Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
10 C 72/2021-158
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeni obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení
bytem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových, IČO, sídlem adresa
pro zaplacení 2x 100 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I) Zamítá se žaloba žalobce a) na zaplacení 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 23. 1. 2020 do zaplacení.
II) Zamítá se žaloba žalobkyně b) na zaplacení 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 23. 1. 2020 do zaplacení.
III) Žalobci jsou povinni uhradit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I) Zamítá se žaloba žalobce a) na zaplacení 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 23. 1. 2020 do zaplacení. II) Zamítá se žaloba žalobkyně b) na zaplacení 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 23. 1. 2020 do zaplacení. III) Žalobci jsou povinni uhradit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobci se podanou žalobu domáhají finančního zadostiučinění, každý ve výši 100 000 Kč, za odškodnění nemajetkové újmy vyvolané nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 31. 8. 2022. Žalovaná uzavřela, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalovaným odškodnění neposkytla. Žalovaná uvedla, že jak v samotném dědickém řízení, tak ve vloženém řízení o určení dědického práva nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, když úkony soudu byly činěny v přiměřených lhůtách a plynule bez průtahů.
3. Z vyjádření žalované soud zjistil, že žalobci žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnili, a to 1. 7. 2020, což soud zjistil rovněž ze stanoviska žalované z 23. 8. 2022.
4. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. spisová značka sizd zjistil následující: Dne 4. 1. 2013 umírá pan jméno celé jméno žalobce, narozen datum. Usnesením z 22. 1. 2013 je pověřen jakožto soudní komisař notář anonymizováno jméno příjmení 23. 1. 2013 jsou předvoláni k předběžnému šetření osoby známé jakožto obmyšlení dědici, což je zjištěno z centrální evidence závětí a centrální evidence manželských smluv. Soud rovněž zjišťuje potomky či jiné případné dědice zesnulého. V Centrální evidenci je uložena závěť, dědické řízení tedy navazuje na tuto závěť. Protokolem u 24. 1. 2013 je zachycen obsah závěti notářem, ve spise je založena tato závěť na čísle listu 16. Notář v mezidobí oslovuje subjekty, u kterých může být majetek relevantní pro dědické řízení, například Fakultní nemocnici obec, bytové družstvo ulice a číslo, banky právnická osoba, ulice banku, anonymizováno, tyto subjekty průběžně reagují a notáři zasílají své odpovědi. Přípisem z 31. 1. 2013 vyrozumívá notář o dědickém právu obmyšleného dědice, konkrétně organizaci Českého svazu ochránců přírody. Dále jsou přípisem z 31. 1. 2013 vyrozumění o dědickém právu rovněž jméno celé jméno žalobce, a to dne 1. 2. 2013, dále celé jméno žalobce, a to dne 4. 2. 2013, a dále celé jméno žalobkyně, a to dne 19. 2. 2013 29. 1. 2013 je sepsán další protokol o shledané závěti. V průběhu února komunikuje notář s celé jméno žalobce ohledně pochyb o závěti. Usnesením ze dne 27. 2. 2013 je rozhodnuto o přerušení řízení a syn zůstavitele jméno celé jméno žalobce, jeho vnučka celé jméno žalobkyně a vnuk celé jméno žalobce jsou vyzváni k tomu, aby ve lhůtě 30 dnů od dne právní moci usnesení podali žalobu na určení, že jsou dědicem po zůstaviteli. Nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě podána, pak bude soud z ní pokračovat. Toto usnesení je doručeno stranám. Soud poté komunikuje v průběhu května 2013 s bytovým družstvem, jehož byl zesnulý členem, ohledně vyúčtování služeb. Rovněž řeší s Fakultní nemocnicí obec uložení věcí po zesnulém. 20. 8. 2013 jsou přihlášeny pohledávky do dědického řízení, týkající se vypravení pohřbu. 