Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 74/2023-54

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobce: ;

název žalobkyně, reg. číslo

se sídlem příjmení anonymizováno, číslo anonymizováno, země,

v České republice jednající prostřednictvím organizační složky název žalobkyně, IČO, se sídlem adresa,

; zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalované: ;

celé jméno žalované, dříve příjmení, datum narození,

bytem adresa žalované,

o zaplacení 14 568,36 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 617,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výší 8,25 % ročně z částky 617,90 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 13 950,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 164,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 278,82 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 14 568,36 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 568,36 Kč od 1. 12. 2022 do 19. 4. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 950,46 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 617,90 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výší 8,25 % ročně z částky 617,90 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 13 950,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 164,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 278,82 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 14 568,36 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 568,36 Kč od 1. 12. 2022 do 19. 4. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 950,46 Kč od 20. 4. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 6.1.2023, doplněnou podáním ze dne 9.3.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 14 568,36 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno, a to elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného – zadáním autorizačního kódu žalovaná potvrdila svůj souhlas s uzavřením smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit formou 48měsíčních splátek po 1 366,99 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná nesplácela sjednané splátky řádně a včas, a žalobkyně úvěr zesplatnila. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Žádosti č. anonymizováno ze dne 27.6.2018 plyne, že žalovaná požádala žalobkyni o zřízení účtu.

6. Ze Smlouvy o vedení účtu ze dne 27.6.2015 bylo zjištěno, že tato je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovanou účet specifikovaný v Potvrzení o zřízení účtu.

7. Ze Žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru bez datace plyne, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 54 000 Kč s roční úrokovou sazbou 9,9 % ročně. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že je registrovaném partnerství, nemá žádnou vyživovanou osobu, její příjem činí 20 000 Kč a pravidelné měsíční výdaje domácnosti činí 2 500 Kč. Tatoy není opatřena vlastnoručním podpisem žalované.

8. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru„ anonymizována dvě slova“ č. anonymizováno bankovní účet ze dne 29.5.2017 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované na účet č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč, za smluvní úrok ve výši 9,9 % ročně. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve 48měsíčních splátkách po 1 366,99 Kč.

9. Z Historie položky anonymizováno plyne, že dne 29.5.2017 došlo k přihlášení a verifikaci dokumentu.

10. Z Podmínek pro poskytnutí hotovostních úvěrů žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů. Tato není opatřena podpisem žalované.

11. Ze Sazebníku bankovních poplatků platných od 2.5.2017 plyne úprava výše poplatků a služeb.

12. Ze Všeobecných obchodních podmínek platných od 1.3.2015 plyne úprava podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzickými osobami a pravidel pro poskytováním produktů a služeb mezi bankou a klienty.

13. Z Historie úvěru (strany 1-5) plyne, že žalovaná uhradila žalobkyni za období od 29.5.2017 do 22.10. částku 4 425,61 Kč, za období od 22.10.2018 do 6.6.2019 částku 10 706,53 kč, za období od 17.7.2019 do 13.11.2019 částku 6 983,36 Kč, za období od 13.11.2019 do 10.3.2020 částku 5 671,44 Kč, za období od 8.4.2020 do 4.1.2021 částku 5 868,33 Kč a za období od 4.1.2021 do 21.6.2021 částku 3 006,83 Kč, tj. celkem částku 53 382,10 Kč.

14. Z výpisu z účtu č. bankovní účet plyne, že majitelem účtu je žalovaná a dne 29.5.2017 byla na účet připsána částka 54 000 Kč s popisem: poskytnutí úvěru. Účetní zůstatek na tomto účtu před poskytnutím úvěru činil zápornou hodnotu (- 4 105,16 Kč – viz číslo transakce anonymizováno). Dne 22.5.2017 byly z účtu odepsány čtyři splátky úvěrů (číslo transakce anonymizováno, číslo), dne 20.4.2017 pak dvě splátky úvěrů (číslo transakce anonymizováno).

15. Z První výzvy ze dne 7.4.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 445,64 Kč.

16. Z Druhé výzvy ze dne 27.4.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 946,90 Kč.

17. Z Poslední výzvy ze dne 20.5.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 5 919,77 Kč.

18. Z Poslední výzvy ze dne 20.5.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 3 025,58 Kč.

19. Z výzvy ze dne 20.12.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21.12.2022, jak plyne z poštovního podacího archu. Z dodejky plyne, že žalovaná nebyla při doručování zásilky zastižena a výzva byla připravena k vyzvednutí dne 24.5.2021.

20. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela od žalobkyně na svůj účet č. bankovní účet dne 29.5.2017 peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 53 382,10 Kč. Výzvou ze dne 20.12.2022, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k vrácení dluhu.

21. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

24. Podle ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukroméy, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, kteráu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnosty byla uznána.

25. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

28. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

29. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla dne 29.5.2017 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 54 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalované. I další žalobcem předložené listinné důkazy (Všeobecné obchodní podmínky, Žádost o poskytnutí hotovostního úvěru bez datace,, Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů,…) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného), je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované„ pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

30. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukroméy. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukroméy v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první ObčZ, ani ObčZ.

31. V případě smlouvy o úvěru uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s  ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní úroky,…) tak nelze považovat za důvodné.

32. Nadto soud dodává, že v daném případě žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.

33. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

34. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

35. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

36. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

37. Soud má za prokázané, že žalobkyně při prověřování poměrů žalované vycházela z údajů sdělených jí žalovanou v Žádosti o úvěr„ bez datace“, v němž deklarovala, že je v registrovaném partnerství, nemá žádnou vyživovanou osobu, má čistý příjem 20 000 Kč měsíčně a její pravidelné měsíční výdaje činí 2 500 Kč. Dle tvrzení žalobkyně, tato měla příjem žalované (20 000 Kč) zkontrolovat na základě příchozích transakcí na účet žalované, aniž by však zároveň sdělila, zda jde o příjem ze závislé činnosti, kdo je zaměstnavatelem žalované, délku pracovního poměru, popř. z jakých konkrétních připsaných částek na účet žalované, a za jaké období, byl tvrzený příjem žalované zkontrolován. Pouhé zjednodušené konstatování žalobkyně, že deklarovaný čistý příjem žalované zkontrolovala z jejího účtu, je zcela nepřijatelný pro svou obecnost. K výdajům žalované pak bylo tvrzeno, že žalobkyně vycházela z výdajů sdělených žalovanou ve výši 2 500 Kč, aniž by bylo osvětleno, co tyto výdaje představují.

38. Odborná péče však předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě však žalobkyně nedoložila ověřování deklarovaného příjmu žalované ani výdajů (2 500 Kč měsíčně). Navíc z výpisu z účtu žalované je patrné, že žalovaná byla těsně před poskytnutím peněžních prostředků v mínusových hodnotách. Žalobkyně i přes výzvu soudu netvrdila a nedoložila jakým způsobem žalovaná uspokojuje svou bytovou potřebu, jaké jsou její náklady na bydlení včetně energií. Z výpisu z účtu žalované nadto vyplývá, že měla další závazky, které splácela. Všechny tyto zjištěné a prokázané skutečnosti měly vést žalobkyni ke zvýšené opatrnosti a bdělosti a bylo na ní, aby jednak řádně zjistila zcela konkrétní příjmy a výdaje žalované, a zároveň tyto také řádně ověřila. Pakliže žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované vycházela toliko z informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování zcela konkrétních příjmů a konkrétních, pravidelných a nezbytných jejích výdajů a nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

39. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s  , aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v  , co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

40. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná rovněž pro nezkoumání úvěruschopnosti žalované.

41. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

43. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 54 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu žalované č. bankovní účet, z nějž má soud za prokázané, že dne 29.5.2017 byly žalované na tento účet vyplaceny peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ číslo ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ číslo ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaná vrátila žalobkyni celkem částku 53 382,10 Kč, jak plyne ze Historického výpisu úvěru. příjmení ve výši 617,90 Kč, tj. rozdíl částky 54 000 Kč a částky 53 382,10 Kč, žalovaná dosud žalobkyni nevrátila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 617,90 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 13 950,46 Kč včetně smluvního úroku, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

44. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 20.12.2022, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 18.4.2023. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 19.4.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 20.4.2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, ale od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 617,90 Kč od 20.4.2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

45. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

46. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobce byl úspěšný co do částky 617,90 Kč s příslušenstvím přiznaným v I. výroku rozsudku; žalovaná byla úspěšná co do částky 13 950,46 Kč s příslušenstvím uvedeným ve II. výroku rozsudku. Je tak zřejmé, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, která by tak měla právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (výrok III. rozsudku).

47. Podle stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního osudu v obec.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.