Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 201/2022-60
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 12 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 350 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 350 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 12 650 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód (dále jen„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale v období od datum do datum, tj. po dobu 190 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byla vlastníkem vozidla žalovaná. Žalované tím vznikla povinnost k úhradě příspěvku podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla“), jehož výše je vypočtena jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku ve výši 12 350 Kč v zákonné lhůtě 30 dnů, a to výzvou ze dne datum, jejíž splatnost nastala dne datum. Žalovaná však ve lhůtě stanovené ve výzvě příspěvek spolu s náklady na jejich uplatnění ve výši 300 Kč žalobkyni neuhradila, a to ani poté, co byla k tomu vyzvána předžalobní výzvou, a dostala se tak do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze sdělení stát. instituce ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla v období od datum do datum v registru silničních vozidel evidována jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla a dále že dne datum byl do registru silničních vozidel na základě potvrzení o odevzdání autovraku zapsán zánik předmětného vozidla, jak plyne i z technického průkazu vozidla. Z potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků pak vyplývá, že žalovaná předala předmětné vozidlo jako autovrak k likvidaci dne datum. Z výpisu údajů o vozidle, výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne datum včetně souvisejících dokladů o doručení žalované, upozornění na nedoplatek příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne datum, předžalobní upomínky ze dne datum a výpisu zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovanou ve věci úhrady příspěvku za výše uvedené nepojištěné období.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná jakožto vlastník motorového vozidla evidovaného v registru silničních vozidel nesjednala pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv to byla její zákonná povinnost. Žalobkyně proto vyúčtovala žalované příspěvek za dobu, po kterou žalovaná provozovala vozidlo bez tzv. povinného ručení, tj. za období od datum do datum, a to včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a vyzvala ji k úhradě dlužného příspěvku. Příspěvek byl žalobkyní vypočten násobkem denní sazby dle druhu vozidla ve výši 65 Kč, a počtem dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno (190 dní), tj. celkem 12 350 Kč. Žalovaná na svůj dluh v celkové výši 12 650 Kč (zahrnující i náklady na uplatnění ve výši 300 Kč) žalobkyni nic neuhradila, ačkoliv byla k tomu žalobkyní opakovaně vyzvána, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nikterak neodporovala, má potom soud za prokázané, že žalovaná na dlužný příspěvek žalobkyni ničeho dosud neuhradila.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila svoji zákonnou povinnost, když v souladu s § 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, neuzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jehož je žalovaná vlastníkem. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), vyúčtovala žalované dlužný příspěvek, k jehož úhradě ji vyzvala. Žalovaná dlužný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyni dále vznikl dle § 2a vyhlášky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 300 Kč Vedle dlužného příspěvku ve výši 12 350 Kč a nákladů na uplatnění nároku ve výši 300 Kč vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v pl. znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění a žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
7. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. II. ÚS 736/12 ze dne 2. 10. 2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 223/12 ze dne 1. 11. 2012 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu sp. zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Právě o takový případ se podle soudu jedná v této projednávané věci, neboť žalobkyně se opakovaně obrátila na žalovanou s výzvou k úhradě dlužného příspěvku a žalovaná na tyto výzvy žalobkyně nijak nereagovala. Neuplatnila tedy žádnou obranu, na níž by bylo zapotřebí reagovat a přednést právní argumentaci ve prospěch žalobou uplatněného nároku. Dále soud přihlédl k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ve prospěch závěru o neúčelnosti nákladů vynaložených žalobkyní na právní zastoupení lze také odkázat např. na usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě ze dne 15. 12. 2021, č. j. 72 Co 255/2021 – 51, které bylo vydáno ve věci vedené u podepsaného soudu pod sp. zn. 13 C 199/2021 .
8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.