18. 12. 2013 je sepsán protokol o jednání s bytovým družstvem za účelem zajištění vyklizení bytu. K tomuto jsou založeny ve spise doklady. Do notářské úschovy jsou dále převedeny finanční prostředky a bankovní karta a svazek pěti klíčů, a to v březnu 2014. V průběhu ledna a února 2014 řeší notář zpřístupnění bytu v bytovém družstvu za účelem umožnění vstupu družstva do tohoto bytu z organizačních důvodů. Rovněž je v průběhu roku 2014 řešeno vyúčtování služeb s bytovým družstvem. Bytovému družstvu je v prosinci 2014 umožněno nahlédnout do dědického spisu za účelem dispozice s předmětným bytem, jehož je družstvo vlastníkem a zůstavitel byl nájemcem. Rovněž Statutární město Ostrava žádá o možnost nahlédnutí do spisu v únoru 2016, a to za účelem přihlášení pohledávek do dědického řízení. Souhlas s nahlédnutím do spisu je udělen. 27. 9. 2016 je v dědickém spise úřední záznam, že řízení vedené pod sp.zn. spisová značka bylo prvoinstančně ukončeno, ale že bylo podáno odvolání. Notář kontaktuje název soudu 2. 1. 2017 za účelem zjištění stavu tohoto řízení. Rovněž kontaktuje za účelem zjištění stavu řízení sp. zn. spisová značka název soudu notář datum rozhodnutí. Dále 16. 3. 2017. V březnu 2017 kontaktuje notář opakovaně banky a bytové družstvo ulice za účelem doplnění potřebných informací. Notář žádá o vyznačení doložky právní moci na rozhodnutích vydaných ve věci vedené pod spisovou značkou spisová značka název soudu odpovídal na žádost 16. 5. 2017 s tím, že věc je postoupena a zpět soudu prvé instance. Ve spise jsou pak založeny rozhodnutí z řízení sp. zn. spisová značka, a to rozsudek název soudu z 12. 7. 2016 a název soudu z 27. 1. 2017 Tyto byly doručeny notáři ze strany okresního soudu 23. 5. 2017. Dne 1. 6. 2017 návaznosti na doručení těchto rozhodnutí nařizuje notář jednání na 7. 6. 2017, předvolává účastníky dědického řízení. Dále nařizuje jednání na 16. 6. 2017. Předběžné šetření se koná 16. 6. 2017. Jsou projednány záležitosti nezbytné pro rozhodnutí v rámci toho dědického řízení. O tomto je sepsán protokol na čísle listu 174. Dále je nařízeno jednání na 29. 6. 2017 název soudu poté rozhoduje usnesením datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací tak, že určuje obvyklou cenu majetku zůstavitele a potvrzuje nabytí dědictví. Dále rozhoduje o nákladech řízení. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci 22. 1. 2020 celé jméno žalobce a celé jméno žalobkyně podávají odvolání 21. 7. 2017 proti tomuto dědickému usnesení. Soud vyzývá k úhradě poplatků za podané odvolání 2. 8. 2017 celé jméno žalobce a celé jméno žalobkyně žádají o osvobození od soudních poplatků. Soud je usnesením z 16. 8. 2017 vyzývá k doplnění údajů a podkladů k posouzení jejich majetkových poměrů. Žadatelé toto dokládají 28. 8. 2017. Usnesením z 31. 8. 2017 je vyzván rovněž jméno celé jméno žalobce k doložení prohlášení o svých majetkových poměrech k jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků. Majetkové poměry jsou doloženy 10. 9. 2017, originál pak 11. 9. 2017 pokud jde o celé jméno žalobce a celé jméno žalobkyně. Soud poté vyzývá celé jméno žalobkyně 9. 10. 2017, aby doložila řádně výši svých dluhů. V mezidobí v říjnu 2017 notář kontaktuje Úřad práce, Magistrát města Opavy a další subjekty, jako například banky. Úřad práce reaguje v říjnu 2017, zasílá požadované podklady. Rovněž tak Magistrát města Opavy a oslovené banky. V listopadu 2017 zasílá požadované informace bytové družstvo ulice Tyto údaje soud zjišťuje za účelem prověření majetkových poměrů jméno a jméno příjmení pro účely k jejich osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 21. 12. 2017 pod číslem listu 323 soud zamítá žádost celé jméno žalobce o přiznání osvobození od soudu poplatků, a usnesením z 21. 12. 