Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 123/2021-95

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl předsedou senátu JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem Ph.D. jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; název žalobkyně, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

zastoupená JUDr. jméno příjmení jako obecným zmocněncem

bytem adresa žalované

o vyklizení bytu

takto:

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku číslo vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, o velikosti anonymizováno, ve anonymizováno podlaží v budově adresa, která stojí na pozemku číslo, územní celek, kat. území obec, na adrese adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku [číslo] vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, o velikosti [anonymizováno], ve [anonymizováno] podlaží v budově [adresa], která stojí na pozemku [číslo], [územní celek], kat. území [obec], na adrese [adresa], se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum, došlou soudu dne datum, se žalobce domáhal vůči žalované vyklizení bytu.

2. Žalobce se žalobou domáhal vyklizení bytové jednotky, jejíž nájemce zemřel a nájem nepřešel na dceru nájemce, protože anonymizováno nájemce nebyla členem domácnosti nájemce a nežila ke dni smrti nájemce v bytě, tedy nesplnila podmínky dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů.

3. územní celek, IČO, ulice a číslo, PSČ obec a číslo, je vlastníkem nemovité věci – bytové jednotky číslo vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití: byt, nacházející se v budově adresa, která stojí na pozemku číslo, územní celek, kat. území obec, zapsaná na č. list vlastnictví, vedenou stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ Byt“).

4. Žalobce je pověřen správou Bytu. Byt je v evidenci žalobkyně veden jako Byt číslo. Byt se nachází ve druhém podlaží v domě adresa v ulici ulice or. číslo v obec a číslo, o velikosti 2+1.

5. Dne datum byla uzavřena smlouva o nájmu Bytu na dobu neurčitou č. rok spisová značka mezi žalobcem a panem příjmení jméno příjmení, dat. datum narození, zemřelý datum, který byl otcem žalované (dále jen„ Bývalý nájemce“). Bývalý nájemce zemřel dne datum.

6. Žalovaná informovala žalobce o úmrtí svého role v řízení a dne datum podala vůči žalobci žádost o uzavření nové nájemní smlouvy k Bytu. Žalobce na základě této žádosti zkoumal splnění podmínek dle ust. a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). Žalobce dopisem ze dne datum oznámil žalované, že nesplnila podmínky pro přechod nájmu Bytu dle ust. a zároveň ji vyzval k vyklizení a předání Bytu do 30 dnů od doručení.

7. Žalobce provedl dne datum, prostřednictvím pracovníků jméno příjmení a jméno příjmení místní šetření v domě, ve kterém se Byt nachází, a to za účelem zjištěn, zda žalovaná splňuje podmínky pro přechod nájmu Bytu. Z výpovědí nájemníků v domě vyplynulo, že žalovaná v Bytě nebydlela a nebydlí a k Bývalému nájemcovi chodila pouze na návštěvy. Konkrétně nájemce bytu číslo anonymizováno vypověděl, že žalovanou v domě potkává, ale v bytě nebydlí, k otci chodila pouze na návštěvy. Pan anonymizováno nájemce bytu číslo vypověděl, že žalovanou v domě potkává, ale v bytě nebydlí. Důvodem k odmítnutí přechodu nájmu Bytu z Bývalého nájemce na žalovanou bylo, že žalovaná nebyla členem domácnosti Bývalého nájemce a nežila v Bytě ke dni smrti Bývalého nájemce.

8. Žalovaná v žádosti o uzavření nové nájemní smlouvy k Bytu uvedla jako korespondenční adresu adresa žalované, tuto adresu uvádí žalovaná ve veškeré komunikace s žalobcem. Je tedy nesporné, že žalovaná nežila v Bytě s Bývalým nájemcem v době jeho smrti. Není třeba tuto skutečnost prokazovat. Pokud by však soud měl za to, že je třeba tuto skutečnost prokázat, žalobce navrhoval svědeckou výpověď pana příjmení a pana příjmení kteří jsou nájemci v domě, ve kterém se Byt nachází.

9. Žalobce výzvou ze dne datum vyzval žalovanou k vyklizení a předání Bytu ve lhůtě 15 dnů.

10. Žalobce prostřednictvím právního zástupce Mgr. jméno příjmení vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum k vyklizení a předání Bytu, a to do datum.

11. Na základě výše uvedeného je prokázáno, že Bývalý nájemce byl jediný nájemce Bytu. Bývalý nájemce zemřel. Žalovaná měla v době smrti nájemce bydliště na adrese její korespondenční adresy adresa žalované.

