Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 105/2022-66

Potvrdené rozhodnutím 64 CO 21/2023-98
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Timma Šmehlíka a soudkyň JUDr. Jany Vyletové a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobkyně: [[anonymizováno]] [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa]] zastoupená advokátem [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalovanému: [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] o zaplacení 22 792 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 11. 2022, č. j. 17 C 105/2022-66 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II a III potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 22.792 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.800 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 14.992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.692,45 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,5 % ročně z částky 10.492,45 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2,68 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 228 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.800 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 14.992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.692,45 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,5 % ročně z částky 10.492,45 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2,68 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 228 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 22.792 Kč (10.492,45 Kč jistina, 3.899,55 Kč poplatky, 7.500 Kč smluvní pokuta, 2,68 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, 900 Kč sankční poplatky) s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy číslo uzavřené dne 4. 11. 2019 mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze Smlouvy ze dne 4. 11. 2019 soud zjistil, že uvedeného dne byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, který byl zastoupen jméno příjmení jako vázaným zástupcem podle zákona o spotřebitelském úvěru (č.l. 23 spisu s výpisem ze seznamu obec národní banky), a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit ve formě 15 měsíčních splátek po 1.440 Kč (poslední ve výši 1.432 Kč) včetně poplatku ve výši 6.592 Kč (kapitalizované úroky ve výši 2.565 Kč při úrokové sazbě 24,5 % ročně, poplatek za administrativní činnost a služby poskytovatele ve výši 4.027 Kč), RPSN byla vyjádřena sazbou 78,43 % Smluvním podmínkám odpovídaly Standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Ze smluvních podmínek (připojených za text smlouvy) soud zjistil, že účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatky za upomínky (minimálně 300 Kč) a vymáhání (1.000 Kč).

5. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný splátky řádně nehradil a zaplatil v nepravidelných splátkách 7.200 Kč (4x 1.500 Kč splátky v listopadu, prosinci 2019, únoru a březnu 2020 a dále v dubnu 2020 celkem dalších 1.200 Kč).

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 4. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (prostřednictvím jméno příjmení jako vázaného zástupce právního předchůdce žalobkyně, který podnikal jako živnostník). Žalovaný žil na ubytovně a pobíral invalidní důchod. Jako částky pravidelných měsíčních příjmů byl uveden čistý příjem žadatele 6.093 Kč a další čisté příjmy domácnosti 7.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele byly stanoveny na částku 4.500 Kč; žalovaný se prezentoval jako majitel účtu s tím, že žádnou nesplacenou zápůjčku nemá. Žalovaný předložil výměr důchodu (a žádné jiné doklady). Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že před podpisem smlouvy byly zkoumány poměry žalovaného s tím, že příjem žadatele byl doložen potvrzením o důchodu, další příjem se týkal dalšího člena domácnosti a nijak dokládán nebyl, u výdajů již nebyl svědek schopen uvést, jak byly výdaje odhadovány (ověřovány), možná to byla nějaká smlouva o ubytování (která však nebyla vyznačena v předkládaných listinách v kartě zákazníka). O žádných lustracích nebyl vázaný zástupce informován. Žalobkyně tvrdila, že byla zkoumána evidence žalovaného v příjmení (bez pozitivního údaje), avšak byl předložen aktuální výpis z 22. 6. 2022 (negativní, tj. bez záznamů).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 (včetně dokladu o odeslání) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 (a dokladu o odeslání dopisu poštou) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2022 (včetně podacího lístku) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.

9. Z databáze časových řad příjmení soud zjistil, že v roce 2019 byl průměrný úrok korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice, pokud jde o úroky úvěrů nad jeden rok do pěti let včetně (s fixací sazby) 7,77 – 11,25 % p.a., pokud jde o úročené úvěry z kreditních karet, činil úrok 23,97 až 24,11 % p.a.

10. Z článku Na trhu stále existují problematické půjčky, varuje Člověk v tísni z 25. 11. 2019 (dostupný na webová adresa) soud zjistil, že při hodnocení 35 společností, které poskytují nezajištěné splátkové úvěru, byl právní předchůdce žalobkyně vyhodnocen na 17 místě, tj. jako průměrný poskytovatel (tři z pěti hvězdiček).