2017 pod číslem listu 326 soud zamítá žádost jméno celé jméno žalobkyně o přiznání osvobození soudní poplatků. Oba účastníci proti tomuto podávají odvolání 15. 1. 2018. Soud vyzývá k odstranění vad podaného odvolání 24. 1. 2018 jak celé jméno žalobce, tak jméno celé jméno žalobkyně Tito zasílají doplnění datované 5. 2. 2018. Věc je předložena Krajskému soudu v Ostravě 1. 3. 2018. Usnesením z 20. 6. 2018 Krajský soud obec k odvolání celé jméno žalobkyně rozhoduje tak, že žadatelce se přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu 80 % a usnesením Krajského soudu v Ostravě ze 20. června 2018 je k podanému odvolání rozhodnuto tak, že i celé jméno žalobce se přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu 80 %. Soud prvé instance poté 7. 8. 2018 vyzývá oba účastníky k úhradě soudního poplatků v návaznosti na částečné osvobození od soudních poplatků. Tyto poplatky jsou uhrazeny. Usnesením z 13. 9. 2018 je jméno i celé jméno žalobkyně ustanoven k ochraně jejich zájmů zástupce. Usnesením z 3. 10. 2018 jsou oba účastníci vyzváni k doplnění podaného odvolání ve věci samé. Ustanovený zástupce žádá o prodloužení lhůty 8. 10. 2018, tato je prodloužena do konce října 2018. Doplnění zástupcem účastníků je zasláno soudu 29. 10. 2018. Věc je předložena odvolacímu soudu 3. 12. 2018 1. 4. 2019 rozesílá kopii dovolání a doplnění účastníkům dědického řízení odvolací soud k jejich žádosti, ač tak již bylo učiněno předtím. Pokynem z 29. 8. 2019 je pak nařízeno jednání na 21. 10. 2019. Jednání odvolacího soudu se koná 21. 10. 2019, částečně je zopakováno dokazování, jednání je odročeno na neurčito, a to za účelem rozhodnutí v neveřejném zasedání. Krajský soud v Ostravě poté rozhoduje usnesením ze 31. 10. 2019 pod čj. číslo jednací, a to tak, že usnesení okresního soudu z 30. 6. 2017 se potvrzuje. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci 22. 1. 2000. Následně je rozhodováno o nákladech ustanoveného zástupce. Tím naříkané řízení končí.
5. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. spisová značka, soud zjistil náledující: Žaloba je podána k Okresnímu soudu v Ostravě 2. 4. 2013 žalobcem celé jméno žalobce a celé jméno žalobkyně proti žalovanému příjmení svaz ochránců přírody. Jedná se o žalobu o určení, že žalobci jsou dědici, že došlo k vydědění neoprávněně. Soud si žádá zapůjčení dědického spisu 6. 6. 2013, tento je zapůjčen, 20. 6. 2013 vyzývá soud k doložení plných mocí za žalobce v souvislosti s podanou žalobou a tvrzeným zastoupením. Na toto reaguje celé jméno žalobce e-mailem z 5. 8. 2013, plnou poté dokládá 12. 8. 2013. Soud vyzývá žalobce k úhradě soudního poplatku 4. 11. 2013. Oba žalobci žádají 25. 11. 2013 o osvobození od soudních poplatků. Soud usnesením z 22. 1. 2014 zamítá žádost o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k oběma žalobcům. Žalobci podávají odvolání 12. 3. 2014 doplněné 18. 3. 2014. Soud vyzývá žalobce k odstranění vad podaného odvolání 23. 4. 2014. Žalobci doplňují odvolání 9. 6. 2014 a dokládají své majetkové poměry na příslušném formuláři. Věc je předložena odvolacímu soudu 16. 6. 2014 Krajský soud v Ostravě rozhoduje usnesením ze dne 27. 6. 2014 tak, že usnesení soudu prvé instance mění tak, že žalobcům a) a b) se přiznává osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu. Žalobci na toto reagují 5. 9. 2014 žádostí o ustanovení advokáta. Soud ustanovuje žalobcům 19. 9. 2014 k ochraně jejich zájmů advokáta anonymizováno příjmení. Usnesením z 19. 9. 2014 jsou žalobci vyzváni k doplnění svých tvrzení, které měly být obsahem žaloby. Ustanovený zástupce žádá o prodloužení lhůty 1. 10. 2014. Tvrzení jsou doplněna 10. 11. 2014. Soud vyzývá žalovaného 24. 11. 2014, aby se vyjádřil k doplněné žalobě, žalovaný tak činí 4. 12. 2014. Dne 3. 3. 2015 je podán návrh na záměny účastníků s tím, že namísto žalovaného má vstoupit anonymizováno obec a číslo. Soud vyzývá 1. 