Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 350/2022-53

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ;

právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem

se sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 277 312,84 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 197 359,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 197 359,87 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 79 952,97 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 117,18 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 277 312,84 Kč od 2. 6. 2022 do 15. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 952,97 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,54 % ročně z částky 267 672,34 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,54 % ročně z částky 8 000,50 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 182 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 197 359,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 197 359,87 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 79 952,97 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11 117,18 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 277 312,84 Kč od 2. 6. 2022 do 15. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 952,97 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,54 % ročně z částky 267 672,34 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,54 % ročně z částky 8 000,50 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 182 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 8.11.2022, doplněnou podáním ze dne 30.1.2023 a ze dne 23.2.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 277 312,84 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 14.8.2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem obec a číslo (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků ve výši 8,54 % ročně a poplatků, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil a banka úvěr ke dni 26.1.2022 zesplatinila. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 102 640,13 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2022 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka se skládá z jistiny 267 672,34 Kč, úroku z úvěru 8 000,50 Kč, úroku z prodlení 11 117,18 Kč a poplatků 1 640 Kč.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 24.2.2023). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 14.8.2019 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč; úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Sjednaná úroková sazba činila 8,54 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 15.8.2028, výše splátky činila 4 030 Kč měsíčně. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

6. Ze Všeobecných obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava poskytování bankovních služeb klientům, kteří jsou spotřebiteli.

7. Z Podkladů pro soudní jednání ze dne 1.6.2022 plyne, že na úvěrový účet, zřízený pro žalovaného byl dne 14.8.2019 založen úvěr ve výši 300 000 Kč Tyto peněžní prostředky žalovaný vyčerpal dne 14.8.2019. Ke dni 1.6.2022 činila dlužní jistina částku 267 672,34 Kč.

8. Z poslední výzvy ze dne 25.12.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 9 625 Kč do 26.1.2022 Rozhodnutí ze dne 26.1.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně ke dni 26.1.2022 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 269 422 Kč.

9. Z Potvrzení zaměstnavatele ze dne 14.8.2019 plyne, že žalovaný byl svobodný, od 1.5.2019 pracoval jako montážní dělník u právnická osoba anonymizována tři slova, obec, za průměrný příjem 17 198 Kč měsíčně čistého. Z pracovní smlouvy ze dne 1.5.2019 plyne, že žalovaný u právnická osoba anonymizována dvě slova) pracoval od 1.5.2019 na dobu neurčitou jako montážní dělník.

10. Ze Žádosti o úvěr ze dne 12.8.2019 plyne, že žalovaný byl v družském svazku, žil u rodičů, v domácnosti žily 4 osoby, byl vyučen a jedna osoba byly bez příjmu. Zaměstnán byl u příjmení jméno (anonymizována dvě slova od 1.5.2019, s výdělkem 17 298 Kč měsíčně čistého. Náklady na bydlení činily 0 Kč, výdaje neměl žádné. Žalovaný požadoval úvěr ve výši 250 000 Kč. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného a zaměstnankyně předchůdkyně žalobkyně (jméno anonymizováno).

11. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet za období měsíce června 2019 plyne, že majitelem účtu je žalovaný. Dne 4.6.2019 byla na účet připsána otcovská dávka ve výši 3 206 Kč, dne 10.6.2019 mzda ve výši 12 503 Kč (od příjmení jméno). Dne 16.6.2019 byla z účtu odečtena částka 50 Kč za inkaso úvěru (peníze na klik) a dne 26.6.2019 odečtena částka 48,72 Kč (peníze na klik). Počáteční zůstatek na účtu činil zápornou hodnotu - 28,98 Kč, konečná zůstatek činil zápornou hodnotu - 50 Kč.

12. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet za období měsíce července 2019 plyne, že majitelem účtu je žalovaný. Dne 10.7.2019 byla na účet připsána mzda ve výši 18 159 Kč (od příjmení jméno). Dne 10.7.2019 byla z účtu odečtena částka 1,28 Kč a 250 Kč za inkaso úvěru (peníze na klik, anuita). Počáteční zůstatek na účtu činil zápornou hodnotu - 50 Kč, konečná zůstatek činil kladnou hodnotu 47,60 Kč.

13. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet za období měsíce srpna 2019 plyne, že majitelem účtu je žalovaný. Dne 9.8.2019 byla na účet připsána mzda ve výši 21 323 Kč (od příjmení jméno). Dne 14.8.2019 byla z účtu č. bankovní účet připsána na účet žalovaného částka 300 000 Kč. Dne 14.8.2019 byla z účtu odečtena částka 3 000 Kč za inkaso úvěru (cena za vyřízení úvěru k úvěrovému účtu č. bankovní účet). Počáteční zůstatek na účtu činil kladnou hodnotu 47,60 Kč, konečná zůstatek činil kladnou hodnotu 1 720 Kč.

14. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bez datace plyne, že dne 14.8.2019 žalovaný podal žádost o úvěr. Příjem žalovaného činil 17 498 Kč, což pracovník banky zkontroloval z účtu žalovaného vedeného u anonymizováno. Z insolvenčního rejstříku banka ověřila, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, ověřila jeho předchozí splátkovou morálku a z historie v interní evidenci ověřila, že neměl žádné relevantní negativní informace. Klient v žádosti uvedl, že má výdaje 1 500 Kč. příjmení vycházela při stanovení životních výdajů žalovaného z interního ekonomického modelu, tedy z částky 8 275 Kč. Další splátky žalovaného byly 0 Kč, banka však dotazem do CCB zjistila, že měl další revolvingový úvěr s limitem 5 000 Kč a splátkou 250 Kč. Disponibilní zůstatek žalovaného činil 13 218 Kč.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2022 včetně přílohy (str. 2) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

16. Z Oznámení ze dne 16.6.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 16.6.2022, jak plyne z podacího lístku.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 5.9.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 6.9.2022, jak plyne z podacího lístku.

18. Skutkový závěr: Dne 14.8.2019 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru. Téhož dne poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému na úvěrový účet č. bankovní účet, jehož majitelem byl žalovaný, peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč Tyto peněžní prostředky žalovaný dne 14.8.2019 převedl na svůj běžný účet č. bankovní účet. Před uzavřením předmětné smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 102 640,13 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smluvně převedena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 6.9.2022 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle , (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

27. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne 14.8.2019 podepsána úvěrová smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou výše měsíčních splátek. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

28. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

29. V té souvislosti má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zjistila k poměrům žalovaného, že byl svobodný, žil u rodičů, jeho průměrný příjem ze závislé činnosti u právnická osoba anonymizována dvě slova), obec, činil 17 298 Kč čistého. Žalovaný byl vyučen a neměl žádné výdaje. Příjem žalovaného byl předchůdkyní žalobkyně ověřován pracovní smlouvou ze dne 1.5.2019, Potvrzením zaměstnavatele ze dne 14.8.2019 a výpisem z běžného účtu žalovaného.

30. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (v daném případě splněno – pracovní smlouva, Potvrzení zaměstnavatele a výpisy z účtu), dále nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí či prohlášením rodičů žalovaného (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě sice předchůdkyně žalobkyně ověřila zaměstnání a výši čisté mzdy žalovaného, které dosahoval před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy, avšak již řádně nezjišťovala a neověřovala zcela konkrétní výdaje žalovaného, když se spokojila pouze s jejich deklarovanou výší„ 0 Kč“, kterou žalovaný uvedl v Žádosti o úvěr. Pokud je vě označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta, jež není datována a nelze tak zjistit, zda k tomuto posouzení došlo před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy, uvedeno, že žalovaný v Žádosti uvedl výdaje ve výši 1 500 Kč, tak tento údaj neodpovídá Žádosti o úvěr, neboť takový záznam Žádost neobsahuje. Ze Žádosti o úvěr je rovněž patrné, že tuto žádost se žalovaným sepisovala zaměstnankyně předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na ní, aby jednak poměry žalovaného řádně zjistila a zároveň i ověřila. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet zároveň vyplývá, že za období měsíců června, července a srpna 2019 činil počáteční a konečný zůstatek tohoto účtu vždy mínusovou nebo velmi nízkou hodnotu. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází (IR, CCB …), je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně nahlížení do insolvenčního rejstříku před uzavřením smlouvy ani nepředložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby řádně zjistil nejenom příjmy žalovaného, ale zároveň i jeho zcela konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho výdajů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

31. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 anonymizována dvě slova) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

32. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

33. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 300 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet, z nějž má soud za prokázané, že dne 14.8.2019 byla na tento účet připsána částka 300 000 Kč, a to z úvěrového účtu č. bankovní účet, jenž byl pro žalovaného zřízen na základě předmětné úvěrové smlouvy. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil pouze částku 102 640,13 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně. Zbytek dosud nevrátil.

34. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 197 359,87 Kč (výrok I. rozsudku). Co do jistiny ve výši 79 952,97 Kč spolu se smluveným úrokem z úvěru a s poplatky pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 5.9.2022, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 14.2.2023, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 15.2.2023. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 16.2.2023, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 197 359,87 Kč od 16.2.2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

37. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 198 757,57 Kč (tj. jistina 197 359,87 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 397,70 Kč; 60 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 132 882,15 Kč (tj. jistina 79 952,97 Kč + kapitalizovaného úroky z prodlení a úroky v celkové výši 52 929,18 Kč; 40 %). Žalobkyni tak náleží pouze poměrná část účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 20 % (60 % - 40 % = 20 %). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 13 866 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 37 680 Kč za čtyři úkony právní služby po 9 420 Kč dle bodu 6 (dále jen„ vyhláška“), 4 režijními paušály po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast advokáta žalobkyně u jednání soudu dne 9.3.2023) dle vyhlášky a 21 % DPH z částky 38 880 Kč, tj. ve výši 8 164,80 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení v částce 12 182 Kč, jež se rovnají 20 % z celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

38. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 30.1.2023 a ze dne 23.2.2023, neboť je nepovažuje za náklady účelně vynaložené, když z nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v samotné žalobě.

39. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem , když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.