Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 60/2023-31
Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného,
o 25 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 998 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 24 998 Kč od 23.10.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 2 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 9.2.2022 do 22.10.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 Kč od 23.10.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 001,37 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 911 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 998 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 24 998 Kč od 23.10.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 2 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 9.2.2022 do 22.10.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 Kč od 23.10.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 001,37 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 911 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022, doplněnou podáním ze dne 27.3.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 29 300 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 17.7.2021 uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný úvěr předchůdkyni žalobkyně řádně a včas nevrátil. Smlouvou 8.12.2021 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném vedle jistiny a úroků, i úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady na vymožení pohledávky. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.
2. Pravomocným usnesením ze dne 19.4.2023 č.j. 22 C 60/2023-17 soud řízení zastavil co do smluvní pokuty ve výši 4 300 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 898 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby ze dne 27.3.2023. Nadále žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 25 000 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným v I. a II. výroku tohoto rozsudku.
3. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 26.6.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Soud učinil tato skutková zjištění:
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17.7.2021, plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, listina byla podepsána SMS kódem: číslo. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Sjednaná výše úrokové sazby měla činit 279,83 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit předchůdkyni žalobkyně úvěr do 30 dnů, tj. do 18.8.2021.
7. Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato listina není opatřena podpisem žalovaného.
8. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet číslo strany číslo plyne, že dne 26.3.2021 žalovaný uhradil z účtu č. bankovní účet částku ve výši 2 Kč.
9. Z výpisu – detailu platby ze dne 19.7.2021 plyne, že z účtu předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet byla dne 19.7.2021 odepsána platba ve výši 25 000 Kč na účet č. bankovní účet majitele celé jméno žalovaného s poznámkou„ půjčka od webová adresa anonymizováno číslo.
10. Ze sdělení právnická osoba, ze dne 8.6.2023 plyne, že majitelem účtu č. bankovní účet byl od 2.3.2021 do jeho zrušení dne 2.5.2023 žalovaný. Žalovaný byl rovněž jediným disponentem tohoto účtu. Dne 19.7.2021 je na účtu evidovaná platba ve výši 25 000 Kč z účtu společnosti právnická osoba bankovní účet.
11. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že dne 19.7.2021 byla na účet připsána částka 25 000 Kč od předchůdkyně žalobkyně.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 včetně přílohy plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 11.2.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 14.2.2022, jak plyne z podacího archu.
13. Z upomínky ze dne 1.9.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu částky 31 123 Kč. Z upomínky ze dne 10.9.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu částky 31 398 Kč.
14. Z výzvy ze dne 18.9.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
15. Z výzvy ze dne 2.6.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 6.6.2022, jak plyne z podacího archu.
16. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne 19.7.2021 od předchůdkyně žalobkyně na účet č. bankovní účet, jehož byl majitelem, peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Vráceno bylo předchůdkyni žalobkyně celkem 2 Kč. Výzvou ze dne 2.6.2022, předanou k poštovní přepravě dne 6.6.2022, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu.
17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
18. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
20. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.
21. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.
24. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.
25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 18.8.2021, včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena SMS kódem: číslo. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného (Obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.
26. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.
27. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, smluvní pokutu, náklady na vymožení pohledávky…) tak nelze považovat za důvodné.
28. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně v podání ze dne 27.3.2023, tato nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného.
29. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán, na jakou dobu byl zaměstnán a s jakým výdělkem. Je nezbytné, aby předchůdkyně žalobkyně dále ověřila zejména způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení (včetně energií), další závazky a dluhy žalovaného, apod.
30. Soud v daném případě uzavřel, že s ohledem na chybějící skutková tvrzení ohledně konkrétních příjmů a výdajů žalovaného a chybějící důkazy o prověřování poměrů žalovaného, předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu, a takové porušení povinností je stiženo absolutní neplatností smluv, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.
31. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Sdělení banky ze dne 8.6.2023 ve spojení s výpisem z účtu žalovaného č. bankovní účet, z něhož má soud za prokázané, že žalovanému byla na tento účet z účtu předchůdkyně žalobkyně dne 19.7.2021 připsaná částka 25 000 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku ve výši 2 Kč, zbytek dosud nevrátil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 ObčZ a soud uzavřel, že se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 24 998 Kč (rozdíl mezi vyplacenou částkou 25 000 Kč a vrácenou částkou 2 Kč). Co do částky 2 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
32. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.6.2022, předanou k poštovní přepravě dne 6.6.2022, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 21.10.2022. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 22.10.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 23.10.2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, ale od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 24 998 Kč od 23.10.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
33. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
34. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 26 645,40 Kč (tj. jistina 24 998 Kč + úroky z prodlení v kapitalizované výši 1 647,40 Kč; 67,36 %), žalovaný co do částky 12 908,87 Kč (tj. jistina 2 Kč + kapitalizované úroky z prodlení 1 490,50 Kč a 1 001,37 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 898 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč, smluvní pokuta 4 300 Kč; 32,64 %). Proto soud přiznal žalobkyni pouze náklady řízení v rozsahu 34,72 %, tj. částku 911 Kč (rozdíl procentuálního úspěchu a neúspěchu). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 172 Kč, odměnou advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.