Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 14/2023-48
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 15 862,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 959,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 959,95 Kč od datum do zaplacení, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5 902,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 862,73 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 902,78 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 540,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 959,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 959,95 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5 902,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 862,73 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 902,78 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 540,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 862,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 15 862,73 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 11 250 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v celkové výši 11 250 Kč spolu s příslušenstvím, do datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky webová adresa, kde žalovaný vyplnil formulář„ žádost o poskytnutí úvěru“, kde zadal své osobní údaje. Smlouva o úvěru byla podepsána elektronicky, a to SMS kódem. Žalovaný nejprve vyplnil online registrační údaje, na základě kterých si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila nahlížením do veřejně dostupných registrů bonitu žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel v databázích anonymizováno, příjmení, příjmení, anonymizováno a anonymizováno. Žádost byla následně právní předchůdkyní žalobce schválena a žalovanému byly zaslány předsmluvní informace a znění smlouvy. Žalovaný na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně kliknutím potvrdil, že se s předsmluvními informacemi, zněním smlouvy a zněním obchodních podmínek seznámil. Veškeré dokumenty byly poté zaslány žalovanému na e-mail uvedený v elektronické žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně následně zaslala částku schváleného úvěru na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
2. Žalovaný ve věci uvedl, že je pravdou, že s právní předchůdkyní žalobkyně sjednal dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila částku celkem 11 250 Kč. V době sjednávání smlouvy pobíral invalidní důchod třetího stupně a zároveň pracoval, exekuce na jeho majetek nikdy vedeny nebyly a nejsou. Taktéž v té době splácel další úvěry, hradil výživné na syna ve výši 4 000 Kč a přispíval matce na bydlení ve výši cca 5 000 Kč. V současnosti má příjem z invalidního důchodu 3. stupně cca 19 000 Kč a je zaměstnán na poloviční úvazek. Má výdaje se splátkami jiných úvěrů a výživným na syna v celkové výši cca 25 000 Kč měsíčně. Stále bydlí s matkou, které, je-li to v jeho finančních možnostech, přispívá měsíčně 4 000 Kč – 5 000 Kč. Dluhu u žalobkyně si je žalovaný vědom, dostal se do finančních problémů ze zdravotních důvodů, dluh chce žalobkyni uhradit, avšak není schopen jej hradit najednou, byl by schopen jej hradit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti žalobkyně, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění odpovídající i závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali prostřednictvím webové stránky dne datum smlouvu o úvěru. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly také obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva o úvěru byla podepsána elektronicky, a to SMS kódem. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem ze svého účtu na bankovní účet žalovaného dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 1 250 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas dle sjednaných obchodních podmínek nesplácel, a proto jej právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila a žalovaný jí byl dlužnou částku vrátit do datum spolu s úrokem ve výši 146,949 % ročně a účelně vynaloženými náklady, celkem tedy částku 15 862,73 Kč /viz shodná tvrzení účastníků, úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne datum na č. l. 14 - 16 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 8 - 13 spisu, informace o úvěru na č. l. 18 spisu, potvrzení o provedené platbě na č. l. 32 a 33 spisu, sdělení banky na č. l. 37 – 39 spisu, platební informace na č. l. 17 spisu, Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice vše uložené v elektronickém systému CEPR/. Žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem tedy 1 290,05 Kč. Ničeho dalšího žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni nezaplatil /viz přehled plateb na č. l. 19 spisu/. Na základě Smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek sjednané dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Oznámení o postoupení pohledávky, spolu s výzvou k úhradě dluhu, bylo žalovanému odesláno dne datum. Dne datum byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Dle výzvy měl být dluh splněn do tří dnů /viz smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému příjmení, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 20 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 20 spisu včetně podacího lístku na č. l. 21 spisu a sledování zásilek na č. l. 45 spisu/.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice chtěla se žalovaným uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, na základě níž přenechala žalovanému jistinu ve výši 11 250 Kč a žalovanému měla vzniknout povinnost zapůjčené peněžní prostředky vrátit, smlouva však nebyla platně sjednána. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V řízení nebylo prokázáno, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. jméno žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy, kterými by mohla prokázat, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného.
16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalovaný část vyplacených finančních prostředků ve výši 1 290,05 Kč splatil právní předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 9 959,95 Kč, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu se do sféry dispozice žalovaného, v souladu s ustálenou judikaturou, dostala dne datum, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1239/2016 ). Žalobkyně ve výzvě poskytla žalovanému lhůtu k vrácení dluhu do tří dnů. Lhůta uplynula datum, od následujícího dne, tedy od datum, je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. K žádosti žalovaného soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , části věty za středníkem, o možnosti plnit tento dluh ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně. K tomuto soud přistoupil zejména s přihlédnutím k aktuální majetkové a zdravotní situaci žalovaného. Rovněž vzal do úvahy, že žalovaným navržená výše splátek není ani v rozporu s oprávněnými zájmy žalobkyně, žalobkyně se svého nároku domůže v přiměřené době vzhledem k výši přiznaného nároku. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 540,50 Kč, přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 862,73 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za předžalobní výzvu a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.