12. Ve vyjádření k žalobě ze dne datum, které došlo soudu dne datum, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

13. Žaloba je založena na nesprávném právním posouzení věci. Svůj žalobní nárok žalobkyně opírá pouze o ustanovení , (dále jen ), ve znění pozdějších předpisů a pouze z něj dovozuje, že nájem po smrti původního nájemce nepřešel na žalovanou (nájemcovu dceru) a argumentuje tím, že nebyla členem domácnosti původního nájemce, nežila s ním v bytě ke dni jeho smrti a nesplnila tedy, podle jejího názoru, podmínky pro přechod nájmu dle výše uvedeného ust. . Přitom jednoznačně neexistuje žádný právní důvod, který by zakládal povinnost žalované prokázat žalobkyni, že splňuje podmínky, stanovené zákonodárcem pro přechod nájmu bytu podle ust. . V okamžiku smrti původního nájemce v jeho bytě nežila, to bylo od začátku mezi oběma stranami zcela nesporné a jednoznačně zřejmé nejen z dokumentace předmětného bytu v databázi žalobkyně, ale i z písemných sdělení žalované žalobkyni, v nichž ji opakovaně upozorňovala, že je jedinou dědičkou původního nájemce (svého role v řízení) a právě proto, že s ním v okamžiku jeho smrti nebydlela a nežil s ním tehdy v jeho domácnosti ani nikdo jiný, je podle dikce zákonodárce ke skutkové podstatě věci zcela právně irelevantní a nelze jej proto na tento konkrétní přechod nájmu bytu vůbec aplikovat a pokud tak žalobkyně činí, postupuje v rozporu s platnými právními předpisy. Současně s výše uvedenými objektivními skutečnostmi žalovaná opakovaně písemně upozorňovala žalobkyni na to, že k přechodu nájmu bytu na dobu neurčitou v tomto konkrétním případě už došlo - ex lege - podle nezávisle na vůli pronajímatele (žalobkyně) i nového nájemce (žalované dědičky). Přesto žalobkyně tyto zásadní právní skutečnosti, podstatné pro posouzení skutkové podstaty věci přechodu nájmu předmětného bytu, už více než dva roky vědomě a cíleně ignoruje a odmítá vůli zákonodárce, definovanou v  , akceptovat.

14. Z doložených důkazů je zřejmé, že žalovaná už dne datum písemně oznámila žalobkyni doporučeným dopisem p. č.: anonymizováno úmrtí svého role v řízení, informovala ji, že v předmětném bytě kromě role v řízení nikdo jiný, ani ona, nebydlel a doložila jí relevantními listinnými důkazy (Usnesením název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a dopisem název soudu ze dne datum), že je jedinou dědičkou původního nájemce a správkyní jeho pozůstalosti. Současně žalobkyni informovala, že v souvislosti s automatickým přechodem nájmu bytu ze zákona podle jako jediná dědička původního nájemce poté, co název soudu dne datum potvrdil její dědické právo, vstoupila do všech práv a povinností z nájemní smlouvy na dobu neurčitou č. rok spisová značka k datu úmrtí původního nájemce (datum).

15. O tom, že žalobkyně tento doporučený dopis, včetně všech listinných dokumentů, převzala dne datum, svědčí dodejka České pošty. Den následující - datum - začala běžet tříměsíční lhůta, poskytnutá oběma smluvním stranám zákonodárcem v  pro výpověď z nájmu bez udání důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou. Tato lhůta po třech měsících marně uplynula, žalobkyně ji nevyužila a platnou nájemní smlouvu na dobu neurčitou podle § číslo do konce této zákonné lhůty vůbec nevypověděla. Přitom ukončení nájemního vztahu s novým nájemcem (dědicem) podle podmínek, stanovených zákonodárcem v  , bylo po celé tři měsíce uvedené lhůty zcela v její dispozici. Kdo je oprávněným dědicem a správcem pozůstalosti původního nájemce věděla už od datum stejně jako to, že původní nájemce žil v bytě sám, a proto nájem podle ustanovení tudíž ani nemohl na nikoho přejít.

