Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 147/2023-32

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 13 091,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 091,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 603,07 Kč a úrokem 9 940,13 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 256 Kč z titulu písemné smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne datum. Žalovaná úvěr dle smlouvy obdržela v hotovosti ve výši 15 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s poskytnutými finančními prostředky vrátit i příslušenství zahrnující úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek v celkové výši 12 888 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalobkyně v žalobě odkázala na stanovisko NS ČR ze dne 23. 4. 2014 o určitosti poplatku za poskytnutí i bez výčtu činností a nevázanost ujednání na posuzování rovnováhy práv a povinností stran (k tomu i ), kterou by vztáhla i na poplatek za inkaso (výběr) jednotlivé splátky. V Žádosti o úvěr uvedla žalovaná své poměry a vyznačeny byly doložené dokumenty k posouzení bonity a úvěruschopnosti, jejich správnost žalovaná potvrdila podpisem. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že se seznámila s předsmluvními informacemi, a to prostřednictvím Formuláře standardních informací. Žalovaná uhradila pouze tři splátky, celkem částku 7 499,99 Kč, která byla dle Předpisu splátek alokována v částce 3 782,24 Kč na jistinu a v částce 3 717,75 Kč na sjednané příslušenství. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou zbylé části jistiny ve výši 11 217,76 a zbylé části příslušenství ve výši 9 170,25 Kč. K zesplatnění neuhrazených částek nedošlo, splatnost nastala nejpozději se splatností poslední splátky, tedy ke dni 27. 1. 2022. Z důvodu prodlení žalované vznikl předchůdkyni žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny a na ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu 0,1% denně. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena rámcovou smlouvou ze dne datum ve spojení s dílčí smlouvou ze dne datum se stejnou účinností. Z postoupené pohledávky požaduje žalobkyně nezaplacenou jistinu ve výši 11 217,76 Kč, částku 9 940,13 Kč označenou jako kapitalizovaný úrok tvořenou nesplaceným kapitalizovaným úrokem ve výši 803,97 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 373,34 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 019,05 Kč, inkasním poplatkem ve výši 1 937,89 Kč a smluvním úrokem od datum do datum ve výši 15% z jistiny 11 217,76 Kč kapitalizovaným na částku 769,88 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 603,07 Kč z jistiny za období od datum do datum, účelně vynaložené náklady 256 Kč za dopis v ceně 39 Kč a osobní návštěvu pracovníka 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od datum do datum v celkové výši 1 873,37 Kč. Žalobce trval na tom, že řádně ověřil bonitu žalované, měla dostatečnou rezervu k splácení, příjmy měl doložené výplatní páskou a pracovní smlouvou, insolvenčním rejstříkem neprocházela.

2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle , pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem ( ). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil skutková zjištění:

Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum zjistil soud, že byla uzavřena mezi podnikatelem v oblasti spotřebitelského úvěru právnická osoba, IČO a žalovanou jako fyzickou nepodnikající osobou s uvedením čísla občanského průkazu. Věřitel se podle smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok v celkové výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč Celkem se žalovaná zavázala vrátit částku 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Úroková sazba při 14 měsíčních splátkách činila 15 % p.a., RPSN činila 272,44 %. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Ve smlouvě byly rovněž sjednána výše náhrady nákladů spojených s upomínáním (upomínka 250 Kč, 750 Kč práce inkasního pracovníka). Žalovaná podpisem smlouvy zároveň stvrdila, že převzala v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Přílohou smlouvy byl předpis splátek, ze kterého byla zjištěna splatnost jednotlivých splátek a jejich alokace na jistinu a příslušenství.

4. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní informace o spotřebitelském úvěru, především výši úvěru, výši splátek, výši nákladů spotřebitelského úvěru a výši smluvních pokut a nákladů spojených s vymáháním. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že se informacemi obsaženými ve formuláři před uzavřením smlouvy seznámila.

5. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná požádala úvěr ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců s tím, že bude platit vždy 26. dne v měsíci splátku ve výši 1 992 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba od datum. Jako svůj příjem uvedla mzdu ve výši 23 930 Kč, výdaje pak uvedla ve výši 6 500 Kč na bydlení, energie, 6 000 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady a 4 000 za měsíční splátky stávajících půjček. Použitelný měsíční příjem vyčíslený jako rozdíl příjmů a výdajů činil 7 430 Kč a předchůdkyně věřitele ho vyhodnotila jako dostatečný. Dle žádosti byly příjmy doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žalovaná v žádosti prohlásila, že nemá sjednaný rezidenční úvěr. Ohledně svého bydlení žalovaná uvedla bydlení v nájmu a bydlení u rodičů, dále že je svobodná, nemá žádné vyživované dítě do 26 let, má dokončené střední vzdělání s maturitou a osobní bankovní účet. Výši příjmů žalované žalobkyně doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami. V pracovní smlouvě se právnická osoba s. r. o. měla žalovaná sjednanou měsíční mzdu ve výši 21 000 Kč a dále případné odměny příplatky za přesčasy. Dle výplatních pásek bylo žalované za měsíc anonymizováno vyplaceno celkem 21 980 Kč a za měsíc anonymizováno rok celkem 25 887 Kč.

6. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalované eviduje ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky dva úkony, a to obyčejný dopis ze dne datum a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka realizovanou dne datum.

7. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne datum ve spojení s dodatkem číslo k rámcové smlouvě ze dne datum bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání. Odeslání výzvy bylo prokázáno podacím archem ze dne datum.

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. , o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení a z.č. , o spotřebitelském úvěru.

10. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. s účinností od 29.5.2022).

11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti jméno příjmení, rozsudek Okresního soudu obec sp.zn. ): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu obec sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a Okresního soudu obec sp.zn. OS obec spisová značka ze dne datum rozhodnutí, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z 5.3.2020 C číslo.

13. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

14. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. ve spojení s rozhodnutím sp.zn. se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle z.č. , o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

15. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

16. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). I na ně by se vztahovala judikatura citovaná k výši úroku z prodlení ve smyslu posuzování výše požadovaných poplatků v návaznosti na smluvní povinnosti stran i z pohledu na celkovou částku k navrácení (srov. NS ČR sp.zn. ).

17. Podle z.č. , o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

18. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda , spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle z.č. , o spotřebitelském úvěru.

21. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § číslo odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru ve výši úvěru 15 000 Kč a návratností částky 27 888 Kč na úrocích a poplatcích při řádném splácení po 1 992 Kč měsíčně za dobu 14 měsíců se sjednáním sankcí (dalšího plnění) pro případ prodlení s tím, že úvěr byl žalované poskytnut při uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy, dostalo se jí rovněž předsmluvních informací. Prokázáno bylo rovněž postoupení pohledávky na žalobkyni, a tedy nabytí práv k pohledávce dle o.z. Zy Žádost o úvěr ze dne datum s doložením výplatních pásek a pracovní smlouvy v době ověření však dle soudu vyplývá, že stran ověření úvěruschopnosti žalovaného jsou zde důvodné pochybnosti, neboť je sice početně deklarován použitelný příjem 7 430 Kč měsíčně na splátku 1 992 Kč měsíčně, ovšem uváděny jsou měsíční splátky stávajících půjček ve výši 4 000 Kč bez ověření jejich výše, přitom bylo nutno zohledňovat základní mzdu žalované, které dle pracovní smlouvy činila 21 000 Kč. Půjčky nejsou v žádosti nijak specifikovány, když oddíl žádosti k označení věřitelů a stávajících dluhů je proškrtnutý a žádní věřitelé ani dluhy v něm nejsou uvedeny. V dané věci si dle závěrů judikatury měl a mohl věřitel vyžádat souhlas s poskytnutím a uchováním osobních údajů spotřebitele do doby zaplacení závazku, což se vztahuje nejen k doložení příjmů, ale i výdajů a k získání objektivních informací například výpisy z účtu žalované nebo z databází jako příjmení, NRKI, BRKI a příjmení. Pouhé zkoumání databáze insolvenčního rejstříku se nejeví jako dostatečné, i když je negativní, vypovídá jen o možném předlužení, nikoliv o splácených dřívějších pohledávkách, o pravidelných výdajích. Soud učinil tyto závěry na základě předložených listin, ty žalobce doložil v souladu s žalobními tvrzeními.

23. Úvěrová smlouva je pro důvodné pochybnosti o ověření úvěruschopnosti dle citovaných závěrů judikatury absolutně neplatná, dle zákona o spotřebitelském úvěru v případě neplatnosti smlouvy náleží žalobci pouze jistina úvěru (speciální úprava bezdůvodného obohacení). Od jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč soud odečetl již zaplacenou částku 7 499,99 Kč tvrzenou v žalobě a zbývá tak zaplatit 7 500,01 Kč, tuto částku soud přiznal k úhradě. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Jen pokud by smlouva byla platně sjednána, soud by se zabýval výší dalších částek k navrácení, zejména výší poplatku za poskytnutí 7 350 Kč, který zejména vedle úroku přibližuje částku k návratu k výši úvěru samotného a má přitom sanovat účelné náklady za poskytnutí úvěru. Zabýval by se rovněž účelností nárokovaných nákladů vymáhání a jejich smluvním ukotvením (smluvení upomínání písemné a nesmluvené výjezdy).

24. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná ( ), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu ( ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla totiž pro poměr úspěchu v částce 7 501 Kč oproti neúspěchu v žalované nepřiznané částce 5 591,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky od 29. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 603,07 Kč a úrokem 9 940,13 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 256 Kč převážně neúspěšná, ovšem žalované náklady nevznikly, když v řízení nebyla aktivní. Za účelně vynaložené náklady mimo soudního poplatku u účastníka zastoupeného advokátem by měl soud náklady právního zastoupení dle provádějícího předpisu, u účastníka nezastoupeného doložené hotové výdaje, jinak jejich paušální náhradu dle provádějícího předpisu ( ). V případě provádějících předpisů vždy ve vztahu ke konkrétnímu úkonu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.