Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 359/2022-21

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 40.000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 40.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12.490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 40.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12.490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].</b>

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhal proti žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalované na základě nájemní smlouvy ze dne datum přenechal k užívání byt o dispozici 2+1, nacházející se v rodinném domě adresa, který je součástí pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. obec u obec (dále též i jako„ předmět nájmu“). Nájemní smlouva byla uzavřena od datum do datum. Za dobu trvání nájmu vznikl žalované dluh na nájemném, přičemž mezi stranami bylo sporné, kolik a komu bylo hrazeno, resp. zda byl předmět nájmu užíván na základě platného a účinného právního titulu či nikoliv. Z toho důvodu byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání ze dne datum, v níž došlo k nahrazení veškerých práv a povinností z užívání předmětu nájmu, a podle které se žalovaná zavázala uhradit žalobci (a spoluvěřiteli) částku 40.000 Kč ve lhůtě nejpozději do datum. Na základě této dohody však žalovaná ničeho neuhradila. Žalobce pak vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky i prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne datum, avšak žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaná svůj souhlas vyjádřila ve smyslu ustanovení

Zy označené jako„ Dohoda o narovnání“ ze dne datum má soud prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobcem – celé jméno žalobce, a jméno celé jméno žalobce jako věřiteli na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé. Předmětem narovnání pak byl závazek z titulu dlužného nájemného na základě nájemní smlouvy ze dne datum, podle které žalovaná užívala byt o dispozici 2+1, nacházející se v rodinném domě adresa, který je součástí pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. obec u obec. Mezi účastníky bylo sporné, zda (případně kolik a komu) bylo žalovanou za užívání předmětu nájmu hrazeno a zda byl předmět nájmu užíván na základě platného a účinného právního důvodu či nikoliv. Podle narovnacího jednání se žalovaná podle článku II. zavázala uhradit věřitelům částku 40.000 Kč, a to nejpozději do datum převodem na bankovní účet číslo bankovní účet, případně vydat v hotovosti k rukám kteréhokoliv z věřitelů, případně převodem na jiný bankovní účet, který jí bude kterýmkoliv z věřitelů písemně sdělen s tím, že takové sdělení musí obsahovat úředně ověřený podpis kteréhokoliv z věřitelů. Dohoda o narovnání pak obsahuje úředně ověřené podpisy žalobce a žalované.

Z výzvy k zaplacení ze dne datum vč. podacího archu má soud prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu.

Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil.

Dle § 1903 odst. 1 o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (odst. 2).

Dle § 1904 o.z. platnost narovnání není dotčena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné, ledaže omyl vyvolala některá strana lstí. Narovnání dohodnuté v dobré víře nepozbývá platnosti ani tehdy, zjistí-li se na základě skutečností vyšlých najevo dodatečně, že některá ze stran pohledávku neměla.

Dle § 1905 o.z. narovnání, kterým mají být mezi stranami upravena veškerá práva, nelze vztahovat k takovým právům, která byla vyloučena, ani k právům, která strany zřejmě nemohly mít na mysli.

Podle § 1877 o.z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Narovnání (transactio) je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání. Dohoda o urovnání je samostatným zavazovacím důvodem – právním důvodem vzniku závazku. Po uzavření dohody o narovnání se již věřitel nemůže domáhat plnění z původního závazku, nýbrž jen plnění z nového závazku z dohody o narovnání (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. .

Po provedeném dokazování na základě shora zjištěného skutkového stavu pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byl sporný základ nároku vyplývající z nájemní smlouvy ze dne datum ohledně toho, zda (případně kolik a komu) bylo žalovanou za užívání předmětu nájmu hrazeno a zda byl předmět nájmu užíván na základě platného a účinného právního důvodu či nikoliv. Účastníci se za účasti dalšího věřitele – jméno celé jméno žalobce, proto dohodli na uzavření dohody o narovnání vzájemných sporných nároků ze dne datum, která tak odstranila sporná práva a povinnosti. Při posuzování a výkladu předmětné dohody o narovnání je zřejmé, že vůlí stran bylo sjednání tzv. aktivní solidarity. Žalovaná jako dlužník se výslovně zavázala uhradit věřitelům částku 40.000 Kč, a to nejpozději do datum převodem na bankovní účet číslo bankovní účet, případně vydat v hotovosti k rukám kteréhokoliv z věřitelů, případně převodem na jiný bankovní účet, který jí bude kterýmkoliv z věřitelů písemně sdělen s tím, že takové sdělení musí obsahovat úředně ověřený podpis kteréhokoliv z věřitelů. Z uvedeného způsobu jazykového vyjádření právního jednání lze dovodit, že společný úmysl smluvních stran v okamžiku uzavírání dohody o narovnání směřoval právě k tomu, že žalovaná je zavázána ke stejnému plnění dvěma věřitelům, kteří jsou k přijetí plnění oprávněni společně a nerozdílně.

V případě tzv. aktivní solidarity, kdy dlužník je zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou k přijetí plnění oprávněni společně a nerozdílně, tak solidární věřitelé mohou proti dlužníkovi postupovat společně a podat proti němu společnou žalobu nebo některý z věřitelů požádá o plnění celého dluhu sám a podá také sám žalobu. V takovém případě již jiný věřitel nemůže požadovat po dlužníkovi plnění a dlužník není oprávněn mu plnit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. ). Promítnuto do poměrů posuzované věci je z citovaných závěrů zjevné, že druhému z věřitelů, tj. panu jméno celé jméno žalobce nesvědčí k případnému podání žaloby tzv. aktivní legitimace.

Vzhledem k tomu, že se jinak žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Soud vyhověl žalobci i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení o.z., když období, za něž žalobce úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaná s plněním své povinnosti již v prodlení, tj. od datum. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12.490 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 000 Kč sestávající z částky 2.700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1.890 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.