Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 108/2023-19
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 52 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud částečně zamítá žalobu co do:
-) zákonného úroku z prodlení z částky 35 000 Kč od datum do datum ve výši 8,5 %,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 17 292,69 Kč od datum do datum,
-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč,
-) částky 17 500 Kč.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 525 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo pod variabilní symbol.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 662 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud částečně zamítá žalobu co do: -) zákonného úroku z prodlení z částky 35 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,5 %, -) kapitalizovaného úroku ve výši 17 292,69 Kč od [datum] do [datum], -) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč, -) částky 17 500 Kč. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za řízení před soudem I. stupně ve výši 525 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet [číslo] pod [variabilní symbol]. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 662 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. se zdůvodněním, že s ním dne datum uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 35 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % p. a. ve 30 anuitních měsíčních splátkách ve výši 3 491 Kč. Žalovaný nesplatil nic. Žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost tak, že jej s příznivým výsledkem lustrovala v Centrální evidenci exekucí, NRKI, BRKI, nechala si předložit jeho výplatní pásky a jinak se spolehla na pravdivost jím sdělených informací.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ač jej k tomu soud vyzval. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl.
3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo v níž se mu zavázala poskytnout úvěr ve výši 35 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % p. a. ve 30 anuitních měsíčních splátkách ve výši 3 491 Kč (smlouva o úvěru). Žalobkyně pak úvěr skutečně poskytla (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady). Žalovaný nesplatil nic. V rámci analýzy úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně dostatečně prověřila jeho dluhy (lustrace v Centrální evidencí exekucí, úvěrová zpráva NRKI-BRKI). Příjmovou stránku však nikoli. Nechala si předložit výplatnici za pouhý 1 měsíc a nezkoumala okolnost, zda jde o pracovněprávní vztah na určito či neurčito, zda se žalovaný nenachází ve zkušební či výpovědní době. Nezabývala se tím, jaké má žalovaný kromě dluhů jiné životní náklady, zda s někým sdílí společnou domácnost a jaké jsou sociální poměry tohoto člověka (lustrace v Centrální evidencí exekucí, úvěrová zpráva NRKI-BRKI, výplatní páska žalovaného). První platební upomínkou, k níž žalobkyně připojila důkaz o odeslání žalovanému, je předžalobní výzva doporučeně odeslaná dne datum (předžalobní výzva ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum, upomínka č. II ze dne datum, upomínka č. III ze dne datum, výzva ze dne datum, upomínka č. I ze dne datum). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.
4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo v níž se mu zavázala poskytnout úvěr ve výši 35 000 Kč, který se jí žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 111,33 % p. a. ve 30 anuitních měsíčních splátkách ve výši 3 491 Kč. Žalovaný nesplatil nic. V rámci analýzy úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně dostatečně prověřila jeho dluhy. Příjmovou stránku však nikoli. Nechala si předložit výplatnici za pouhý 1 měsíc a nezkoumala okolnost, zda jde o pracovněprávní vztah na určito či neurčito, zda se žalovaný nenachází ve zkušební či výpovědní době. Nezabývala se tím, jaké má žalovaný kromě dluhů jiné životní náklady, zda s někým sdílí společnou domácnost a jaké jsou sociální poměry tohoto člověka. První platební upomínkou, k níž žalobkyně připojila důkaz o odeslání žalovanému, je předžalobní výzva doporučeně odeslaná dne datum. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.
