Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 131/2023-33

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 89 615,41 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 752,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 752,14 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 54 863,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 863,27 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 752,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 752,14 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 54 863,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 863,27 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 89 615,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 89 615,41 Kč ve výši 15 % ročně od 15. 9. 2022 do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela dne 14. 12. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dříve společnost právnická osoba) s žalovanou úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalovaná čerpala dne 14. 12. 2021 částku 50 000 Kč, dne 18. 2. 2022 částku 8 000 Kč a dne 17. 3. 2022 částku 8 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutou částku předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s RPSN ve výši 299,98 %, (tj. čerpala úvěr v konečné výši 89 615,41 Kč), který měla splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek odpovídajících minimální částce platby, přičemž minimální částka, která musela být zaplacena do termínu splatnosti, byla ve výši (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší. Za situace, že by celková splatná částka byla nižší než 1 000 Kč, považuje se za celkovou částku minimální měsíční splátky nesplacený úvěr spolu s úrokem. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2022. Celková výše nároků činila dle žalobkyně po zohlednění případných plateb žalované 89 615,41 Kč. Dne 27. 1. 2020 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni posléze převedla. Pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení z titulu úvěrové smlouvy, žádala žalobkyně, aby jej v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 14. 12. 2021 pomocí prostředků komunikace na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizována čtyři slova číslo, země, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 66 000 Kč a žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutou částku předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek odpovídajících minimální částce platby, přičemž minimální částka, která měla být zaplacena do termínu splatnosti měla být ve výši (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Za situace, že by celková splatná částka byla nižší než 1 000 Kč, považuje se za celkovou částku minimální měsíční splátky nesplacený úvěr spolu s úrokem (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované číslo to dne 14. 12. 2021 částka ve výši 50 000 Kč a dále dne 18. 2. 2022 částka ve výši 8 000 Kč a dne 17. 3. 2022 částka ve výši 8 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalované číslo). Ze strany žalované byla na dluh uhrazena částka v celkové výši 31 247,86 Kč (prokázáno výpisem faktur, výběrů a plateb). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 27. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne 15. 10. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a výzvy k úhradě).

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotř. úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.

17. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

18. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr, na jehož základě žalovaná čerpala finanční prostředky. Právní předchůdkyně však dostatečně nesplnila povinnost jí plynoucí z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a sice povinnost prošetřit úvěruschopnost žalované. S ohledem na shora uvedené posoudil soud smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně dle žalobních tvrzení ověřila úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že ponechal rezervu 10 % rovnající se minimálně životnímu minimu. Dále měla být žalovaná lustrována ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na výzvu soudu žalobkyně neuvedla, žádní konkrétní tvrzení ohledně zjištěných údajů, z čeho byly zjištěny a zda a jak byly ověřeny. Nedoložila, jaké příjmy a výdaje žalovaná uváděla a jaké y k tomu doložila, pouze zopakovala žalobní tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti a doložila fotografii žalované s dokladem její totožnosti. Soud tak vychází z toho, že předchůdkyně žalobkyně pouze provedla lustraci evidencí a více nezjišťovala. Má za to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele dle zákona o spotř. úvěru a nedostatečně ověřila příjmy a výdaje žalované.

19. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky, přičemž soud vycházel z toho, že na závazek dle neplatné smlouvy (vrátit žalobkyni poskytnutých 66 000 Kč) uhradila žalovaná celkem částku 31 247,86 Kč, tedy jí zbývá vrátit částka ve výši 34 752,14 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení ze zbývající části poskytnuté jistiny podle a 1970 o. z. přiznaný dle data požadovaného žalobkyní, přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou a k danému datu byla již žalovaná se splacením dlužné částky v prodlení (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně je přitom dána na základě postoupení pohledávky podle a násl. o. z. Co do nároku žalobkyně na zaplacení zbývající částky ve výši 54 863,27 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla z převážné části v řízení úspěšná, dle obsahu soudního spisu žádné náhrady nákladů řízení nevznikly.

21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.