Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 223/2022-36

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení

sídlem adresa

o: ochranu před omezením vlastnického práva

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen udržovat zeleň, vysazenou na pozemku parc. číslo – zahrada, zapsaný na LV č. rok pro územní celek, katastrální uzemí, vedený u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, při hranici s pozemkem parc. číslo – zahrada, zapsaný na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, vedený u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha -východ tak, aby tato zeleň nepřesahovala výšku 2 metry a dále tak, aby tato zeleň mohla být udržována pouze z pozemku parc. číslo se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rulám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen udržovat zeleň, vysazenou na pozemku parc. [číslo] – zahrada, zapsaný na LV č. [rok] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedený u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, při hranici s pozemkem parc. [číslo] – zahrada, zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedený u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha -východ tak, aby tato zeleň nepřesahovala výšku 2 metry a dále tak, aby tato zeleň mohla být udržována pouze z pozemku parc. [číslo] se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rulám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemku parc. číslo (dále jen„ pozemek žalobkyně“) a žalovaný vlastníkem pozemku parc. číslo (dále jen„ pozemek žalovaného“) vše k. ú. obec u obec, územní celek. Žalovaný na svém pozemku pěstuje túje a popínavé rostliny, které prorůstají na pozemek žalobkyně. Tyto rostliny vysázené před rokem 2014 jsou vzdáleny méně než 1,5 metru od kraje pozemku a dorůstají výše převyšující 2 m (jejich výška se pohybuje mezi 3 – 4 metry). Její pozemek je z tohoto důvodu zastíněn. Žalobkyně se proto domáhala, aby žalovaný předmětné túje zkrátil na výšku 2 m a zeleň upravil tak, aby ji byl schopen upravovat ze svého pozemku.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že předmětné túje jsou rozhradou mezi pozemky již od 90. let 20. století, přičemž dřevěný plot umístil mezi pozemky až následně, aby zamezil psovy žalobkyně překračovat hranice pozemků. Pokud žalobkyni túje stíní, je třeba říci, že si žalobkyně v uvedené části svého pozemku postavila dům, a to v době, kdy již byly předmětné túje vzrostlé, a o stínění věděla. Žalovaný navíc provádí střih uvedené rozhrady 1 – 2 x do roka. Při tom potřebuje přístup na pozemek žalobkyně, avšak tato četnost není nikterak omezující. Pokud by uvedené rostliny prostříhal, jak požaduje žalobkyně, došlo by k jejich zbytečnému poškození. Požadavek na toto prostříhání je tak zcela nepřiměřený.

3. Soud ze shodných tvrzení účastníků zjistil, že účastníci jsou vlastníky shora uvedených pozemků. Na pozemku žalovaného byly vysázeny před rokem 2014 túje. Tyto jsou umístěny méně než 1,5 m od hranice pozemku a jejich výše převyšuje 2 m.

4. S ohledem na právní názor na věc se soud nezabýval jinými skutečnostmi a veškeré dokazování zamítl pro nadbytečnost.

5. Soud je vázán podanou žalobu, a to zejména obsahem žalobního žádání. To se skládá z 2 částí, a to zkrácení tújí na 2 m (ostatní tvrzené rostliny nemohou převyšovat 2 metry) a ořezání veškeré zeleně způsobem, aby ji bylo možno zastřihávat z pozemků žalovaného.

6. Soud pak z žaloby identifikoval 3 právní důvody, kterých se žalobkyně dovolává, a to odstranění zeleně dle § 1017 o. z., ochrany před imisemi dle § 1013 o. z. a ochrany před omezením jejího vlastnického práva dle § 1021 o. z.

7. Podle § 1017 odst. 1 o. z., má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

8. Podle § 3028 odst. 1 o. z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Žalobkyně se domáhala uvedeného žalobní žádání s odkazem na ustanovení § 1017 o. z. Toto ustanovení jí však toliko umožňuje požadovat odstranění rostlinstva z hranice jejího pozemku, nedává jí však právo požadovat ořez takového rostlinstva. Uvedené ustanovení je navíc třeba aplikovat na rostliny vysazené nejdříve v roce 2014. Intertemporální ustanovení § 3028 o. z. totiž nelze vyložit jinak než, že rostlinstvo vysazené před rokem 2014 je možné odstranit pouze za podmínek předcházející úpravy. Jiný výklad by představoval přímou retroaktivitu, která je v obecné rovině nepřípustná. Vzhledem k tomu, že předchozí úprava neměla žádné obdobné ustanovení, nebylo možné z podobných důvodů požadovat odstranění rostlinstva vysazeného do konce roku 2013. Ke stejným závěrům dospěl též Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. . Vzhledem k tomu, že předmětné túje byly vysazeny před rokem 2014, není na ně možné citované ustanovení aplikovat.

10. Podle § 1013 odst. 1 o. z., vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

11. Pokud žalobkyně uváděla, že předmětné rostlinstvo na její pozemky prorůstá a její pozemky stíní, odkazuje na klasickou imisní žalobu dle § 1013 odst. 1 o. z. Tou se právě může domáhat ochrany proti vzrostlé flóře na hranicích pozemků, která byla vysazena před rokem 2014, avšak tato obrana musí být v rámci žaloby na ochranu proti neoprávněným imisím (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. ). Citované ustanovení § 1013 o. z. však nedává žalobkyni právo domáhat se stanovení konkrétního plnění ve smyslu aktivního jednání žalovaného, ale dává jí právo se domáhat pouze, aby soud žalovanému zakázal provádět nepřiměřené imise. Způsob, kterým žalovaný následně zabrání imisnímu jednání, je zcela v jeho kompetenci. Proto judikatura dlouhodobě zastává názor, že žalobkyně se může úspěšně žalobou domáhat zákazu imisí, nikoliv však, jak má tohoto bezimisního stavu žalovaný docílit (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2011, sp. zn. , nebo stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 1984, sp. zn. ).

12. Pokud se žalobkyně domáhá ořezu předmětných tújí, domáhá se něčeho, na co jí nárok ze zákona ani z jiného titulu nevyplývá.

13. Podle § 1021 o. z., vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

14. Žalobkyně se v rámci petitu též domáhala, aby žalovaný uvedl rostlinstvo do stavu, aby jej byl schopen udržovat pouze ze svého pozemku. Tím nepřímo odkazovala na citované ustanovení. Soud však konstatuje, že uvedené ustanovení dopadá výlučně na hypotetický požadavek žalovaného udržovat svůj pozemek z pozemků ve vlastnictví žalobkyně v okamžiku, kdy se tohoto přístupu dovolává, nedává však žalobkyni generální oprávnění domáhat se předcházení naplnění tohoto ustanovení žalobou (nejde o ustanovení prevenčního charakteru). Je při tom naprosto nepochybné, že vlastnické právo žalovaného může být omezeno pouze podle zákona a v jeho mezích a soud mu nemůže ukládat povinnosti, které mu z ničeho nevyplývají.

15. Protože se žalobkyně domáhala práva, kterého dle zákona nemá, nezbylo soud než žalobu zcela zamítnout.

16. Vzhledem k tomu, že dokazování by na uvedeném právním stavu nemohlo cokoliv změnit, nebylo pro nadbytečnost provedeno.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.