Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 261/2022-65
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou
ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa,
; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem
se sídlem adresa,
proti
žalované: ;
celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa žalované,
o zaplacení 24 023,96 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 538,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 538,25 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a částku 13 394,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 303,82 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 7 090,74 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 42,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 094,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 628,99 Kč od 22.10.2021 do 30. 11. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 090,74 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 9 636,44 Kč od 22.10.2021 do zaplacení, a dále co do úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 10 303,82 Kč od 28.8.2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 618 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 538,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 538,25 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a částku 13 394,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 303,82 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 7 090,74 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 42,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 094,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 628,99 Kč od 22.10.2021 do 30. 11. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 090,74 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky 9 636,44 Kč od 22.10.2021 do zaplacení, a dále co do úroku ve výši 19,9 % ročně z částky 10 303,82 Kč od 28.8.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 618 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne číslo, doplněnou podáním ze dne 8.11.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 24 023,96 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 12.9.2019 byla mezi společností právnická osoba, obec (dříve právnická osoba; dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet včetně sjednaného úroku ve výši 12,9 % ročně, a to v 25 měsíčních splátkách po 917 Kč, splatných vždy k 12. dni v měsíci, počínaje dnem 12.10.2019 Smlouva byla uzavřena na základě návrhu učiněného ze strany žalované prostřednictvím jejího internetového bankovnictví dne 12.9.2019 a téhož dne byl návrh ze strany banky akceptován. Ověření a následný podpis při Návrhu smlouvy je formou ověřování pomocí potvrzovacího SMS kódu na žalovaného nahlášený telefonický kontakt; jedná se o zcela běžnou praxi. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná neplnila řádně a včas a předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21.10.2021. Dne 16.3.2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila a dluží žalobkyni celkem částku 10 628,99 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 9 636,44 Kč, poplatků a smluvní pokuty 992,55 Kč.
Dále dne 8.4.2019 byla mezi společností právnická osoba, obec (dříve právnická osoba; dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou uzavřena smlouva o kontokorentu číslo na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr do limitu 10 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky z běžného účtu č. bankovní účet se žalovaná zavázala splácet včetně sjednaného úroku ve výši 19,90 % ročně. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu učiněného ze strany žalované prostřednictvím jejího internetového bankovnictví dne 8.4.2019 a téhož dne byl návrh ze strany banky akceptován. Ověření a následný podpis při Návrhu smlouvy je formou ověřování pomocí potvrzovacího SMS kódu na žalovaného nahlášený telefonický kontakt. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná neplnila řádně a včas a zároveň přečerpala limit kontokorentu a předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 27.8.2021. Dne 16.3.2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila a dluží žalobkyni celkem částku 13 394,97 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 10 303,82 Kč, smluvních pokuty 3 091,15 Kč.
2. K soudnímu jednání nařízenému na den 12.1.2023 se žalovaná se bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 9.12.2022). Proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:
5. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce číslo ze dne 12.9.2019 plyne, že návrh není opatřen vlastnoručním podpisem žalované, ale„ kódem potvrzovací SMS: číslo“. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12,90 % ročně a žalovaná se měla zavázat peněžní prostředky vrátit v 25 splátkách po 917 Kč měsíčně. Čerpání půjčky bude provedeno jednorázově na běžný účet žalované č. bankovní účet.
Z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 12.9.2019 plyne, předchůdkyně žalobkyně akceptovala a uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce.
Z Rámcové smlouvy ze dne 12.10.2018 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovavé bankovní služby, a to zejména běžný účet, spořící účet, debetní kartu, a další. Rámcová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
Z Produktových podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování zápůjček. Tato listina není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalované.
Z poslední výzvy ze dne 14.10.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 3 692,81 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 15.10.2021, jak plyne z Poštovního podacího archu.
Z Oznámení ze dne 21.10.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dosud nesplacenou zápůjčku a vyzvala žalovanou k úhradě částky 10 774,33 Kč.
Z Oznámení ze dne 29.3.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 30.3.2022, jak plyne z podacího archu.
6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu číslo ze dne 8.4.2022 plyne, že návrh není opatřen vlastnoručním podpisem žalované, ale„ kódem potvrzovací SMS: číslo“. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované kontokorentní úvěr v limitu 5 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 19,90 % ročně a žalovaná se měla zavázat čerpané peněžní prostředky vrátit. Kontokorent byl vázán k běžnému účtu žalované č. bankovní účet.
Z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne 8.4.2019 plyne, předchůdkyně žalobkyně akceptovala a uzavřela se žalovanou smlouvu o kontokorentu.
Z Rámcové smlouvy ze dne 12.10.2018 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovavé bankovní služby, a to zejména běžný účet, spořící účet, debetní kartu, a další. Rámcová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované.
Z Návrhu dodatku ke Smlouvě o kontokorentu ze dne 14.7.2019 plyne, že úvěrový limit byl navýšen na 10 000 Kč. Tato listina není opatřena vlastnoručním, ale„ potvrzovacím kódem: číslo“.
Z akceptace Dodatku ze dne 14.7.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně akceptovala navýšení úvěrového limitu kontokorentu.
Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období srpna 2019 plyne, že limit kontokorentu činil 10 000 Kč.
