Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 310/2022-39
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 451 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 998 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 3 453 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 95,26 Kč od 14. 2. 2022 do 7. 3. 2022, se zákonným úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 451 Kč od 8. 3. 2022 do 30. 11. 2022, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 095,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 998 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 998 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 3 453 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 95,26 Kč od 14. 2. 2022 do 7. 3. 2022, se zákonným úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 451 Kč od 8. 3. 2022 do 30. 11. 2022, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 095,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že dne 31. 5. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek žalobkyně webová adresa. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, ověřovacím poplatkem ve výši 1 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Dne 31. 5. 2021 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný žalobkyni uhradil celkem 2 Kč. Zbytek dlužné částky i přes výzvu žalovaný neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání již návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byť mu byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o sdělení, jakým způsobem konkrétně zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného s ohledem na ust. § 86 zákona 257/2016 o spotřebitelském úvěru s tím, že byla upozorněna na nepříznivé rozhodnutí ve věci v případě nedoplnění tvrzení žalobkyně či nepředložení důkazů prokazující tvrzení žalobkyně.
5. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala vyjádřením ze dne 20. 1. 2023, kdy odkazovala na literaturu a judikaturu ve věci posuzování úvěruschopnosti klienta. Dále uvedla, že má za to, že naplnila zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zjišťuje oddělení úvěrových rizik. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně má za to, že s ohledem na výši úvěru a s ohledem na analýzu, které byl žalovaný při sjednávání úvěru podroben, splnila podmínky zákona, kdy míra prověření klienta odpovídá úvěrové částce, a tedy postupovala v dané věci s odbornou péčí. Žalobkyně doložila úvěrovou kartu klienta a potvrzení o ověření bonity klienta.
6. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:
7. Z Úvěrové smlouvy číslo ze dne 31. 5. 2021 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale číselným kódem:„ číslo“. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem za poskytnutí úvěru, celkem částku 10 330 Kč do 30. 6. 2021. Ve smlouvě si strany dále sjednali možnost prodloužit splatnost úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti, a to prostřednictvím uhrazení částky 1 Kč na účet žalobkyně.
8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny podmínky za nich bude úvěr žalovanému poskytnut.
9. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 31. 5. 2021 byla žalobkyní zaslána částka ve výši 10 000 Kč na účet číslo pod variabilní symbol.
10. Z dokladu totožnosti (občanského průkazu) bylo zjištěno, že tento je veden na pana celé jméno žalovaného, datum narození, trvalým pobytem adresa žalovaného.
11. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že dne 31. 5. 2021 byla žalovanému bankovním převodem vyplacena částka 10 000 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 2 Kč (poskytnutí jistiny, poplatek za prodloužení splatnosti).
12. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 27. 5. 2021 byla žalovaným zaslána částka ve výši 1 Kč na účet žalobkyně číslo pod variabilní symbol.
13. Ze sazebníku platného od 8. 4. 2018 bylo zjištěno, že tento obsahuje sazby jednotlivých poplatků spojených s úvěrem, dále výši nákladů úvěru, doplňkové a volitelní služby, roční procentní sazbu nákladů. Dle tohoto sazebníku je účtován ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 33 Kč za každých 1 000 Kč půjčených na 30 dní.
14. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 1. 2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 14. 1. 202, jak plyne z poštovního podacího archu.
15. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto potvrzuje přijetí částky 1 Kč u platební brány ThePay z čísla účtu bankovní účet, jméno odesílatele celé jméno žalovaného.
16. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto potvrzuje provedení převodu finančních prostředků ve výši 1 Kč na bankovní účet č. bankovní účet.
17. Z Úvěrové zprávy plyne, že žalovanému bylo vykázáno celkem 9 odmítnutých úvěrových operací, 1 byla odvolána, ke dni dotazu měl žalovaný celkem 3 existující úvěry a 2 ukončené úvěry. Dále ke dni dotazu měl žalovaný 1 nesplátkový úvěr.
18. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaný žádal o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný nemá žádné děti, jako zdroj příjmů byl uveden zaměstnanec, příjem ve výši částka, příjem partnera částka, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti částka. Dle lustrace žalobkyně v rejstřících ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS neměla žalovaný žádný záznam. Dále je v potvrzení uveden výpočet MLS pro klienta: životní minimum dospělého člena domácnosti částka, splátky jiným společnostem mimo žalobkyni částka, výše splátky schváleného úvěru částka, zbývající MLS klienta částka a MLS pro domácnost: příjem ostatních členů domácnosti částka, splátky jiným společnostem mimo žalobkyni částka, minimální výdaje na bydlení částka, životní minimum členů domácnosti částka, měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem 16 000 (tato položka je přeškrtnuta), výše splátky schváleného úvěru částka, zbývající MLS klienta částka.
19. Soud s ohledem na výše uvedená skutková zjištění učinil tento skutkový závěr: Dne 31. 5. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek žalobkyně webová adresa. Tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale číselným kódem: číslo. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, ověřovacím poplatkem ve výši 1 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. do 30. 6. 2021. Dne 31. 5. 2021 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě č. bankovní účet. Dne 27. 5. 2021 žalovaný uhradil 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný využil možnosti prodloužení splatnosti úvěru, kdy dne 1. 8. 2021 uhradil žalobkyni poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 Kč. Splatnost úvěru mu tak byla prodloužena. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný uhradil žalobkyni 2 Kč. Zbytek dlužné částky i přes výzvu žalovaný neuhradil. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění dluhu výzvou předanou k poštovní přepravě dne 14. 1. 2022.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
24. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
25. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.
26. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
27. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
28. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
29. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 31. 5. 2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč za sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč a 1 Kč za ověřovací poplatek a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 30 dnů od jejich poskytnutí. Předložená smlouva ze dne 31. 5. 2021 není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným kódem: číslo.
31. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Tato forma uzavírání smluv nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.
32. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalovaného při vyplnění elektronické žádosti klienta. Takto měl žalovaný udat svůj příjem částka, příjmy ostatních členů domácnosti ve výši částka a sdělit výdaje domácnosti ve výši částka (tento údaj je v potvrzení bonity klienta přeškrtnut), splátky jiným společnostem než žalobkyni ve výši částka Žalovaný je bezdětný. Z občanského průkazu žalované plyne, že byl žalovaný svobodný. Dále žalobkyně provedla elektronickou lustraci v různých registrech (SOLUS, CRIBIS a ISIR), s žádným negativním výstupem. Dle úvěrové karty bylo devět žádostí žalovaného odmítnuto, kdy se jednalo o žádosti o osobní úvěry, kreditní splátkovou kartu a úvěr na stavební spoření.
33. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Zároveň je třeba řádně zjistit a ověřit způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného a náklady na bydlení. V daném případě však žalobkyně nedoložila, že by ověřovala deklarovaný příjem žalovaného u konkrétního zaměstnavatele. Dále ani netvrdila, že by zjišťovala zcela konkrétní výdaje žalovaného na bydlení, že by tyto údaje zároveň ověřila. Lustrace v různých interních a externích registrech je sama o sobě nedostačující.
34. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.
35. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).
36. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis čerpání, splátek a úhrad, z nějž má soud za prokázané, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 2 Kč, přičemž zbytek dosud nevrátil, čímž porušil povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 9 998 Kč (výpočet 10 000 Kč – 2 Kč = 9 998Kč). Co do zbytku požadované částky (požadovaná částka 13 451 Kč) (výpočet 13 451 – 9 998 = 3 453 Kč) ve výši 3 453 Kč spolu s kapitalizovaným a zákonným úrokem z požadovaných částek soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
37. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 29. 11. 2022, kdy byla zásilka doručena fikcí do datové schránky žalovaného. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 30. 11. 2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 1. 12. 2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 15,00 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně z částky 9 998 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnul.
38. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.
39. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 095,82 Kč, přičemž tato částka představuje 48,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 451 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.
40. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.