Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 67/2023-58

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení 26 760,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 901,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 901,01 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 12 220,65 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 16 120,66 Kč od 28. 10. 2022 do 25. 11. 2022, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 12 220,65 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený na 2 404,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 065 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 639,64 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 901,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 901,01 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 12 220,65 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 16 120,66 Kč od 28. 10. 2022 do 25. 11. 2022, úrok z prodlení v zákonné výši z částky 12 220,65 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený na 2 404,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 065 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 639,64 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 15. 3. 2023 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 16 120,66 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 404,85 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 16 120,66 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 065 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 639,64 Kč.

2. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu číslo tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 53 914 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 851 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku.

3. Žalovaný však do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil pouze 25 099,99 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky ze smlouvy o úvěru vůči žalovanému postoupila na žalobkyni.

5. Kapitalizovaný úrok ve výši 17 065,80 Kč je tvořen součtem nesplaceného úroku 869,43 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7 594,05 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 440,21 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 789,66 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 4 372,45 Kč Smluvní pokuta činí podle čl. 4 na 1. straně smlouvy o úvěru 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 23. 12. 2020 do 14. 10. 2022.

6. Žalovaný přes výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh dosud ničeho neuhradil.

7. Podle žalobkyně její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné a podepsané žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 8 878 Kč, v takovém případě bylo možno dovodit, že žalovaný byl ve finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na výši měsíční splátky úvěru. Žalovanému mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat přibližně 5 027 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr.

8. K uvedenému žalobkyně doplnila, že žalovaný k žádosti o úvěr přiložil její právní předchůdkyni výměru důchodu, výplatní doklady, výplatní pásky a pracovní smlouvu k ověření totožnosti a svých měsíčních výdajů. Z uvedeného je podle ní zřejmé, že její právní předchůdkyně aktivně zjišťovala finanční poměry žalovaného. Nad to dodává, že žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyl v takovém rejstříku veden.

9. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

10. Z provedeného dokazování se podává:

i. Dne 22. 10. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu téhož dne poskytla finanční prostředky ve výši 29 000 Kč (viz Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru podepsaný žalovaným a smlouva o úvěru).

ii. Podle smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně příslušenství ve 14 měsíčních splátkách, kdy výše každé činila 3 851 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celková částka, kterou je třeba splatit činila 53 914 Kč. Pevná sazba po celou dobu trvání úvěru 14 měsíců činí 15 % p. a. RPSN úvěru je 272,44 %. Úhrada za poskytnutí úvěru činila 14 210 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 2 092 Kč, inkasní poplatek 5 220 Kč (viz Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru podepsaný žalovaným a smlouva o úvěru).

iii. Žalovaný po poskytnutí zápůjčky na svůj dluh uhradil pouze 25 099,99 Kč v šesti splátkách (nesporné tvrzení žalobkyně).

iv. Dne 4. 4. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní příjmení smlouvu o postupování pohledávek, na základě které postoupila pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. Stalo se tak prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022, jejíž přílohou je seznam pohledávek v listinné podobě, ve kterém je pod číslo uveden žalovaný a číslo smlouvy o úvěru (viz Rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 včetně Přílohy 1 – seznam pohledávek v listinné podobě).

v. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že postoupila svou pohledávku na žalobkyni a vyzvala jej k uhrazení 54 523,73 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému doručen dne 15. 11. 2022 (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022, poštovní podací arch ze dne 11. 11. 2022 a výpis ze sledování zásilek).

vi. Výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2023 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného, aby uhradil žalobkyni dluh ve výši 54 523,76 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do 9. 3. 2023. Výzva byla žalovanému odeslána 3. 3. 2023 (viz výzva před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2023 a poštovní podací arch ze dne 3. 3. 2023).

vii. V žádosti o úvěr ze dne 22. 10. 2019 podepsané žalovaným je uvedeno: žádám o úvěr 29 000 Kč na 14 měsíců. Budu platit 18 dne v měsíci splátku 3 851 Kč, aktuální zaměstnání od 2009, mzda 9 501 Kč měsíčně, důchod 5 787 Kč měsíčně, bydlení energie 3 000 Kč, doprava jídlo osobní náklady 3 410 Kč, bydlení v nájmu.