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „ “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle z. č. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv neplnil a uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 7.200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

18. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Přes výslech vázaného zástupce nebyly vyjasněny zásadní otázky pro závěr o dostatečnosti jejího zkoumání dle , odst. 2 z.č. Zjištění těchto informací a ověření jejích základních charakteristik je podstatné pro závěr o pravděpodobnosti vrácení zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně ověřil sice příjem žalovaného, vycházel však jako ze zjištěného i z dalšího příjmu„ člena domácnosti“, který však nebyl doložen, ač měl tvořit vyšší částku, než byla částka příjmu žalovaného. Nebyly prokazatelně ověřeny výdajové poměry žalovaného, nedošlo ani k předložení výpisu z účtu, který by takovou představu mohl přivodit. Pokud snad žalobkyně předkládala aktuální výpis z příjmení ohledně žalovaného, pak neprokazoval stav evidence v době posuzování úvěruschopnosti a vázaný zástupce dostatečně svůj odhad (nevyplývající z karty zákazníka) nevysvětlil. Pokud žalobkyně odkazuje na dvě rozhodnutí (zejména odvolací rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 2. 11. 2020, sp. zn. -63), pak rozhodnutí byla vydána ve věci věřitele (žalobkyně) právnická osoba a z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že věřitel dokázal vysvětlit (a doložit), jak při zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaného postupoval. Především banka měla přístup do své databáze a postupovala ověřitelně podle statistických informací (a pravděpodobnosti úvěrové delikvence). Odpovídající tvrzení žalobkyně neposkytla (a z výpovědi vázaného zástupce nevyplynuly). Již z tohoto důvodu je smlouva dle z. č. neplatná.

19. Žalobkyně má přesto nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel dále soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

20. Soud zvažoval, zda smlouva o zápůjčce jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

21. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smlouvy o zápůjčce vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Účastníci sjednali smluvní podmínky, ze kterých plynulo, že RPSN činí 78,43 %, celkové náklady zápůjčky 44 % poskytnuté jistiny zápůjčky při splatnosti patnáct měsíců, byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně, poplatky za upomínky ve výši 300 Kč a poplatky za vymáhání ve výši 1.000 Kč. Uvedené skutečnosti v souhrnu s tím vedou k nárůstu uplatňované částky (jistiny) tak, že přes zaplacení částky 7.200 Kč činí dluh 152 % na trojnásobek částky poskytnuté (při uplynutí přibližně 14 měsíců od splatnosti poslední splátky). Již porovnání odměny právního předchůdce žalobkyně za poskytnutí peněz s průměrnou odměnou bank bude k vyhodnocení předmětných podmínek jako nepřiměřených. Jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle (obdobně posoudil věc Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí z 21. 9. 2022, č.j. -71). Smlouvu je nutné vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle , , věta první . Právní předchůdce žalobkyně je sice vyhodnocován jako průměrný poskytovatel úvěrů (i při zohlednění některých bankovních poskytovatelů), konkrétní sjednané podmínky jsou pak excesivní (nepřiměřené), jak je zřejmé ze srovnání s nejdražšími poskytovanými úvěry (od bank).

22. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni vrátit si vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu . Žalovanému se dostalo plnění ve výši 15.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou, na kterou dosud zaplatila částku 7.200 Kč, proto je povinen vrátit částku 7.800 Kč. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán dle , v návaznosti na výzvu žalobkyni žalovanému k plnění dluhu. příjmení nároků žalobkyně byl vyhodnocen jako nedůvodný, a proto byla žaloba v této části zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , neboť ve věci převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

24. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek v částce 228 Kč vychází z , podle něhož je k úhradě soudního poplatku povinen navrhovatel (žalobkyně), přičemž výše soudního poplatku činí dle položky 2 odst. 2. Sazebníku ve spojení s položkou 1 odst. 1. písm. b) Sazebníku 5 % ze základu, tj. částku 1.140 Kč. Žalobkyně, která dosud na soudním poplatku zaplatila pouze částku 912 Kč, je proto povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.