16. Od marného uplynutí výše uvedené zákonné tříměsíční lhůty předmětný nájemní vztah na dobu neurčitou trvá za podmínek, přesně stanovených v platné nájemní smlouvě a v  . Nájemní vztah na dobu neurčitou neskončil, novým oprávněným nájemcem je žalovaná, jediná dědička původního nájemce. S ohledem na výše uvedené podstatné právní skutečnosti má žalovaná zato, že následně už jakákoliv výpověď z nájmu či výzva k vyklizení bytu žalobkyně, adresované žalované, pokud nejsou řádně podloženy zákonnými důvody, nemají odpovídající zákonnou formu i náležitosti a nerespektují platnou nájemní smlouvu a zákonné podmínky, stanovené pro výpověď z nájmu bytu zákonodárcem v  , jsou podle i veřejně dostupné rozsáhlé judikatury soudů, nezákonné a právně neplatné.

17. Žalovaná po celou dobu prokazatelně užívá předmětný byt na základě silného právního titulu: platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Svědčí jí právo nájmu bytu a řádně po celou dobu nájmu plní své závazky a povinnosti, včetně všech žalobkyni předepsaných úhrad. Není a nikdy nebyla dlužníkem žalobkyně. V jejich vzájemném vztahu je dlužníkem žalované naopak žalobkyně, která do dnešního dne nevrátila žalované přeplatek 8.975 Kč z Vyúčtování služeb bytu za období od datum do datum. Přitom zákonná lhůta pro vrácení přeplatku už uplynula v listopadu 2020 a žalobkyně se tak nezákonně obohatila.

18. Ačkoliv vzájemné závazky žalobkyně a žalované z platné nájemní smlouvy na dobu neurčitou a právní režim jejich vztahů jsou přesně definovány v  i v samotné nájemní smlouvě, žalobkyně je, v rozporu s platnými právními předpisy, tou smluvní stranou, která sice po celou dobu předepisuje a inkasuje úhrady za nájem bytu prostřednictvím SIPO (včetně zásadního zvýšení nájmu v anonymizováno rok, aniž cokoliv oznámila žalované), ale sama od začátku striktně odmítá plnit svoje závazky a bez jediného relevantního právního důvodu odmítá respektovat vůli zákonodárce v  a už dva a půl roku výrazně omezuje žalovanou v konzumaci jejího řádně nabytého práva nájmu bytu. Žalobkyně opakovaně odmítla vypracovat k platné nájemní smlouvě dodatek o přechodu nájmu ex lege na žalovanou i jeho nedílnou přílohu - nový evidenční list předmětného bytu se jménem žalované. Úmyslně svým nezákonným postupem vytváří zásadní právní nejistotu ve věci existence práva nájmu k předmětnému bytu a omezuje tak žalovanou dlouhodobě v jejích zákonných právech. Svůj nezákonný postup žalobkyně„ obhajuje" JINÝM PRÁVNÍM VÝKLADEM. Přitom stanoví jasně a přesně právní rámec i jediné kritérium, na jehož základě přechází právo nájmu na dědice původního nájemce, který žil v bytě sám, po jeho smrti. Nejde o neurčitý právní institut, který by mohl vyvolávat důvodné pochybnosti, kdy jej lze vůbec aplikovat. Strohá a jasná dikce zákonodárce v tomto případě zcela vylučuje jakoukoliv výkladovou„ kreativitu“.

19. V celé žalobě žalobkyně vědomě zamlčuje všechny podstatné skutečnosti, které by před soudem mohly narušit její, k meritu věci zcela irelevantní konstrukci přechodu předmětného nájmu podle § číslo a doložily by tak jednoznačně neoprávněnost její žaloby na vyklizení bytu. Žalobkyně tak závažným způsobem před soudem zkresluje skutečný průběh celé záležitosti a skutkovou podstatu věci. Nejen, že před soudem zamlčela, že už od datum měla od žalované všechny podstatné informace i listinné důkazy, potřebné pro správné právní posouzení věci. Zamlčela i to, že nikoliv žalovaná z vlastního popudu„ podala vůči žalobkyni žádost o uzavření nové nájemní smlouvy k bytu dne datum„ (chybný údaj v žalobě, bylo to ve skutečnosti datum), ale byla to naopak sama žalobkyně, která to po žalované striktně opakovaně písemně požadovala, a to i přesto, že si byla nepochybně vědoma, že podle přecházejí práva a povinnosti z nájmu bytu na dědice ze zákona a o přechod nájmu tedy není nutné (ani možné!) žádat. Jakékoliv„ posuzování žádosti o přechod nájmu na dědice žalobkyni" bylo tedy v tomto konkrétním případě právně nepodložené s výraznými znaky svévolného zneužití pravomoci úřední osoby. Takový postup žalobkyně byl objektivně nezákonný, navíc zřejmě vědomý. Absolutní neznalost práva totiž vůbec nelze u žalobkyně, s ohledem na její veřejnou roli a rozsah jejích rozhodovacích pravomocí v rámci samosprávy velké městské části i správy majetku územní celek, důvodně předpokládat.

