Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 462/2018-38
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 11 289,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 1 286,48 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 237,87 Kč od datum do datum zastavuje.
II. Žaloba o zaplacení částky 3 951,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 237,87 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 951,39 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 609,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 900,24 Kč, částky 2 451,32 Kč se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 1 286,48 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 237,87 Kč od [datum] do [datum] zastavuje. II. Žaloba o zaplacení částky 3 951,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 237,87 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 951,39 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 609,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 900,24 Kč, částky 2 451,32 Kč se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 289,25 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, dále také„ Společnost“) uzavřel s žalovaným, na jeho žádost, dne datum Smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou si žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti částku 21 812 Kč představující jistinu, úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, inkasní poplatek, náklady na vyhodnocení úvěrového rizika, v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč. Žalovaný uhradil pouze osm splátek, přičemž ta osmá byla splatná dne datum. Celkově žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 12 748 Kč. Žalovaný porušil povinnost platit splátky řádně a včas, tudíž se zbylá nesplacená část úvěru stala splatnou dne datum Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum s účinností ke dni datum právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 5 237,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 900,24 Kč (úrok do splatnosti ve výši 226,07 Kč, úrok po splatnosti ve výši 1 074,11 Kč, nedoplatek inkasního poplatku a nákladů na vyhodnocení úvěrového rizika ve výši 3 600 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 609,58 Kč, smluvní pokuty v částce 2 451,32 Kč (žalovaný byl povinen zaplatit dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,5 % z neuhrazené jistiny za každý započatý den prodlení, přičemž žalobkyně požadovala pouze smluvní pokutu od datum do datum).
2. Řízení bylo od datum do datum ze zákona přerušeno z důvodu insolvenčního řízení žalovaného vedeného u název soudu, pod sp. zn. insolvenční spisová značka. Insolvenční řízení skončilo zrušením schváleného oddlužení a zastavením řízení.
3. Podáním doručeným soudu dne datum žalobkyně učinila částečné zpětvzetí žaloby co do částky 1 286,48 Kč z důvodu jejího uhrazení v rámci insolvenčního řízení a zákonného úroku z prodlení za dobu probíhajícího insolvenčního řízení od datum do datum.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Bez předchozí omluvy se nedostavil žalovaný. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
6. Ze žádosti o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný požádal společnost právnická osoba o úvěr ve výši 12 000 Kč a současně Společnosti sdělil, že je starobním důchodcem, ženatý, jeho měsíční příjem se sestává ze mzdy 6 000 Kč a 19 800 Kč, důchodu 12 700 Kč, celkem 38 500 Kč. Měsíční výdaje uvedl v částce 11 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že dluží částku 12 000 Kč, kterou splácí věřiteli anonymizována dvě slova, přičemž mu zbývá doplatit částka 20 300 Kč.
7. Z informace o spotřebitelském úvěru a ze Smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako žadatelem. Smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žadateli v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou se žadatel zavázal spolu s úrokem ve výši 1 155 Kč, inkasním poplatkem ve výši 3 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč a úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč Společnosti vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč Smluvní strany si sjednaly, že žadatel je v případě prodlení povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení.
8. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 23 033,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 191,76 Kč nejpozději do datum.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena věřitelem na žalobkyni.
10. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru číslo ve výši 23 033,20 Kč byla postoupena na žalobkyni.
11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne datum uzavřeli právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO) a žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout na žádost žalovaného, v hotovosti částku 12 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 1 155 Kč, inkasním poplatkem ve výši 3 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč a úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, Společnosti vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze osm splátek, tedy částku 12 748 Kč a v rámci insolvenčního řízení částku 1 286,48 Kč Vedle těchto nároků žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 2 451,32 Kč od datum do datum, k jejíž úhradě se žalovaný rovněž zavázal uzavřením úvěrové smlouvy. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici prohlášení žalovaného v žádosti o úvěr.
12. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení co do částky 1 286,48 Kč a zákonného úroku z prodlení od datum do datum zastavil (výrok I.).
13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru účinném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
14. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dne datum v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).
20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 (3225/2015 Sb. NSS)).
21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
22. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.
23. V posuzovaném případě schopnost žalovaného splácet úvěr posoudila Společnost na základě jeho osobního prohlášení v žádosti o úvěr, že má krom starobního důchodu ve výši 12 700 Kč měsíčně, i další měsíční příjmy ve výši 25 800 Kč, a jeho měsíční výdaje činí 11 000 Kč a dále, že mu zbývá doplatit dluh 20 300 Kč.
24. Soud dospěl k závěru, že Společnost neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně, vycházela pouze s onoho prohlášení žalovaného o jeho příjmech a výdajích. Neověřila, zda je žalovaný skutečně zaměstnán, kdo je jeho zaměstnavatelem, neověřila si aktuální příjmy. Neprokázala, zda ověřovala a vyhodnocovala skutečné výdaje žalovaného. Je přitom zcela nedostačující vyplněná žádost o úvěr, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v ní uvedených, když z nich ztěží lze ověřit aktuální příjmy a výdaje.
25. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.
26. Pakliže se Společnost spokojila s nedoloženou žádostí žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, a neprokázala z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala, pak nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z.. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).
27. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku, která mu byla poskytnuta (12 000 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 14 034,48 Kč soud žalobu zamítl (výrok II.).
28. Důsledkem neplatnosti smlouvy je i to, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úrok, poplatky, smluvní pokutu.
29. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný však v průběhu řízení zůstal zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.