Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 326/2022-32

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátkou

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 11 323 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 300 Kč od 18.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 6 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 673 Kč od 7.8.2020 do 17.6.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 373 Kč od 18.6.2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 300 Kč od 18.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 6 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 673 Kč od 7.8.2020 do 17.6.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 373 Kč od 18.6.2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 5.5.2022, doplněnou podáním ze dne 30.1.2023, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 11 323 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7.7.2020 uzavřena Smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 300 Kč, a to na účet č. bankovní účet dne 7.7.2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky webová adresa. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 2 373 Kč. Žalovaný však vrátil žalobkyni pouze částku 2 000 Kč, kterou byla poníže smluvní pokuta vyčíslená na původní částku 3 650 Kč. Dále žalobkyně uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 6.3.2023). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 7.7.2020 soud zjistil, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. V kolonce podpisy smlouvy je u klienta uveden PIN kód: číslo. Za žalobkyni smlouvu vlastnoručně podepsali její jednatelé jméno příjmení a jméno příjmení. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 6.8.2020 spolu s poplatkem ve výši 650 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 0 %. Poplatek za písemnou upomínku činil 500 Kč/výzva.

6. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 10.7.2020 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. V kolonce podpisy smlouvy je u klienta uveden PIN kód: číslo. Za žalobkyni smlouvu vlastnoručně podepsali její jednatelé jméno příjmení a jméno příjmení. Žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky navýšené o 5 300 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 300 Kč vrátit nejpozději do 6.8.2020 spolu s poplatkem ve výši 2 373 Kč.

7. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně plyne úprava práv a povinností v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv o zápůjčce. není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

8. Z Potvrzení o platbě ze dne 17.2.2022 plyne, že Fio banka, a.s., potvrdila, že dne 7.7.2020 byla na účtu žalobkyně č. bankovní účet zaúčtovaná odešlá platba ve výši 2 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet s variabilní symbol.

9. Z Potvrzení o platbě ze dne 17.2.2022 plyne, že Fio banka, a.s., potvrdila, že dne 10.7.2020 byla na účtu žalobkyně č. bankovní účet zaúčtovaná odešlá platba ve výši 5 300 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet s variabilní symbol.

10. Ze sdělení právnická osoba, ze dne 24.1.2023 plyne, že majitelem a disponentem účtu č. bankovní účet je žalovaný. Z Přehledu pohybů na tomto účtu plyne, že dne 7.7.2020 byla na účet od žalobkyně připsána částka 2 000 Kč a dne 10.7.2020 částka 5 300 Kč.

11. Z upomínky ze dne 13.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z upomínky ze dne 20.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 27.8.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 5.9.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 20.9.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 12.10.2021 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 12.10.2021, jak plyne z podacího lístku.

13. Skutkový závěr: Žalobkyně dne 7.7.2020 vyplatila na účet žalovaného specifikovaný výše tohoto odůvodnění peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč a dne 10.7.2020 ve výši 5 300 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 2 000 Kč. Dne 12.10.2021 právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ke splnění dluhu.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

17. Podle ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé y, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, která u zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost y byla uznána.

18. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

21. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

22. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 7.7.2020 uzavřena smlouva ve znění dodatku ze dne 10.7.2020, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 7 300 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni nejpozději do 6.8.2020 včetně poplatku ve výši 2 373 Kč. Předložená smlouva o zápůjčce, včetně jejího dodatku, není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným PIN kódem: číslo (dodatek: číslo). I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo smlouvu o zápůjčce elektronicky podepsal.

23. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé y. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že smlouvu o zápůjčce podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé y v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. I přes poučení soudu písemnou výzvou ze dne 10.1.2023 však žalobkyně ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření smlouvy o zápůjčce, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první ObčZ, ani ObčZ.

24. V případě smlouvy o zápůjčce uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření smlouvy o zápůjčce nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s  ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, smluvní pokutu, poplatky) tak nelze považovat za důvodné.

25. S ohledem na výše vyslovenou neplatnost smlouvy o zápůjčce pro nedostatek písemné formy a z důvodu hospodárnosti, se soud dále nezabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ve smyslu ustanovení zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet.

26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 300 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila dvě Potvrzení o platbě ze dne 17.2.2022 a dále sdělení Fio banky, a.s., ze dne 24.1.2023 a ze dne 15.2.2023, z nichž má soud za prokázané, že dne 7.7.2020 byla na účet žalovaného č. bankovní účet připsána od žalobkyně částka 2 000 Kč a dne 10.7.2020 další částka 7 300 Kč. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 7 300 Kč žalovanému vyplatila. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 2 000 Kč a zbytek dosud nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 5 300 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 6 023 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

28. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupkyně žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 12.10.2021, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 16.6.2022, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí na poště. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 17.6.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 18.6.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z částky 5 300 Kč od 18.6.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

30. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

31. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 5 623,40 Kč (tj. jistina 5 300 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku tohoto rozsudku a vyčíslené ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 323,40 Kč; 35,37 %), žalovaný co do částky 10 276,50 Kč (tj. jistina 6 023 Kč + náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 500 Kč + kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 753,50 – viz II. výrok rozsudku; 64,63 %), proto by měl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši (29,26 %). Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).

32. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.