5. Soud případ právně kvalifikoval jako pohledávku vzešlou ze závazku z bezdůvodného obohacení (§ 2991n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“). Úmyslem původní věřitelky a žalovaného bylo sjednat spotřebitelský úvěr v právní formě úvěru (§ 2 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s § 2395n o. z.). Původní věřitelka totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka (§ 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalovaném (§ 419 o. z.). Splnila svou povinnost přenechat žalovanému k dočasnému užívání určitou částku, kterou jí žalovaný měl postupně vracet s příslušnými úroky. Původní věřitelka však nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 první věty z. s. ú. Jisté posouzení sice provedla, ne však dostatečné, a to z důvodů popsaných ve dvou předchozích odstavcích. V tom případě ovšem nemohla získat reálnou představu o aktuálních sociálních poměrech žalovaného tak, aby bylo její rozhodnutí úvěr poskytnout skutečně informované v zákonem předvídané míře. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018,„ bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet.“ To znamená, že úvěr neměl být poskytnut, pročež je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 první věta z. s. ú.). Smysl a účel porušeného pravidla zde vyžaduje, aby byla smlouva neplatná absolutně, tedy aby soud k neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 588 první větou o. z. a čl. 8 odst. 1 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17 ze dne 4. února 2014). Soud zde vyložil o. z. v intencích unijní směrnice, tedy vyšel z jejího nepřímého účinku a použil eurokonformní výklad, protože jde o závazek dvou soukromých osob, v němž směrnice nemá přímý účinek. Pravidlo o posouzení úvěruschopnosti chrání dlužníka – spotřebitele i společnost jako celek před negativními sociálními důsledky zadlužení, ale i věřitelův majetek před rizikovým úvěrováním. Stejně na věc pohlížel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, a v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018. A také Soudní dvůr Evropské unie v bodu 46 rozsudku ze dne 20. 3. 2020, OPR- Finance s.r.o., C -679/18, v němž v reakci na ustanovení českého zákona o spotřebitelském úvěru zakotvující povinnost analýzy úvěruschopnosti a neplatnost smlouvy jako následek jejího porušení dospěl k závěru, že unijní právo vyžaduje, aby soud z úřední povinnosti zkoumal, zda úvěrující podnikatel předem posoudil úvěruschopnost úvěrovaného spotřebitele a naopak brání tomu, aby v případě nesplnění dané povinnosti uplatnění sankce v podobě neplatnosti smlouvy záviselo na námitce spotřebitele. Smlouva tak byla absolutně neplatná, což znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žádné částky s výjimkou zůstatku jistiny a úroku z prodlení. V okamžiku vyplacení částky 35 000 Kč tudíž žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 třetí větou z. s. ú.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení teprve v předžalobní výzvě odeslané dne datum, přičemž třetí pracovní den po svém odeslání zde nastal datum, přičemž zákonem předvídané lhůtě„ bez zbytečného odkladu“ (§ 1958 odst. 2 o. z.) a„ přiměřené možnostem spotřebitele“ odpovídá lhůta 1 týdne. To znamená, že se pohledávka stala splatnou datum a že od datum byl žalovaný v prodlení. Původní věřitelka žalovanému poskytla 35 000 Kč, žalovaný nesplatil nic, takže částka 35 000 Kč představuje jeho bezdůvodné obohacení. Žalovaný se tedy dnem následujícím den splatnosti ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,50 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost příslušné části žalované pohledávky. Proto jí soud výrokem I. přiznal zůstatek jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši.
6. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl, protože ostatní platby plynuly ze smlouvy, která však byla absolutně neplatná.
7. Výrok III. odpovídá Položce 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále„ z. s. p.“). Žalobkyně totiž navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, což se nestalo. Proto jí posléze vznikla povinnost doplatit částku 525 Kč jako rozdíl mezi částkou 2 625 Kč (5 % z 52 500 Kč; viz Položka 1 odst. 1 písm. b) z. s. p.) a již zaplacenou částkou 2 100 Kč. Jde o poplatek za řízení jako takové (§ 1 písm. a)), jehož poplatnicí je žalobkyně (§ 2 odst. 1 písm. a)) a který se stává splatným až na základě příslušného rozhodnutí (§ 4 odst. 1 písm. j)). Soud žalobkyni k zaplacení uložil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 druhou větou z. s. p.
8. Výrok IV. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3, 142a odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu částečně úspěšná. Žalobkyně celkem, i s úrokem a úrokem z prodlení, ke dni vyhlášení rozsudku požadovala částku 76 618,24 Kč. Soud jí přiznal 40 232,74 Kč, tedy 52,51 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně proto činí 5,02 %. Náhrada sestává z celkového soudního poplatku 2 625 Kč a z náhrad vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. částkou 3 220 Kč, paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. částkou 300 Kč za 1 úkon právní služby částkou 300 Kč. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 druhá věta, odst. 2 o. s. ř.), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Celkové náklady tedy činí 13 185 Kč, 5,02 % pak 662 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH
převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 3 220 Kč; 300 Kč;
předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 3 220 Kč; 300 Kč;
žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 3 220 Kč;
9. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a IV. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.
Nesplní-li žalovaný či žalobkyně povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.