4. 2015 subjekt, který je navrhován k záměně na straně žalované, a to 1. 4. 2015, tuto výzvu opakuje 4. 5. 2015. Souhlas je vysloven přípisem z 12. 5. 2015. Usnesením z 29. 5. 2015 soud připouští, aby z řízení vystoupil dosavadní žalovaný a do řízení vstoupil anonymizována dvě slova obec a číslo. Soud vyzývá nového žalovaného 29. 5. 2015, aby se vyjádřil k podané žalobě, tento tak činí 19. 6. 2015. Jednání je nařízeno pokynem z 9. 7. 2015 na 18. 8. 2015. Žalobci doplňují žalobní tvrzení 18. 8. 2015, tedy v den konání jednání. Toto jednání se koná 18. 8. 2015, jsou uslyšeni oba žalobci, čteny listinné důkazy, jednání je odročeno na 21. 9. 2015. Toto jednání se koná, je slyšen svědek jméno celé jméno žalobce, a na jednání je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z 21. 9. 2015 je založeno po číslem listu 92 a žaloba je tímto zamítnuta. Žalobci podávají odvolání 4. 11. 2015, toto odůvodňují 18. 11. 2015. Žalovaný se k tomuto vyjadřuje 9. 12. 2015. Věc je předložena odvolacímu soudu 21. 12. 2015, a to s oběma odvoláními. Krajský soud v Ostravě rozhoduje o odvolání obou žalobců usnesením z 29. 1. 2016 pod číslem listu 109 tak, že rozsudek soudu prvé instance zrušuje. Pochybení soudu prvé instance shledal odvolací soud v tom, že soud prvé instance věcně rozhodoval, aniž by předtím vyhodnotil otázku věcné legitimace účastníků, když poukazuje na to, že v řízení o určení dědického práva zahájeného žalobou se okruh účastníků musí shodovat s okruhem účastníků řízení o dědictví. Tohoto řízení se musí účastnit všichni účastníci dědického řízení jakožto nerozluční společníci. Odvolací soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu s tím, že právně argumentuje v tom směru, že jde o situaci srovnatelnou a z tohoto důvodu i rozhodnutí soudu prvé instance je rušeno. Rozhodnutí odvolacího soudu je rozesláno. Soud prvé instance vyzývá 30. 3. 2016 žalobce, aby doplnili svá tvrzení obsažená v žalobě v návaznosti na rozhodnutí soudu odvolacího, zejména pokud jde o označení všech účastníků řízení. Žalobci doplňují žalobu 21. 4. 2016. Soud v návaznosti na toto doplnění usnesením z 2. 5. 2016 připouští, aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník přistoupil jméno celé jméno žalobce, datum narození. Tohoto žalovaného vyzývá soud 2. 5. 2016 k vyjádření k žalobě. Tento se vyjadřuje 10. 5. 2016. Jednání je nařízeno na 12. 7. 2016. Soud v mezidobí komunikuje s bytovým družstvem ulice. Jednání se koná 12. 7. 2016, je provedeno dokazování a soud vyhlásil rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku je pod číslem listu 137 a soud tímto žalobou zamítl. Žalobci podávají odvolání 25. 8. 2016. Žalovaný jméno celé jméno žalobce se vyjadřuje 16. 9. 2016. Věc je předložena odvolacímu soudu 3. 10. 2016 s oběma podanými odvoláními. Jednání odvolacího soudu je nařízeno na 27. 1. 2017, toto jednání se koná a na tomto odvolací soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z 27. 1. 2017 je založeno pod čj. číslo jednací a je na tomto doložka právní moci k 15. 3. 2017 Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvé instance tak, že určil, že žalobci a) a b) jsou dědici zůstavitele jméno celé jméno žalobce, datum narození, a dále je rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud poukázal na to, že naopak od judikatury vyšších soudů v tomto případě bylo jednoznačně prokázáno, že důvody k vydědění synů zůstavitele nebyly dány, pokud tedy tyto dány nebyly, nemohly nastat ani účinky vydědění a nelze akceptovat závěry soudu prvé instance, že je třeba poskytnout ochranu vůli zůstavitele upřednostnit tuto před zákonným právem dědiců z titulu opomenutelných dědiců. Tedy jedná se o právní hodnocení věci. Tímto toto vložené řízení končí. Návazně rozhodováno o odměně ustanoveného zástupce.
