Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 65/2023-44

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 33 319,49 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od 20.11.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 15 319,49 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od 15.12.2021 do 19.11.2022, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 130 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od 20.11.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 15 319,49 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od 15.12.2021 do 19.11.2022, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 130 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26.9.2022, doplněnou podáním ze dne 7.3.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 33 319,49 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou úrokovou sazbou 009 % denně z vypůjčené částky, nejpozději do 14.12.2021 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku webová adresa). Žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr žalobkyni řádně a včas nevrátil. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném i úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení, tj. smluvní pokutu ve výši 4 878 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.

2. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 24.4.2023 náhradně). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bez datace, plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, byla podepsána elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně dostupného na webová adresa, na kterém se žalovaný registroval (IP adresou: číslo). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč s úrokovou sazbou 0,9 % ročně, a to na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni úvěr do 90 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Smluvní pokuta za prodlení žalovaného činila 0,1 % denně z jistiny.

6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastnictví spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů. Tato není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného.

7. Ze všeobecných obchodních podmínek plyne úprava vztahů vzniklých na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tato není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného.

8. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 7.3.2023 za období měsíce srpna 2021 plyne, že majitelem tohoto účtu je celé jméno žalovaného. Dne 5.8.2021 byla na účet připsána částka 19 906 Kč od právnická osoba anonymizováno. Dne 4.8.2021 byla na účet připsána částka 5 000 Kč od společnosti právnická osoba s poznámkou„ půjčka“. Počáteční zůstatek na účtu byl 717,24 Kč, konečný zůstatek 0 Kč.

9. Z Výpisu účtu žalobkyně č. bankovní účet ze dne 30.9.2021 plyne, že dne 15.9.2021 byla z účtu odepsána částka 18 000 Kč na účet č. bankovní účet s poznámkou„ půjčka dle smlouvy číslo“.

10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet ke dni 8.7.2021 plyne, že tohoto dne byla na účet připsána částka 19 992 Kč od právnická osoba cz, dne 4.6.2021 pak částka 23 569 Kč.

11. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 7.3.2023 za období měsíce května 2021 plyne, že dne 6.5.2021 byla na účet připsána částka 5 303 Kč od právnická osoba anonymizováno. Počáteční zůstatek na účtu byl 101,20 Kč, konečný zůstatek 64,27 Kč.

12. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 7.3.2023 za období měsíce červen 2021 plyne, že dne 4.6.2021 byla na účet připsána částka 23 569 Kč od právnická osoba anonymizováno. Počáteční zůstatek na účtu byl 64,27 Kč, konečný zůstatek 5 371,57 Kč. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 7.3.2023 za období měsíce července 2021 plyne, že dne 8.7.2021 byla na účet připsána částka 19 992 Kč od právnická osoba anonymizováno. Počáteční zůstatek na účtu byl 5 371,57 Kč, konečný zůstatek 717,24 Kč. Z výpisu účtu žalovaného č. bankovní účet za období měsíce září 2021 plyne, že dne 8.9.2021 byla na účet připsána částka 3 000 Kč od žalobkyně s poznámkou„ půjčka“. Dne 14.9.2021 byla připsána další částka 19 000 Kč od právnická osoba anonymizována dvě slova s poznámkou„ výplata půjčky. Dne 14.9.2021 další částka 8 500 Kč od právnická osoba anonymizováno. Dne 15.9.2021 další částka 509,87 Kč od právnická osoba a částka 1 335 Kč z účtu právnická osoba, anonymizováno. Dne 15.9.2021 byly na účet připsány předmětné peněží prostředky ve výši 18 000 Kč od žalobkyně. Počáteční zůstatek na účtu byl 44 Kč, konečný zůstatek mínus 106 Kč.

13. právnická osoba, ze dne 15.3.2023 plyne, že majitelem účtu č. bankovní účet byl ke dni 15.9.2021 žalovaný.

14. Z Faktury ke smlouvě číslo ze dne 15.9.2021 plyne, že dne 15.9.2021 žalovanému odeslána částka 18 000 Kč, kterou měl vrátit ve třech splátkách.

15. Z výzva ze dne 12.9.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 13.9.2022, jak plyne z Potvrzení o odeslání písemnosti.

16. Z kopie občanských průkazů plynou osobní data žalovaného (svobodný).

17. Z e-dotazníku ze dne 13.9.2021 plyne, že žalovaný byl svobodný, jeho příjem u společnosti právnická osoba činil 23 000 Kč měsíčně, celkové měsíční výdaje činily 4 000 Kč a měsíční úvěrové výdaje činily 968 Kč. Žil v pronájmu. Ke dni 13.8.2020 neprocházel databází SOLUS.

