Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 106/2023-85

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Toufarovou v právní věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa,

právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

se sídlem adresa

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení částky 86 491 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se včásti, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 489 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z částky 62 480 Kč ve výši 10 % ročně od datum do datum a z částky 12 489 Kč od datum do zaplacení, dále zaplacení částky 24 002 Kč a úroku ve výši 89,29 % ročně jdoucího z částky 50 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 173 836 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se včásti, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 489 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z částky 62 480 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] a z částky 12 489 Kč od [datum] do zaplacení, dále zaplacení částky 24 002 Kč a úroku ve výši 89,29 % ročně jdoucího z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 173 836 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 86 491 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku úvěru s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovaným, jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne datum. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovaného došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě, ve výši efektivní úrokové sazby 136,6 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách, ve výši 4 024 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s bodem 6.3 citované smlouvy. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně na dlužnou částku specifikovanou v žalobě v článku III. ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nenabídl žádná skutková tvrzení, jimiž by rozporoval skutkový děj vylíčený stranou žalující.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že k vyplacení úvěru – poukázání částky 50 000 Kč na účet žalovaného označený ve smlouvě, ze strany žalobkyně došlo ke dni datum. Z Karty klienta vyplývá, že do data zesplatnění celého úvěru (ani poté) žalovaný ničeho na splátkách neuhradil. Poukázanou částku ve výši 50 000 Kč žalovaný žalobkyni dosud nevrátil.

5. Podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Předmětná Smlouva o zápůjčce byla uzavřena za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne

5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.

10. Soud se proto předně zabýval otázkou, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně postupoval při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací, dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informace od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je z odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (komentář k ustanovení § 9 – Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015, č.j.  – 39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud v ČR v níže uvedených rozhodnutích – rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , popř. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

12. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného nahlížením do veřejných rejstříků NRKI (nebankovní registr klientských informací), SOLUS a ČNB, což i doložila. Dále žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z prohlášení žalovaného. Ověřila si pouze jeho příjmy. Potvrzením zaměstnavatele bylo doloženo, že příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 18 948 Kč, z výplatní pásky vyplývá příjem žalovaného za měsíc únor 2019 ve výši 18 741 Kč. Žalobkyně však nebrala v potaz, že zaměstnanecký poměr žalovaného byl sjednán na dobu určitou (do datum) a tento končí za dva měsíce po uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Ze samotného charakteru prací vykonávaných žalovaným (sjednané stavební práce) nelze bez dalšího dovodit, jak argumentuje k výzvě soudu (ve smyslu ust. ,3 žalobkyně), že na tento pracovněprávní vztah žalovaného bude navazovat další v témže oboru. Žalovaný mezi své výdaje uvedl životní minimum ve výši 3 410 Kč, 1 500 Kč platbu nájemného a inkasa a rezervu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyní byly volné prostředky žalovaného vyhodnoceny na 12 590 Kč.

13. Soud zjistil, že ohledně výdajů si žalobkyně žalovaným tvrzené údaje nikterak neověřovala, a to i přesto, že údaje v prohlášení klienta (žalovaného) vyvolávají na první pohled pochybnosti, zejména pokud jde o náklady na bydlení a inkaso uváděné ve výši pouhých 1 500 Kč.

14. Z těchto podkladů nemohl věřitel (žalobkyně) dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele (žalovaného) spotřebitelský úvěr splácet. Dle závěru soudu úvěruschopnost žalovaného tak nebyla prověřena řádně.

15. Žalobkyně řádně nesplnila svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), když nedostatečně zjistila a (zejména) ověřila skutečné výdaje žalovaného, tyto řádně neporovnala s jeho příjmy a tudíž v potřebném rozsahu nezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V důsledku výše uvedeného soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, čímž žalobkyni vzniká vůči žalovanému nárok pouze na vrácení nesplaceného zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Převzal-li žalovaný úvěr na základě neplatné smlouvy o úvěru, je povinen tuto částku vrátit (v dosud nevrácené výši 50 000 Kč) dle § 2991 a § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení.

16. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil shora uvedenou částkou. V částce 50 000 Kč – nevrácené jistině žalované částky, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl, soud důvodně podané žalobě vyhověl. Za situace, kdy soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, jiné smluvní nároky (v dané věci smluvní pouta a smluvní úrok) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení dle o.z. za užití Nároky z titulu bezdůvodného obohacení lze řadit mezi nároky, u nichž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným, jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2021, sp. zn. či rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. . K plnění dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne datum. Žalobkyně touto výzvou ve spojení s podacím archem doložila, že tato výzva byla odeslána žalovanému dne datum. Ve smyslu ustanovení o.z. byla výzva žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Dle obsahu této výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit do 15 dnů, tj. do datum. Vzniklý dluh se tedy stal splatným nejpozději uplynutím shora uvedené lhůty. Žalobkyni lze přiznat z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od datum. Žalovaný je se splněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni od datum s úhradou částky 50 000 Kč v prodlení. Soud proto vedle jistiny žalobkyni přiznal v souladu s ustanovením o.z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení, a to ve výši žalobkyní požadované v podané žalobě, když výše úroku je v souladu s  v účinném znění.

17. Ve zbývající části zákonného úroku z prodlení, ohledně smluvní pokuty a smluvního úroku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ustanovení , když soud shledal procesní úspěch/neúspěch na straně každého z účastníků v obdobném rozsahu. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Pokud by povinnosti uložené v tomto rozsudku nebyly řádně a včas splněny, může se oprávněný domáhat návrhem výkonu rozhodnutí nebo exekuce.