20. Už od začátku přitom žalovanou, osobu v pokročilém anonymizována dvě slova, která požívá zvýšené právní ochrany, žalobkyně vědomě, cíleně a opakovaně uváděla v omyl nepravdivým tvrzením, že přechod nájmu bytu je možný jedině na základě . Neoprávněně požadovala po žalované, aby nejdříve vyplnila formulář k přechodu nájmu podle a tvrdila jí, že následně musí požádat žalobkyni o souhlas s uzavřením úplně nové nájemní smlouvy. Žalovaná tento žalobkyni protiprávně vnucovaný postup odmítla a změnila proto hlavičku uvedeného žalobkyni zaslaného dokumentu na formulář podle a v doprovodném dopisu znovu žalobkyni jasně upozornila na to, že na ni už nájem bytu podle přešel. Následně žalovaná obdržela dne datum od žalobkyně písemný nesouhlas s přechodem nájmu bytu z důvodu neprokázání podmínek přechodu podle § číslo a výzvu k vyklizení bytu do 30 dnů od jejího obdržení. Tento nesouhlas, v němž se tvrdí, že není správním rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat, který objektivně postrádá zákonodárcem stanovené formální i obsahové prvky výpovědi, včetně poučovací klauzule, nepochybně není řádnou výpovědí z nájmu bytu podle a byl prokazatelně právně neplatný už od samého začátku. Stejně jako další neoprávněné výzvy žalobkyně k vyklizení předmětného bytu.

21. V příčinné souvislosti s výše uvedenými objektivními právními skutečnostmi a předloženými důkazy má žalovaná za to, že soudu doložila, že žalobní nárok je jen„ umělou konstrukcí" žalobkyně, která nerespektuje vůli zákonodárce a odmítá se od začátku ve věci přechodu předmětného nájmu řídit ustanoveními . Její žaloba tudíž trpí závažnými právními vadami a je hrubým zásahem do práv oprávněného nájemce. Opodstatněnost svého žalobního nároku žalobkyně neprokázala, její argumentace je založena na úplně chybném právním posouzení skutkové podstaty věci. Ve světle objektivně prokázaného přechodu nájmu původního nájemce na jeho dědice podle vyznívají zcela absurdně výroky žaloby, zabývající se v žalobě z velké části jen skutečnostmi, které jsou k meritu této věci zcela irelevantní, a jež sama protistrana od začátku zcela otevřeně a jednoznačně uvádí a není proto vůbec třeba je u soudu jakkoli dokazovat. Přitom ale žalobkyně z nepochopitelných důvodů zcela pomíjí to, co je v dané věci nejdůležitější a k přechodu předmětného nájmu bytu na dědice skutečně právně relevantní: to, že k předmětnému přechodu nájmu na dědice došlo ex lege - splněním zákonných podmínek, stanovených zákonodárcem v  nezávisle na vůli pronajímatele (žalobkyně) i dědice původního nájemce (žalované). Jde jednoznačně o právní nástupnictví (sukcesi), při kterém za splnění zákonných podmínek právo nájmu nezaniká, trvá dále, dochází jen ke změně v jednom z jeho subjektů a není proto vůbec třeba uzavírat novou nájemní smlouvu, ani žádat pronajímatele o jeho„ svolení s nájmem bytu“.

22. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky číslo v budově adresa v katastrální uzemí na list vlastnictví je územní celek, svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce náleží žalobci.

23. Z protokolu z jednání účastníků místního šetření ze dne datum ve věci přechodu nájmu bytu po úmrtí původního nájemce Ing. jméno příjmení na žalovanou bylo zjištěno, že dle výpovědí nájemníků domu žalovaná v bytě nebydlí, k otci chodila na návštěvy.

24. Z předžalobní výzvy ze dne datum a dokladu o odeslání předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná ke dni smrti s otcem v bytě nežila, a proto žalovaná vyzvána k vyklizení bytu do datum.

25. Ze Smlouvy o nájmu bytu na dobu neurčitou č. rok spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo zjištěno, že uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a Ing. jméno příjmení jako nájemcem.

26. Z dopisu žalobce zn. anonymizováno číslo žalované ze dne datum ve věci nesouhlasu žalobce s uzavřením smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že jelikož žalovaná neprokázala splnění podmínek pro přechod nájmu dle , tak žalobce nedal souhlas k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu.