viii. Žalobkyně měla k dispozici rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o anonymizováno důchodu žalovaného a složenky (každá na 5 787 Kč) z roku 2019 vystavené Českou správou sociálního zabezpečení ve prospěch žalovaného, výplatní pásku žalovaného ze září 2019 s čistou mzdou 12 687 Kč a pracovní smlouvu žalovaného ze dne 16. 7. 2019 s pracovním poměrem na dobu určitou do 31. 12. 2019 (viz kopie uvedených dokumentů).

ix. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.

11. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

19. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 29 000 Kč, žalobkyně proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit.

20. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , formuloval a odůvodnil názor, podle něhož:

i. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

ii. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

iii. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.

iv. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.

21. Srov. dále např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

22. Uvedené závěry judikatury přijaté při výkladu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se uplatní i při vykladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 (za všechna rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sen. zn. ).

23. Žalobkyně k otázce posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet uvedla, že její právní předchůdkyně posuzovala příjmy žalovaného na základě jím předložených dokumentů (viz odstavec 10 viii. tohoto rozsudku). V tomto ohledu soud považuje zkoumání úvěruschopnosti žalovaného za dostatečné. Žalobkyně však netvrdila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně ověřovala také výdaje žalovaného, když uvedla toliko, že úvěruschopnost ověřovala na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr. Příjmy a výdaje jsou přitom spojené nádoby úvěruschopnosti, bez jejichž zjištění nelze úvěruschopnost žadatele o úvěr řádně posoudit. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování výdajů žalovaného (v rozporu s výše citovanou judikaturou) vycházela toliko z jeho ničím neověřených tvrzení. Nad to lze doplnit, že žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání toho, že její právní předchůdkyně ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr ve veřejných rejstřících. Sama skutečnost, že v insolvenčním rejstříku žalovaný nebyl nikdy veden, retrospektivně nezbavuje poskytovatele úvěru prokázat skutečnost, že při posuzování úvěruschopnosti údaje z tohoto rejstříku ověřoval.

24. K uvedenému soud z procesní opatrnosti dodává, že protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 9. 8. 2023, nemohl jí poskytnout poučení podle a 3 o povinnosti doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy.

25. Jelikož žalobkyně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet řádně a s odbornou péčí, je smlouva o úvěru (podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.) neplatná, a žalobkyně tak má pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaným získaný majetkový prospěch ve výši 29 000 Kč je plněním bez právního důvodu, tj. bezdůvodným obohacením, který má žalovaný povinnost vrátit žalobkyni (§ 2993 věta první o. z.). Žalovaný uhradil žalobkyni 25 099,99 Kč. Jeho dluh spočívající ve vrácení bezdůvodného obohacení tak činí 3 901,01 Kč.

26. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu po té, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k uhrazení dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022, které bylo žalovanému doručeno dne 15. 11. 2022 Lhůta k plnění uplynula dne 25. 11. 2022 a od 26. 11. 2022 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu také co do úroku z prodlení, jehož vznik má předcházet 26. 11. 2022 Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s 

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle za použití Žalovaný byl ve věci úspěšný v rozsahu vyšším než 50 %, a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení. Žádné účelně vynaložené náklady řízení mu však nevznikly.

28. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel z žalovaného nároku vyčísleného ke dni vydání tohoto rozsudku na 47 273,05 Kč sestávající z částky 16 120,66 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 639,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 065,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 404,85 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 16 120,66 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení (vyčísleného ke dni vydání rozsudku,

tj. k 9. 8. 2023, na 1 042 Kč). Část žalobního nároku, ohledně kterého byla žalobkyně úspěšná, soud vyčíslil ke dni vydání tohoto rozsudku na 4 313,02 Kč (sestávající ze 3 901,01 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 901,01 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení vyčísleného ke dni 9. 8. 2023 na 412,01 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh ( ).