Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 333/2022-22

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 23 670,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 934,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 934,54 Kč za dobu od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 464 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., evidenční číslo ČAK: číslo.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 934,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 934,54 Kč za dobu od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 464 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., evidenční číslo ČAK: [číslo].

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 20 970,56 Kč, poplatků ve výši 2 700 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1 040,47 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 982,08 Kč, úroků z úvěru ve výši 12 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 970,56 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% p. a. z dlužné částky ve výši 23 670,56 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 970,56 Kč, poplatků ve výši 2 700,00 Kč, od 25. 11. 2021 do zaplacení. A to se zdůvodněním, že mezi žalovanou a společností právnická osoba (dále„ původní věřitelkou“), byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na jejímž základě původní věřitelka umožnila žalované čerpat revolvingový úvěr do rámce ve výši 21 000 Kč prostřednictvím bezhotovostních plateb kreditní kartou nebo výběru hotovosti. Žalovaná úvěr skutečně čerpala, leč nesplácela řádně, načež jej původní věřitelka zesplatnila. Před poskytnutím úvěru původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalovaná žádala původní věřitelku o kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žádost původní věřitelka hodnotila individuálně, a to v souladu s platnými schvalovacími strategiemi původní věřitelky a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází z příjmu, který deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 11 279 Kč. Žalovaná dále v Žádosti uvedla, že je od dne datum na dobu neurčitou zaměstnána jako profese anonymizováno u zaměstnavatele nemocnice, příspěvková organizace, IČO a že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000,00 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované původní věřitelka porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem původní věřitelka získala částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů původní věřitelka zjistila, že vůči původní věřitelce měla žalovaná v době podání Žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 70 Kč a z externích zdrojů zjistila, že žalovaná neměla v době podání Žádosti žádné další závazky. Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ač ji k tomu soud vyzval. Nepopřela tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinila je spornými ( první věta , , ve znění pozdějších předpisů, dále„ ). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalované podpůrně přihlédl.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum původní věřitelka s žalovanou uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na jejímž základě jí umožnila čerpat revolvingový úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 21 000 Kč, který se jí žalovaná zavázala posléze splácet spolu s úrokem a poplatky minimálními splátkami a v případě prodlení zaplatit též úrok z prodlení v zákonné výši (smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky, sazebník). Na jistině úvěru žalovaná po odečtení splátek, avšak s připočtením poplatků, úroků a úroků z prodlení do dne 28. 10. 2021 čerpala celkem částku 25 693,11 Kč (výpis z úvěrového účtu, platební historie). Žalobkyně ani přes výzvu soudu podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále„ “) nedoložila výpis z registrů BRKI, NRKI, ISIR ani z databáze MVČR neplatných dokladů a nepředložila výpis z běžného účtu žalované vedeného původní věřitelkou nebo objektivní důkaz o jeho analýze před poskytnutím úvěru. Kromě vlastní mzdy žalovaná jako celkový příjem domácnosti uvedla částku 30 000 Kč měsíčně, což znamená, že s někým společnou domácnost sdílela. Z důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by původní věřitelka jakkoli zkoumala sociální poměry spolužijící osoby ani to, že by ověřila tvrzení žalované, že působí v pracovním poměru ne dobu neurčitou a nenachází se ve zkušební ani výpovědní době. Tyto tvrzení a důkazy žalobkyně nedoplnila ani na výzvu podle a 3 (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žádost o úvěr, platební historie). Žalovaná pohledávka byla postoupena jako část souboru žalobkyni, která za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení, přičemž bylo postoupení žalované oznámeno doporučeně odeslaným dopisem (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, dohoda o úplatě, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem). Advokát žalobkyně dne 19. 4. 2022 doporučeně odeslal žalované předžalobní výzvu, v níž jí k zaplacení poskytl lhůtu do datum. Tento dokument byl jediným, který obsahoval výzvu k plnění a zároveň k němu žalobkyně doložila důkaz o dojití či alespoň odeslání žalované (předžalobní výzva s podacím archem). Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro výsledek řízení závažné a věrohodné až na vyjádření původní věřitelky, že provedla analýzu úvěruschopnosti žalované v rozsahu, který nebyl prokázán. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani pro výsledek řízení. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Dne datum původní věřitelka s žalovanou uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na jejímž základě jí umožnila čerpat revolvingový úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 21 000 Kč, který se jí žalovaná zavázala posléze splácet spolu s úrokem a poplatky minimálními splátkami a v případě prodlení zaplatit též úrok z prodlení v zákonné výši. Na jistině úvěru žalovaná po odečtení splátek, avšak s připočtením poplatků, úroků a úroků z prodlení do dne 28. 10. 2021 čerpala celkem částku 25 693,11 Kč. Žalobkyně ani přes výzvu soudu podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále„ “) nedoložila výpis z registrů BRKI, NRKI, ISIR ani z databáze MVČR neplatných dokladů a nepředložila výpis z běžného účtu žalované vedeného původní věřitelkou nebo objektivní důkaz o jeho analýze před poskytnutím úvěru. Kromě vlastní mzdy žalovaná jako celkový příjem domácnosti uvedla částku 30 000 Kč měsíčně, což znamená, že s někým společnou domácnost sdílela. Z důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo, že by původní věřitelka jakkoli zkoumala sociální poměry spolužijící osoby ani to, že by ověřila tvrzení žalované, že působí v pracovním poměru ne dobu neurčitou a nenachází se ve zkušební ani výpovědní době. Tyto tvrzení a důkazy žalobkyně nedoplnila ani na výzvu podle a 3 . Žalovaná pohledávka byla postoupena jako část souboru žalobkyni, která za soubor postoupených pohledávek zaplatila sjednanou úplatu, což bylo podle postupní smlouvy předpokladem účinnosti postoupení, přičemž bylo postoupení žalované oznámeno doporučeně odeslaným dopisem. Advokát žalobkyně dne 19. 4. 2022 doporučeně odeslal žalované předžalobní výzvu, v níž jí k zaplacení poskytl lhůtu do 29. 4. 2022. Tento dokument byl jediným, který obsahoval výzvu k plnění a zároveň k němu žalobkyně doložila důkaz o dojití či alespoň odeslání žalované. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání.