18. Z výplatní pásky za říjen 2020 plyne, že žalovanému byla za měsíc říjen 2020 vyplacena právnická osoba – závodem Žatec, mzda ve výši 24 502 Kč. Z e-dotazníku plyne, že příjem žalovaného činil 24 000 Kč měsíčně. Z výplatní pásky za listopad 2020 plyne, že žalovanému byla za měsíc listopad 2020 vyplacena právnická osoba – závodem Žatec, mzda ve výši 29 846 Kč.

19. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne 15.9.2021 od žalobkyně na účet č. bankovní účet, jehož byl majitelem, peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 0 Kč. Výzvou ze dne 12.9.2022, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu.

20. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

23. Podle ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé y, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, která u zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost y byla uznána.

24. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

27. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

28. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena datem sepsání ani vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena IP adresou: číslo. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Dotazník žalovaného, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.

29. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé y. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé y v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala a svou nepřítomností u jednání soudu dne 4.5.2023 se vzdala svého práva na poučení ze strany soudu o označení důkazu na podporu tvrzení, že smlouvu uzavřel právě žalovaný ( odst. ). S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první ObčZ, ani ObčZ.

30. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s  ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, smluvní pokutu,…) tak nelze považovat za důvodné.

31. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalovaného v dotazníku, z dokladů o přijetí mzdy, z výpisů z účtu žalovaného. Zároveň měla vycházet ze životního minima v době poskytnutí úvěru, z lustrace v insolvenčním rejstříku a v rejstříku Solus.

32. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán, na jakou dobu byl zaměstnán a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením o jiných příjmech žalovaného. Je nezbytné, aby žalobkyně dále ověřila např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení, další závazky a dluhy žalovaného, apod.

33. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětných úvěrových smluv ověřila z výpisu z účtu žalovaného, že před výplatou peněžních prostředků mu byla od právnická osoba anonymizováno vyplacena za měsíce 6, 7, 8/ 2021 částka v rozmezí od 19 906 do 23 569 Kč, v měsíci 5/ 2021 pak pouze částka 5 303 Kč. V měsíci září 2021 však na účet žalovaného již žádná výplata mzdy od právnická osoba anonymizováno nebyla připsána; předchozí platby byly na účet žalovaného připsány vždy na počátku měsíce. Žalobkyně ani nedoložila, že by ověřovala, jaký vztah měl žalovaný ke právnická osoba anonymizováno, zda zaměstnanecký, popř. jaký jiný, a sjednanou délku trvání jejich vztahu.

34. Zároveň žalobkyně netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní y předložené žalovaným, popř. jinak zajištěnou (popř. jakým jiným konkrétním způsobem), ověřila způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného (nájem), a dále výdaje na bydlení. Z předložených výpisů z účtu žalovaného pak rovněž vyplývá, že před poskytnutím předmětných peněžních prostředků žalovaný obdržel jiné půjčky jak od žalobkyně, tak od jiných společností a přehlédnout nelze ani skutečnost, že počáteční a konečné zůstatky na účtu žalovaného vykazovaly vždy velmi nízké hodnoty. Všechna tato uvedená zjištění soudu měly být pro žalobkyni varovným signálem k tomu, aby věnovala zvýšenou pozornost poměrům žalovaného.

35. Dle názoru soudu bylo povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru, aby řádně zjistila nejenom příjmy žalovaného, ale zároveň i délku jeho pracovního poměru a jeho zcela konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřila. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o příjmech a výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

36. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému v obou případech peněžní prostředky v rozporu s  , aniž by řádně před uzavřením předmětné smluvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v  , což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu, a takové porušení povinností je stiženo absolutní neplatností smluv, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

37. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet, z něhož má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 15.9.2021 žalobkyní vyplacena částka 18 000 Kč. Žalovaný nevrácením peněžních prostředků porušil svou povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 ObčZ a soud uzavřel, že se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 18 000 Kč.

38. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 12.9.2022, jež byla následujícího dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 18.11.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 19.11.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 20.11.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 18 000 Kč od 20.11.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení z částky 18 000 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

39. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

40. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 18 000 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 695,80 Kč (52,75 %), žalovaný co do částky 15 319,49 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 425,20 Kč (47,25 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 5,5 % z jejích celkových nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 916 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle bodu 2. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 130 Kč rovnající se 5,5 %.

41. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 7.3.2023, neboť jej nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.