Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 87/2023-65
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupené advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 49 471,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 40 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 430 Kč ode dne 22. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila úrok z prodlení v zákonné výši z částky 49 471,64 Kč od 10. 7. 2022 do 21. 10. 2022, smluvní úrok ve výši 9 041,64 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 9 041,64 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 177,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 40 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 430 Kč ode dne 22. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila úrok z prodlení v zákonné výši z částky 49 471,64 Kč od 10. 7. 2022 do 21. 10. 2022, smluvní úrok ve výši 9 041,64 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 9 041,64 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 177,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 3. 1. 2023 domáhá, aby jí žalovaná zaplatila 49 471,64 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 49 471,64 Kč za období od 10. 7. 2022 do zaplacení v zákonné výši.
2. Žalobkyně uvedla, že dne 8. 2. 2021 právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru splatném ve splátkách číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě dne 8. 2. 2021 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Ty se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději dne 8. 2. 2024. Žalovaná načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatila a dostala se do prodlení s jeho vrácením. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit také smluvní úrok ve výši 9 041,64 Kč. Žalovaná částka se sestává se z nesplacené jistiny ve výši 40 430 Kč a smluvního úroku ve výši 9 041,64 Kč.
3. Žalovaná byla podle žalobkyně prokazatelně upomínána, a to upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána 15. 10. 2022.
4. Žalobkyně dále sdělila, že žalovanou prověřovala ve veřejně dostupných databázích CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích
5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
6. Z jednání nařízeného na den 10. 7. 2023 se žalobkyně omluvila a žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila. O odročení jednání účastníci nepožádali. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků.
7. Z provedeného dokazování se podává:
i. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované dne 8. 2. 2021 poskytla 50 000 Kč. Žalovaná tyto finanční prostředky přijala téhož dne (smlouva o úvěru a výpis z účtu číslo).
ii. Dne 12. 11. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž přílohou byl seznam postupovaných pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 a seznam postupovaných pohledávek).
iii. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala žalovanou, aby svůj dluh uhradila do tří dnů. Oznámení spolu s výzvou k plnění odeslal zástupce žalobkyně dne 15. 10. 2022. Podání bylo žalované doručeno 18. 10. 2022 (oznámení o postoupení pohledávek, výzva k zaplacení ze dne 15. 10. 2022, podací lístek a výpis ze sledování zásilek).
8. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval věc soud podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
9. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty.
16. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované 50 000 Kč. Žalobkyně (jako její právní nástupkyně) proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované tyto finanční prostředky vrátit.
17. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , formuloval a odůvodnil názor, podle něhož:
i. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
ii. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
iii. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.
iv. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.
18. Srov. dále např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018 .
19. Uvedené závěry judikatury přijaté při výkladu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se uplatní i při vykladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 (za všechna rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sen. zn. 33 ICdo 27/2021 ).
20. Žalobkyně k otázce, zda s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, uvedla toliko to, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost prověřovala ve veřejných rejstřících, ani to však neprokázala. Z tohoto důvodu má soud v souladu se závěry výše citované judikatury za to, že právní předchůdkyně žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) řádně a s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr neprověřovala.
21. K uvedenému soud z procesní opatrnosti dodává, že protože se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 10. 7. 2023, nemohl jí poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy.
22. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva o úvěru neplatná, a žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na smluvní úroky, smluvní pokuty, nároky na paušalizované náklady upomínání, ani jiné pohledávky vzniklé na základě smlouvy. Žalovanou získaný majetkový prospěch ve výši 50 000 Kč je plněním bez právního důvodu (bezdůvodným obohacením), který měla žalovaná žalobkyni (její právní předchůdkyni) vrátit (§ 2993 věta první o. z.). Žalobkyně se však domáhá zaplacení jistiny toliko ve výši 40 320 Kč.
23. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu po té, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně žalovanou prokazatelně vyzvala k uhrazení dlužné částky výzvou odeslanou dne 15. 10. 2022 a doručenou dne 18. 10. 2022. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů ode dne doručení, lhůta k plnění uplynula dne 21. 10. 2022 a od 22. 10. 2022 je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.
25. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 1 500 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 378 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 618 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyni tak v průběhu řízení vznikly náklady ve výši 3 796 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 78,69 %, žalovaná v rozsahu 21,31 %, a žalobkyni tak přísluší 57,38% (78, 69-21) náhrada nákladů řízení, tedy 2 177,14 Kč. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť tvrzení a důkazy tam uvedené měly již být součástí žaloby, a náklady na doplnění žaloby nebyly účelně vynaloženy.
26. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel z žalovaného nároku v celkové výši 56 912,72 Kč sestávajícího z částky 49 471,64 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 471,64 Kč od 10. 7. 2022 do zaplacení kapitalizovaným ke dni vydání tohoto rozsudku (10. 7. 2023) na 7 441,08 Kč, a části žaloby, ve které byla žalobkyně úspěšná, tedy z částky 44 783,15 Kč sestávající ze 40 430 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 430 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení kapitalizovaného ke dni 10. 7. 2023 na 4 353,15 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do patnácti dnů ode dne jeho doručení.
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon číslo Sb.).