Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 231/2022-70
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 26 016 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 594,66 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v celé zbývající části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 594,66 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v celé zbývající části zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky ve výši 26 016 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že společnost právnická osoba, IČO, se žalovanou uzavřela dne datum Smlouvu číslo s názvem„ C2 S0 HC měsíční POJ zdarma číslo“ (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky, které jsou na stejném listu jako Smlouva, žalovaná stvrdila souhlas s jejich zněním podpisem Smlouvy. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy, poskytnutím úvěru žalované s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházela mj. z informací z nebankovních registrů, informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb, insolvenčního rejstříku atd. Vyhodnotila celkovou finanční situaci žalované, konfrontovala skutečnosti doložené žalovanou s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti. Došla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně dvěma vyjádřeními ze dnů datum a datum doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila bankovní a nebankovní registr klientských informací (BRKI, NRKI), ostatní registry a databáze (tj. interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně, centrální evidenci exekucí, neplatné doklady, evidenci adres obecních/městských úřadů). K příjmu žalované žalobkyně sdělila, že měla pravidelný měsíční příjem částka, další čisté příjmy domácnosti byly ve výši částka, v součtu tedy částka, což ověřila a zkontrolovala celé jméno svědkyně, datum narození, IČO, vázaná zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, jejíž výslech žalobkyně navrhla. Odhadované měsíční výdaje žalované činily částka, což sdělila žalovaná, toto bylo doloženo podklady, ověřeno vázanou zástupkyní právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně spolu s uvedeným vyjádřením ze dne datum soudu předložila rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2020, č.j. 75 ICm 3132/2019, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1. 2022, č.j. 33 ICdo 27/2021-82, výpis z živnostenského rejstříku ohledně celé jméno svědkyně, IČO, zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum, listinu označenou„ Seznam exekucí“ ze dne datum. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované hotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Žalovaná se ve Smlouvě zavázala zaplatit za poskytnutí a spravování zápůjčky poplatek 7 616 Kč, jenž představuje součet úroku ve výši 49 % p.a.; částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení; částky za administrativní činnost a komfortní splácení (dále společně jen„ poplatek“). Celkovou částku 17 616 Kč odpovídající součtu zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit ve 12 měsíčních splátkách po 1 468 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, neplnila své povinnosti ze Smlouvy. Žalobkyně měla v důsledku prodlení žalované právo na uhrazení (i) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení, žalobkyně tuto částku kapitalizovala ke dni datum a požaduje po žalované pouze 5 000 Kč; (ii) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 594,66 Kč; (iii) sankčních poplatků ve výši 3 400 Kč. Dne datum postupitelka a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek s účinností ke dni úplaty, tj. datum, postoupena byla mj. i pohledávka z titulu Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně oznámením ze dne datum. Ke dni datum činila pohledávka 26 610,66 Kč, skládala se z jistiny 10 000 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7 616 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 594,66 Kč a sankčních poplatků ve výši 3 400 Kč. Dále žalobkyně uplatňuje smluvní úrok 49 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 11,75 % p.a. z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho ani přes výzvu k okamžitému splacení dluhu ze dne datum.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum a z listiny Standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka, poskytla žalované, jako dlužnici, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena v hotovosti. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnutých peněženích prostředků uhradí právní předchůdkyni žalobkyně i poplatek ve výši 7 616 Kč (tj. úrok ve výši 2 848 Kč a částka ve výši 4 768 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru), a to ve 12 měsíčních splátkách po 1 468 Kč. Úrok byl mezi stranami sjednán ve výši 49 % ročně.
4. Z vyjádření žalobkyně ze dnů datum a datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná neměla negativní záznamy v bankovních a nebankovních registrech klientských informací (BRKI a NRKI), u zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (příjmení), interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí. Žalovaná neměla evidovaný žádný neplatný doklad. Žalobkyně uvedla, že trvalé bydliště se nenacházelo na adrese obecního ani městského úřadu. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum (dále jen„ zákaznická karta“) soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je anonymizována dvě slova, je anonymizováno a vyživuje anonymizováno osobu, má anonymizováno vzdělání. Její čistý měsíční příjem činí částka, další čisté příjmy v domácnosti ve výši částka, tj. celkem částka. Odhadované měsíční výdaje činí částka celé jméno svědkyně, IČO, podpisem stvrdila, že jí vyplněné údaje na zákaznické kartě řádně zjistila, ověřila a zaznamenala na základě předložených dokladů a informací sdělených žalovanou. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne datum soud zjistil, že celé jméno svědkyně, datum narození, IČO, je od datum oprávněna k podnikání s předmětem: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a to na dobu neurčitou. Z listiny označené„ Seznam exekucí“ ze dne datum soud zjistil, že ke dni datum nebylo proti žalované vedeno exekuční řízení.
