Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 200/2022-46

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

o zaplacení 21 535 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 800 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 17. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 3 835 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 17. 9. 2020

do zaplacení, částky 2 500 Kč a 5 900 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 206,20 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem v obec.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 800 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 17. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 3 835 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 17. 9. 2020 do zaplacení, částky 2 500 Kč a 5 900 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 206,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky se sídlem v [obec].</b>

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne16. 3. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 28. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 635 Kč

s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 8. 2020 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 11 800 Kč, který zaslala dne

17. 8. 2020 na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaná se zavázala společně

s poskytnutým úvěrem splatit i poplatek ve výši 3 835 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná úvěr nezaplatila, a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení a dále účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 500 Kč, představovaní odesláním písemných výzev k zaplacení. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 900 Kč. Závěrem uvedla, že žalovaná závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena v prostřednictvím webových stránek webová adresa, na kterých žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zadal své osobní údaje a odsouhlasil obchodní podmínky žalobkyně. Dále tvrdila, že smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINEM, který byl žalobkyní zaslán žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena pomocí ověřovací korunové platby, jejíž součástí je uvedení také bankovního účtu, na který byla následně půjčka poskytnuta.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 11 800 Kč, a to na účet č. bankovní účet a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 3 835 Kč do 16. 9. 2020 Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.

5. Poskytnutí úvěru žalobkyní na účet č. bankovní účet vedený na jméno žalované dne

17. 8. 2020 bylo zjištěno z výpisu z tohoto účtu.

6. Výzvami ze dne 23. 9. 2020, 30. 9. 2020, 7. 10. 2020, 16. 10. 2020 a 31. 10. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu.

7. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne 20. 9. 2021.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla 11 800 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 3 835 Kč do 16. 9. 2020 Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních až .

10. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu

a určení jednající osoby.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.

17. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru,

v podobě návrhu textu této smlouvy.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. , písemná forma právního jednání (ve smyslu a o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textuy. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby

(srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. , jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle o. z.).

19. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby ( o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v .

20. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná uzavřela smlouvu zadáním zaslaného příjmení kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo žalované) došlo. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by obsahoval projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, a bylo tak prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byla vázána.

21. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši.

22. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval.

23. Pokud tedy výpisem z účtu žalované bylo v řízení prokázáno, že žalovaná na svůj bankovní účet obdržela od žalobkyně částku 11 800 Kč, je povinna tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z.

24. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 11 800 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá

z o. z., přičemž jejich výše je v souladu s ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 55 % a procesní úspěch žalované 45 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 10 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 062 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 862 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle

vyhl. č. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, když právní služby byly spatřovány v předžalobní výzvě, převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu ( advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna . advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč ( advokátního tarifu). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 206 Kč (tj. 10 % z částky 2 062 Kč) výrok III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.