6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudních řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.
7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:
Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").
Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
9. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.
10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
11. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).
12. Soud vyšel při právním posouzení věci dále z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1437/2019 a ze závěrů v něm učiněných. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je tak nezbytné nejprve určit počátek a konec doby, kterou lze ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk považovat za celkovou dobu řízení. Zásadně je tedy třeba do celkové doby řízení započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.
13. Naříkané dědické řízení vedené Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. spisová značka bylo ve vztahu k žalobcům vedeno po dobu 7 let (6 let a 12 započatých měsíců). Ve vztahu k žalobci celé jméno žalobce bylo vedeno od 4. 2. 2013 a ve vztahu k celé jméno žalobkyně bylo vedeno od 19. 2. 2013, kdy tito žalobci byli vyrozuměni notářem o možném dědickém právu. Naříkané řízení trvalo do 22. 1. 2020, kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí odvolacího soudu. Toto naříkané dědické řízení pak bylo přerušeno v období od 27. 2. 2013 do skončení řízení o určení dědického práva, které bylo vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka. Toto přerušení trvalo do 1. 6. 2017, kdy po pravomocném skončení tohoto vloženého řízení dědický soud v řízení řádně pokračoval. Pokud jde o otázku tohoto přerušení, pak samotné dědické řízení bylo přerušeno řádně, neboť v řízení nastaly pochyby, zda syn zůstavitele jméno celé jméno žalobce či jeho vnuci celé jméno žalobkyně či celé jméno žalobce jsou dědici po zůstaviteli s ohledem na závěť, kterou zůstavitel zanechal. O pravomocném ukončení vloženého řízení byl dědický soud informován, k pravidelným dotazům, senátem anonymizována dvě slova Okresního soudu v Ostravě dne 23. 5. 2017 a již 1. 6. 2017 pak dědický soud činí další úkony, když nařizuje jednání ve věci. Pokud jde o samotnou otázku přerušení řízení, pak tedy soud uzavírá, že toto bylo přerušeno důvodně a že ani v souvislosti se začátkem či ukončením tohoto přerušení nedošlo v řízení k prodlevám. Samotné dědické řízení, bez období přerušení, pak bylo vedeno tedy po dobu 2 let a 8 měsíců.
