat žalovanému k dočasnému užívání určité částky, které jí žalovaný měl postupně vracet s příslušnými úroky a poplatky. Žalobkyně však ani v jednom z obou případů nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu první věty z. s. ú. Jisté posouzení sice provedla, ne však dostatečné, a to z důvodů popsaných v předchozích dvou odstavcích. V takové situaci nemohla získat reálný přehled o aktuálních sociálních poměrech žalovaného tak, aby byla její rozhodnutí úvěr poskytnout informovaná v zákonem předvídané míře. Soud tudíž rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila pouze způsobem popsaným v předchozích dvou odstavcích. To znamená, že úvěry neměly být poskytnuty, pročež jsou obě smlouvy neplatné ( druhá věta z. s. ú.). Smysl a účel porušeného pravidla zde vyžaduje, aby byly smlouvy neplatné absolutně, tedy aby soud k neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti ( ve spojení s  první větou o. z. a a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17 ze dne datum). Soud zde vyložil o. z. v intencích unijní směrnice, tedy vyšel z jejího nepřímého účinku a použil eurokonformní výklad, protože jde o závazek dvou soukromých osob, v němž směrnice nemá přímý účinek. Pravidlo o posouzení úvěruschopnosti chrání dlužníka – spotřebitele i společnost jako celek před negativními sociálními důsledky zadlužení, ale i věřitelův majetek před rizikovým úvěrováním. Stejně na věc pohlížel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. . A také Soudní dvůr Evropské unie v bodu 46 rozsudku ze dne 20. 3. 2020, OPR- Finance s.r.o., C -679/18, v němž v reakci na ustanovení českého zákona o spotřebitelském úvěru zakotvující povinnost analýzy úvěruschopnosti a neplatnost smlouvy jako následek jejího porušení dospěl k závěru, že unijní právo vyžaduje, aby soud z úřední povinnosti zkoumal, zda úvěrující podnikatel předem posoudil úvěruschopnost úvěrovaného spotřebitele a naopak brání tomu, aby v případě nesplnění dané povinnosti uplatnění sankce v podobě neplatnosti smlouvy záviselo na námitce spotřebitele. Smlouvy tak byly absolutně neplatné, což znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žádných částek s výjimkou zůstatků jistin a úroků z prodlení. V okamžiku vyplacení jednotlivých částek úvěrů tudíž žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu ( a 2 o. z.). Na oba úvěry nicméně žalovaný ještě před okamžikem tvrzeného zesplatnění zaplatil více, než činila jistina, čímž jeho dluhy a tedy i závazky z bezdůvodného obohacení zanikly splněním dříve, než se mohl ocitnout v prodlení ( o. z. ve spojení s  první větou o. z. a contrario a s  první věta o. z. a contrario). Proto soud výrokem I. žalobu zamítl.

6. Výrok II. odpovídá ustanovení , protože žalovaný byl v řízení plně úspěšný, pročež by měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Ty mu však podle obsahu spisu nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.