Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 57/2022-57

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO,

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupený/á advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,

bytem adresa žalované

o zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku 5 695,28 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 5 526,35 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku 5 695,28 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 5 526,35 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 526,35 Kč, s úrokem ve výši 5 695,28 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 35 000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku do 30.5.2020. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela, neuhradila ničeho, vznikl jí tak dluh, který je předmětem žaloby. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek.

Žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila.

V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení souhlasili.

Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi společností právnická osoba, a žalovanou byla dne 30.11.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě níž byly žalované v hotovosti při uzavření smlouvy vyplaceny finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč (smlouva o zápůjčce). V zákaznické kartě ze dne 30.11.2018 sepsané zástupcem právnická osoba bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije s rodiči, vyživuje 3 osoby, je zaměstnána na plný pracovní úvazek, má dva zdroje příjmů, byl uveden její čistý příjem 16 120 Kč, její ostatní příjem 11 700 Kč a další čisté příjmy domácnosti 30 000 Kč, jako výdaje byly uvedeny externí splátky 3 100 Kč a odhadované měsíční výdaje 22 000 Kč, jako dokumenty byly uvedena pracovní smlouva, potvrzení o příjmu a dvě výplatní pásky, bylo uvedeno, že žalovaná má bankovní účet, výpisy z účtu nebyly doloženy (zákaznická karta). právnická osoba postoupil smlouvou ze dne 18.12.2020 pohledávku za žalovanou žalobci (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaná byla spolu s vyrozuměním o postoupení pohledávky vyzvána k úhradě ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisem ze dne 6.1.2021 odeslaným prostřednictvím pošty dne 25.1.2021 (oznámení postupitele o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalovanou vyzval k úhradě i zástupce žalobce (předžalobní výzva z 9.11.2021, podací lístek).

Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ze dne 26.1.2012, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , ze dne 20.3.2019, sp. zn. ).

Soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, neboť na straně příjmů zohlednil nijak nespecifikovaný další příjem domácnosti ve výši 30 000 Kč, ohledně výdajů žalované vycházel pouze z výdajů tvrzených žalovanou, tyto si nenechal nijak doložit, přestože žalovaná uvedla, že má bankovní účet, výpisy z účtu si nevyžádal, přičemž jen tvrzené výdaje téměř dosahují výše příjmů žalované, není-li přihlíženo k nijak nespecifikovanému dalšímu příjmu domácnosti. Protože poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, je uzavřená smlouva neplatná dle ustanovení a podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o.z.“), neboť též zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. opět shora uvedené nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu, jakož i rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18).

Při vypořádání plnění z neplatné smlouvy je třeba v obecné rovině vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji na návrh založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. ).

Se zřetelem ke shora uvedenému výkladu má žalobce právo na vrácení nesplacené jistiny 35 000 Kč Soud proto žalobě co do částky 35 000 Kč vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná se dosud nedostala do prodlení. Mezi účastníky nebyla dohodnuta nová doba splatnosti nevrácené jistiny, soud tak určil lhůtu k plnění dle ustanovení do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení Žalobce i žalovaná byli při zohlednění kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2017, sp. zn. ) takřka stejně procesně úspěšní (žalovaná co do 50,4 %, žalobce co do 49,6 %).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.