14. Celkovou dobu naříkaného dědického řízení soud shledal přiměřenou, a to na základě vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, pak celková délka řízení je právě složitostí řízení odůvodněna. Pro vyřešení otázky, kdo je dědicem, bylo naříkané řízení důvodně přerušeno v období od února 2013 do června 2017, přičemž i v době přerušení a zejména pak po něm notář pravidelně kontaktoval ostatní subjekty za účelem zjištění informací a podkladů nezbytných pro rozhodnutí v dědickém řízení. Konkrétně kontaktoval banky, bytové družstvo, jehož byl zůstavitel členem, dále Českou správu sociálního zabezpečení a nemocnici. Celková délka řízení tak plně odpovídá skutkové složitosti naříkaného řízení. Celková délka řízení je odůvodněna i složitostí procesní, neboť na délce řízení se promítla i žádost žalobců o osvobození od soudních poplatků a zejm. opakované výzvy k doložení jejich majetkových poměrů a dotvrzení relevantních skutečností. Celková délka řízení dále odpovídá i složitosti právní, pod kterou je možno rovněž podřadit otázku vyřešení okruhu dědiců, respektive platnosti vydědění, která byla řešena v rámci řízení vloženého a pro kterou bylo hlavní řízení přerušeno. Celkovou délku řízení pak odůvodňuje i počet soudních instancí. V tomto směru soud poukazuje zejména na to, že řízení bylo v počáteční fázi vedeno zhruba 1 měsíc, než bylo přerušeno, a pokračováno bylo po pravomocném skončení vloženého řízení již 1. 6. 2017 a již 30. 6. 2017 rozhoduje Okresní soud v Ostravě dědickým usnesením ve věci samé. Poté je podáno odvolání, v rámci kterého je právě řešena otázka osvobození od soudních poplatků, která je rovněž řešena dvouinstančně, a odvolací soud pak ve věci samé rozhoduje usnesením z 31. 10. 2019. Tedy řízení je více než 2 roky vedeno pro opravné prostředky, které využili žalobci, a jakkoliv se jedná o jejich právo, nelze přičítat k tíži státu, že o tuto dobu se řízení důvodně protáhlo, neboť bylo třeba se procesně řádně vypořádat se všemi podanými opravnými prostředky a procesními instituty v této době použitými. Pokud jde o kritérium jednání poškozených, pak chování žalobců v řízení nelze v tomto směru hodnotit ani negativně ani pozitivně, tedy celkovou délku řízení ani nezapříčinili, když jim nelze klást k tíži využití procesních prostředků, avšak ani o zkrácení řízení aktivně neusilovali - k čemuž soud doplňuje, že k tomuto pro plynulý postup soudu fakticky ani nebyl prostor. Závěr soudu o přiměřenosti celkové délky řízení pak odůvodňuje zejména kritérium písmene d) - postupu soudů během řízení. Jak uvedeno výše, řízení bylo důvodně přerušeno od února 2013 do června roku 2017 a i v mezidobí soud a notář činili úkony nezbytné k rozhodnutí ve věci samé. Ve zbytku lze konstatovat, že jak notář, tak soudy obou instancí činili úkony plynule, v přiměřených lhůtách a nelze v jejich činnosti shledat ani dílčí období průtahu. Řízení bylo vedeno koncentrovaně ve snaze ve věci rozhodnout v době co nejkratší. Zbývajícím kritériem je kritérium významu řízení. Předmětem dědického řízení bylo vypořádání dědictví po zůstaviteli jméno celé jméno žalobce, dědečkovi zdejších žalobců. Kritérium významu řízení svou povahou vždy hovoří ve prospěch toho, aby řízení bylo ukončeno v době co nejkratší. Dědické řízení však není řízením, které by bylo řízením s typově zvýšeným významem řízení, jako je tomu například u řízení trestních, opatrovnických či týkajících se života nebo zdraví. I pohledem kritéria významu řízení tak soud uzavírá, že porovnáním s kritérii ostatními, jak tyto soud rozebírá výše, je nutno celkovou délku hlavního dědického řízení považovat ještě za přiměřenou.
15. Jelikož hlavní dědické řízení sp. zn. spisová značka bylo přerušeno do vloženého řízení Okresního soudu v Ostravě sp. zn. spisová značka, v němž byla řešena otázka určení dědiců, musel se soud zabývat i přiměřeností celkové délky tohoto vloženého řízení. Toto vložené řízení bylo zahájeno 2. 4. 2013, kdy celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce podávají žalobu na určení, že jsou dědici po zůstaviteli, a trvalo do 15. 3. 2017, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že těmito dědici skutečně jsou. Toto vložené řízení tak trvalo 4 roky, respektive 3 roky a 12 započatých měsíců. I celkovou délku tohoto vloženého řízení soud vyhodnotil jakožto přiměřenou, a to rovněž vyhodnocením kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona.