5. Soud případ právně kvalifikoval jako postoupenou pohledávku vzešlou ze závazku z bezdůvodného obohacení ( ve spojení s § , 1887 a , ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.,“ ve spojení s  třetí větou 1 o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, dále„ z. s. ú.“). Úmyslem původní věřitelky a žalované bylo sjednat spotřebitelský úvěr v právní formě úvěru ( odst. z. s. ú. o. z.). Původní věřitelka totiž při uzavření smlouvy zjevně vystupovala jako podnikatelka ( z. s. ú.), což naopak neplatilo o žalované ( o. z.). Splnila svou povinnost přenechat žalované k dočasnému užívání určitou částku, kterou jí žalovaná měla postupně vracet s příslušnými úroky a poplatky. Žalobkyně však neprokázala splnění povinnosti původní věřitelky posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu první věty z. s. ú., a to z důvodů popsaných v předchozích dvou odstavcích. V takové situaci ovšem nemohla původní věřitelka získat reálnou představu o aktuálních sociálních poměrech žalované tak, aby bylo její rozhodnutí úvěr poskytnout skutečně informované v zákonem předvídané míře. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ,„ bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet.“ To znamená, že úvěr neměl být poskytnut, pročež je smlouva neplatná ( první věta z. s. ú.). Smysl a účel porušeného pravidla zde vyžaduje, aby byla smlouva neplatná absolutně, tedy aby soud k neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti ( ve spojení s  první větou o. z. a a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17 ze dne 4. února 2014). Soud zde vyložil o. z. v intencích unijní směrnice, tedy vyšel z jejího nepřímého účinku a použil eurokonformní výklad, protože jde o závazek dvou soukromých osob, v němž směrnice nemá přímý účinek. Pravidlo o posouzení úvěruschopnosti chrání dlužníka – spotřebitele i společnost jako celek před negativními sociálními důsledky zadlužení, ale i věřitelův majetek před rizikovým úvěrováním. Stejně na věc pohlížel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. . A také Soudní dvůr Evropské unie v bodu 46 rozsudku ze dne 20. 3. 2020, OPR- Finance s.r.o., C -679/18, v němž v reakci na ustanovení českého zákona o spotřebitelském úvěru zakotvující povinnost analýzy úvěruschopnosti a neplatnost smlouvy jako následek jejího porušení dospěl k závěru, že unijní právo vyžaduje, aby soud z úřední povinnosti zkoumal, zda úvěrující podnikatel předem posoudil úvěruschopnost úvěrovaného spotřebitele a naopak brání tomu, aby v případě nesplnění dané povinnosti uplatnění sankce v podobě neplatnosti smlouvy záviselo na námitce spotřebitele. Smlouva tak byla absolutně neplatná, což znamená, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žádné částky s výjimkou zůstatku jistiny a úroku z prodlení. Žalované tedy postupně vznikalo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu ( a 2 o. z. ve spojení s  třetí větou z. s. ú.). Původní věřitelka soubor pohledávek včetně té žalované postoupila žalobkyni, čímž se žalobkyně stala její věřitelkou ( ve spojení s § , 1887 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení teprve v předžalobní výzvě odeslané dne 19. 4. 2022, přičemž je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání, zde tedy během lhůty do 29. 4. 2022, dokdy měla žalovaná žalobkyni zaplatit podle předžalobní výzvy. Tato lhůta odpovídá zákonem předvídané lhůtě„ bez zbytečného odkladu“ ( o. z.). To znamená, že se pohledávka stala splatnou 29. 4. 2022 a že od 30. 4. 2022 byla žalovaná v prodlení. Původní věřitelka žalované poskytla částku 19 934,54 Kč, kterou žalovaná nesplatila. Jde o rozdíl výše zmíněné částky 25 693,11 Kč, částky 982,08 Kč („ dlužné“ úroky z prodlení za dobu, kdy ještě žalovaná nebyla v prodlení), částky 2 700 Kč („ dlužné“ poplatky) a částky 2 076,49 Kč („ dlužné“ úroky). Částka 19 934,54 Kč tudíž tvoří bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná se tedy dnem následujícím den splatnosti ocitla v prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 11,75 % ročně ( o. z. ve spojení s  ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně však požadovala úrok ve výši 8,25 % ročně a soud byl jejím nárokem vázán ( a contrario). Žalobkyně tedy prokázala vznik, splatnost a nabytí příslušné části žalované pohledávky. Proto jí soud výrokem I. přiznal zůstatek jistiny a úrok z prodlení.

6. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl, protože úrok z prodlení žalobkyně požadovala i za dobu, než se žalovaná prokazatelně ocitla v prodlení a ostatní platby plynuly ze smlouvy, která však byla absolutně neplatná.

7. Výrok III. odpovídá ustanovení a , protože žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, na více než 50 %, a protože žalované v zákonem předvídaném čase odeslala předžalobní výzvu. Žalobkyně celkem, i s úrokem a úrokem z prodlení, ke dni vyhlášení rozsudku požadovala částku 33 676,70 Kč. Soud jí přiznal 21 565,62 Kč, tedy 64 %. Čistý procesní úspěch žalobkyně proto činí 28 %. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku 948 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. b) o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a z náhrad vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle ve spojení s  bodem 5. částkou 2 060 Kč, paušální náhradu hotových výdajů podle a. t. částkou 300 Kč za 1 úkon právní služby částkou 300 Kč. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby, protože v něm obsažená skutková tvrzení a důkazní návrhy měla správně obsahovat již žaloba ( druhá věta, odst. 2 ), pročež bylo doplnění žaloby v tomto ohledu nadbytečné a jeho náklady tudíž neúčelné ( a contrario). Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 1 982,40 Kč jako náhradu za DPH ( ve spojení s  druhou větou a ) 100 % náhrady tedy činí 12 370,40 Kč, 28 % pak 3 464 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci ( ).

úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH

převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 2 060 Kč; 300 Kč;

předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 2 060 Kč; 300 Kč;

žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 2 060 Kč; 300 Kč;

účast na jednání; § 11 odst. 1 písm. g); 2 060 Kč; 300 Kč; celkem 1 982,40 Kč

8. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a III. stanovil podle části věty před středníkem vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení účastníkovi, k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, ve dvou písemných kopiích. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.