5. Z výslechu svědkyně celé jméno svědkyně, IČO, soud zjistil, že svědkyně pracovala jako obchodní zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, žalovanou si nevybavuje, nevybavuje si ani, co dělala dne datum, z dotazu soudu ale dovozuje, že asi byla v práci, a ještě na anonymizováno. Po nahlédnutí do zákaznické karty uvedla, že žalovaná byla anonymizováno.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo seznamu postupovaných pohledávek (konkrétně str. 10 uvedené přílohy zahrnující žalovanou pohledávku), má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila jako postupitel pohledávku za žalovanou na žalobkyni jako postupníka. Listinu – dopis„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum zaslala žalobkyně společně s výzvou ze dne datum k okamžitému splacení dluhu, a to do dne datum, žalované dne datum, jak se podává z potvrzení podání též ze dne datum.
7. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, a to do sedmi dnů od vyhotovení výzvy. Z potvrzení podání ze dne datum soud ověřil, že tohoto dne zaslal zástupce žalobkyně žalované zásilku.
8. Z dokumentů označených jako„ číslo výpočet smluvní pokuta“ a„ číslo výpočet zákonný úrok z prodlení“ soud nezjistil ničeho, když z těchto dokumentů není zřejmé, jakým způsobem se vztahují k projednávané věci, a není na nich uvedeno, kdo je zpracoval, provedl jejich autorizaci a kdy.
9. Z potvrzení podání ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované uvedeného dne zásilku. Z výstupů z BRKI a NRKI bez označení datem soud zjistil, že žalobkyně ohledně žalované provedla lustraci v uvedených registrech.
10. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela zápůjčku a neuhradila žalovanou částku (důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdila, ani neprokazovala).
11. Po skutkové stránce má soud za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytla hotovost v dohodnuté výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, žalobkyni zaplatit v měsíčních splátkách. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, ničeho neuhradila, a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“ nebo„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
22. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
23. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované - spotřebitele splácet žalovanou částku ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně k výzvě soudu ohledně unesení břemene tvrzení a důkazního břemene o platnosti uzavřené smlouvy podle zákona o spotřebitelském úvěru sdělila, že zkoumala schopnost žalované splácet, přičemž byly zjištěny čisté měsíční příjmy ve výši částka, odhadované měsíční výdaje ve výši částka, dále že žalovanou prověřila v databázích, registrech vždy s negativním výsledkem, a to včetně toho, že trvalé bydliště žalované se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Soud neshledal postup žalobkyně dostačujícím, neboť zjištění, že žalovaná pouze tvrdila příjem částka měsíčně, nadto byla anonymizováno s vyživovací povinnost vůči anonymizováno osobě, a žádným způsobem nedoložila velice nízké až nerealistické výdaje částka, nemohla taková zjištění postačovat k závěru o úvěruschopnosti žalované. Právě naopak, při hodnocení stavu žalované, tj. anonymizováno ženy s anonymizováno povinností, anonymizováno vzděláním, s anonymizováno příjmem ve výši částka měsíčně, měla být žalobkyně obezřetná a vyžádat si prokázání životních výdajů vč. nájemného a inkasa, nákladů na stravování, léky, hygienické potřeby apod., a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. V případě měsíční splátky 1 468 Kč, odhadovaných měsíčních výdajů žalované částka, by žalované z měsíčního příjmu částka zbývalo pouze částka měsíčně na nezbytné životní výdaje (tj. bydlení, stravování, léky atd.). Žalobkyně však nepřistoupila ani k vyžádání čestného prohlášení žalované, ale spokojila se s údaji zanesenými v zákaznické kartě. Navíc i prohlášení spotřebitele (pokud by bylo vyžádáno) musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018) a tvrzení, že se žalobkyně musí pouze spoléhat na tvrzení spotřebitele, v tomto světle neobstojí, když navíc v tomto případě ani tvrzení žalované - spotřebitele ohledně výdajů nebyla vyžádána, ale doplnila je pouze vázaná zprostředkovatelka právní předchůdkyně žalobkyně (tj. celé jméno svědkyně, IČO).
24. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C -679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.
25. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovanou uzavřená Smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1742/2015.
26. Zároveň má však soud v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se ve výši 10 000 Kč žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč žalované poskytla bez právního důvodu.
27. Vzhledem k tomu, že žalovaná předmět zápůjčky převzala na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Soud tak uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částku ve výši 10 000 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 594,66 Kč (výrok I. rozsudku).
28. Smlouvu má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy (tj. smluvní úrok z prodlení ve výši 49 % ročně, smluvní pokuty, poplatky) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II. rozsudku).
29. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 35,68 % a úspěch žalované v rozsahu 64,32 %. Při posouzení úspěchu ve věci je třeba vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (datum), tj. částky 33 334,76 Kč, sestávající z požadované částky 26 016 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, tj. 1 300,54 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 49 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, tj. 5 423,56 Kč, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 594,66 Kč. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce 11 895,20 Kč (tj. 35,68 %), sestávající z částky 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 594,66 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, tj. 1 300,54 Kč. Neúspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce 21 439,56 Kč (tj. 64,32 %).
30. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal soud důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.