16. K závěru o přiměřenosti celkové délky tohoto vloženého řízení soud vede zejména vyhodnocení kritéria písmene d) - postupu soudů během tohoto vloženého řízení. V rámci tohoto vloženého řízení soudy postupovaly plynule, koncentrovaně a ve snaze odstranit vady původně podané žaloby, ať už jde o určitost žalobních tvrzení či otázku zastoupení jednoho ze žalobců. V činnosti soudů obou instancí nelze shledat období ani dílčích průtahů. Úkony byly činěny v přiměřených lhůtách a nelze shledat nesprávný úřední postup ani v tom směru, že by řízení bylo vedeno neefektivně či nehospodárně. K tomuto závěru přispívá dále vyhodnocení kritéria písmene b), tj. složitosti řízení, jehož jedním z podkritérií je počet soudních instancí, které se na rozhodování podílely. Ve vloženém řízení bylo totiž rozhodováno 2× soudem prvé instance a 2× soudem odvolacím, přičemž prvé rozhodnutí soudu prvé instance z 21. 9. 2015 bylo zrušeno soudem odvolacím 29. 1. 2016, nicméně nestalo se tak z důvodu nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí či jiných zásadních vad rozsudku soudu prvé instance, ale z důvodu právních, kdy soud odvolací jinak vyhodnotil otázku posouzení legitimace v rámci řízení ve vztahu k tomu, zda se tohoto řízení o určení dědictví musí účastnit všichni účastníci hlavního dědického řízení. V návaznosti na zrušení prvého rozhodnutí soudu prvé instance pak soud prvé instance rozhoduje již dne 12. 7. 2016 a v návaznosti na to pak soud odvolací vydává ve věci konečné rozhodnutí již dne 27. 1. 2017. Tedy i kritérium počtu soudních instancí, které se na rozhodování podílely, celkovou délku řízení odůvodňují ještě jakožto přiměřenou. Z výše uvedeného se podává, že celkovou délku řízení pak odůvodňuje i složitost právní, neboť zejména vyhodnocení otázky platnosti vydědění a v návaznosti na to otázky legitimace účastníků řízení (jejich nezbytného rozsahu) se na délce řízení důvodně promítly. Celkovou délku řízení dále odůvodňuje i složitost procesní, neboť žalobci žádali o osvobození od placení soudních poplatků a následně o ustanovení zástupce a tato otázka byla řešena rovněž dvouinstančně. Pokud jde o složitost skutkovou, pak soud uzavírá, že řízení bylo běžně skutkově složitým, nicméně ostatní kritéria složitosti řízení, jak tyto soud rozebírá, celkovou délku řízení odůvodňují jakožto přiměřenou. Pokud jde o jednání žalobců jakožto poškozených, pak soud dospěl k závěru, že toto bylo v rámci řízení neutrální, tedy tito vložené řízení neovlivnili ani negativně, když jim nelze klást k tíži využití opravných prostředků či žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupců, avšak toto nelze na druhou stranu ani přičítat k tíži státu. Žalobci se na délce řízení nepodíleli ani aktivně, k čemuž soud rovněž doplňuje, že ani zde proto nebyl prostor, neboť úkony soudu byly činěny plynule a nebylo důvodu podávat např. stížnosti či návrhy na určení lhůty. Zbývajícím kritériem je kritérium významu předmětu řízení a i zde soud uzavírá, že řízení o určení dědického práva není řízením se zvýšeným typovým významem a i s ohledem na běžný význam tohoto řízení vyhodnocením kritérií ostatních, to jest zejména postupu soudu během řízení v kombinaci s kritériem složitosti řízení, dospívá soud k závěru, že celkovou délku vloženého řízení je nutno rovněž ještě považovat za přiměřenou.
17. Soud tak dospěl k závěru, že žalobci tvrzený odpovědností titul není dán, neboť neshledal nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení ani v řízení vedeném Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. spisová značka, ani v řízení vedeném Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. spisová značka.
18. Soud proto žalobní požadavky obou žalobců, pro absenci odpovědnostního titulu, v celém rozsahu zamítl.
19. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal vůči oběma žalobcům náhradu nákladů řízení v celkové výši 3x režijního paušálu 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu a přípravu na toto jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšným žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).