Z výzvy ze dne 27.8.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 10 303,82 Kč.
Z Oznámení ze dne 29.3.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 30.3.2022, jak plyne z podacího archu.
7. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet za období července 2019 plyne, že majitelem tohoto účtu je žalovaná. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet za období září 2019 plyne, že na účet byla dne 12.9.2019 připsána částka 20 000 Kč s poznámkou„ čerpání půjčky“ a variabilní symbol. Z Výpisu z účtu č. bankovní účet za období srpen 2021 plyne, že dlužná částka z kontokorentu činila ke dni 26.8.2021 částku 10 303,82 Kč.
8. Ze Sazebníků plyne úprava cen jednotlivých služeb a produktů.
9. Ze Všeobecných obchodních podmínek plyne, že úprava obecných podmínek veškerých smluvních závazků mezi předchůdkyní žalobkyně a jejími klienty.
10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.3.2022 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
11. Z výzvy ze dne 15.7.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě obou dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 15.7.2022, jak plyne z podacího lístku.
12. Z Přehledu splácení zápůjčky plyne, že na poskytnout zápůjčku ve výši 20 000 Kč zbývá uhradit 9 636,44 Kč.
13. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela od žalobkyně na svůj účet č. bankovní účet dne 12.9.2019 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, vrátila celkem 16 461,75 Kč. Zbytek ve výši 3 538,25 Kč dosud nevrátila. Dále v rámci kontokorentu načerpala celkem 698 933,04 Kč a uhradila 663 369 kč, zbytek dosud nevrátila. Výzvou ze dne 15.7.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupkyně žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení dluhu.
14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
16. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
17. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.
18. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
20. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.
22. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.
23. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 12.9.2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Zároveň měla být mezi těmito účastníky uzavřena smlouva o kontokorentu, na jejímž základě se měla předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěrový rámec k běžnému účtu č. bankovní účet v limitu 10 000 Kč a žalovaná se měla zavázat čerpané peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem.
Předložené smlouvy o zápůjčce a o kontokorentu, včetně dodatku ke smlouvě o kontokorentu, nejsou opatřena vlastnoručním podpisem žalované; jsou opatřeny číselnými kódy uvedenými výše tohoto odůvodnění rozsudku. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Produktové obchodní podmínky pro půjčky, Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce a úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované„ pouze“ použila) a kdo obě smlouvy elektronicky podepsal, včetně dodatku ke smlouvě o kontokorentu.
24. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že smlouvy podepsala žalovaná, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případného splácení úvěru a zápůjčky sice mohou vést k závěru, že smlouvy pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouv bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách obou smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že obě smlouvy podepsala právě žalovaná. I přes poučení soudu u jednání soudu dne 12.1.2023 žalobkyně ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy a smlouvy o zápůjčce a ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.
25. V případě úvěrové smlouvy a smlouvy o zápůjčce uzavíraných se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouvy byly uzavřeny v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření obou smluv nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek jejich absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, smluvní pokuta, poplatky,...) tak nelze považovat za důvodné.
26. S ohledem na výše vyslovenou neplatnost smluv pro nedostatek písemné formy a z důvodu hospodárnosti, se soud dále nezabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením obou smluv řádně ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumala schopnost žalované úvěry splácet.
27. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a načerpala peněžní prostředky ve výši 13 394,97 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z běžného účtu žalované č. bankovní účet za období měsíce září 2019 a měsíce srpna 2021, z nichž má soud za prokázané, že dne 12.9.2019 byla na tento účet, jehož je majitelem žalovaná, připsána částka 20 000 Kč a dosud nevrácené načerpané peněžní prostředky činily částku 13 394,97 Kč. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 13 394,97 Kč vyplatila právě žalované, a ta se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná na částku 20 000 Kč uhradila celkem 16 461,75 Kč a zbytek nevrátila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil jí soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 3 538,25 Kč a 13 394,97 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 7 090,74 Kč včetně sjednaných úroků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
29. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupkyně žalobkyně sice vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 15.7.2022, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 29.11.2022, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí na poště. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 30.11.2022. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 1.12.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,5 % ročně z částky 3 538,25 Kč od 1.12.2022 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 10 303,82 Kč od 1.12.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
31. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
32. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 17 071,72 Kč (tj. jistina 3 538,25 a 13 394,97 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku a kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku částkou 35,40 Kč a 103,10 Kč; 55,56 %) a žalovaná byla úspěšná co do částky 13 653,43 Kč (jistina 7 090,74 + nepřiznané úroky a úroky z prodlení v celkové výši 6 562,69 Kč; 44,44 %). Žalobkyně tak má právo na poměrnou úhradu nákladů řízení v rozsahu 11,12 % (55,56 % - 44,44 % = 11,12 %). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 202 Kč, odměnou advokátky žalobkyně v celkové výši 3 000 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) a za jeden úkon právní služby po 2 100 Kč (účast advokáta žalobkyně u jednání soudu dne 12.1.2023) dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky, dále třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a jedním režijním paušálem po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky a 21% DPH z částky 3 600 Kč, tj. ve výši 756 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni částku 618 Kč odpovídající 11,12 % celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
33. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 8.11.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.
34. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.