27. Z dopisu žalobce žalované ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k vyklizení předmětného bytu, neboť byt užívá bez právního důvodu.

28. Z úmrtního listu jméno příjmení ze dne datum bylo zjištěno, že jmenovaný zemřel dne datum.

29. Z podkladu pro uzavření nájemní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že předkládán žalovanou žalobci.

30. Z žádosti o uzavření nové nájemní smlouvy k bytu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce, že na ni přešel nájem bytu dle .

31. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platných od datum bylo zjištěno, že pronajímatelem žalobce, nájemcem jméno příjmení, který žil v bytě sám.

32. Z dopisu žalované žalobci ze dne datum vč. podacího lístku a dodejky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobce o úmrtí svého otce příjmení jméno příjmení a oznamovala přechod nájmu bytu na žalovanou jako jediného dědice dle .

33. Z usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná jmenována správcem pozůstalosti po zemřelém jméno příjmení.

34. Z dopisu název soudu ze dne datum rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že potvrzeno dědické právo jedinému dědici žalované.

35. Z dopisu žalobce žalované ze dne datum ve věci přechodu nájmu bytu bylo zjištěno, že žalovaná vyzvána k vyplnění přiloženého formuláře s žádostí o přechod nájmu bytu dle .

36. Z emailu žalobce žalované ze dne datum ve věci přechodu nájmu bytu po úmrtí nájemce bylo zjištěno, že přechod nájmu bytu po úmrtí původního nájemce se řeší pouze přes formulář dle

37. Z dopisu žalované žalobci ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná zasílala vyplněný formulář (podklad pro uzavření nájemní smlouvy) s tím, že v jejím případě jde o přechod nájmu na dědice původního nájemce dle .

38. Z dopisu žalované žalobci ze dne datum bylo zjištěno, že žádala o vystavení nového evidenčního listu.

39. Z dopisu žalované žalobci ze dne datum bylo zjištěno, že si stěžovala na postup úředníků odboru bytů a nebytových prostor anonymizována dvě slova části obec a číslo ve věci přechodu nájmu.

40. Z dopisu žalobce žalované ze dne datum bylo zjištěno, že tajemnice anonymizována dvě slova části obec a číslo odpovídala na stížnost žalované ze dne datum.

41. Z dopisu zástupce žalované právnímu zástupci žalobci ze dne datum bylo zjištěno, že reakcí na předžalobní výzvu ze dne datum.

42. Z dopisu zástupce žalované právnímu zástupci žalobci ze dne datum s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že reakcí na výzvu na vyklizení bytu.

43. Z dopisu zástupce žalované žalobci ze dne datum bylo zjištěno, že navrhováno smírné řešení.

44. Z vyúčtování služeb – rozúčtování za období od datum do datum bylo zjištěno, že přeplatek na předmětném bytě ve výši 8.975 Kč.

45. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě v právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná platila SIPO za předmětný byt.

46. Z dopisu žalobce zn. anonymizováno číslo žalované ze dne datum bylo zjištěno, že trval na svých předchozích vyjádřeních.

47. Z návrhu žalobce na zvýšení nájemného od datum bylo zjištěno, že jako nájemce uváděn jméno příjmení.

48. Z dopisu žalované starostovi a místostarostovi Městské části obec a číslo ze dne datum bylo zjištěno, že si stěžovala na postup úředníků odboru bytů a nebytových prostor Úřadu Městské části obec a číslo ve věci přechodu nájmu.

49. Z dopisu žalobce žalované ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce trval na svých předchozích stanoviscích.

50. Podle , , zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

51. Podle , , nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. příjmení, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.

52. Podle , , pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.

53. Podle , , nájemcův dědic může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalost.

54. Ustanovení a neměla v dřívější úpravě ( , ) obdoby. Podle důvodové zprávy je jejich účelem vypořádat majetkové vztahy k bytu (zejména otázku nájemného) i v období po smrti původního nájemce. Z tohoto účelu i vzhledem k možnosti pronajímatele i nájemce (srov. o. z.) nájem vypovědět ve zkrácené výpovědní době bez uvedení důvodu lze soudit, že primárním cílem není zajištění bydlení dědiců, kteří vzhledem k tomu, že na ně nepřešel nájem bytu podle o. z. (ať již proto, že nebyli členy nájemcovy domácnosti, nebo mají vlastní byt), mají obvykle zajištěnu jinou možnost bydlení.

55. Ustanovení § 2283 odst. 1 o. z. zakotvuje specifický způsob ukončení nájemního vztahu pronajímatelem po úmrtí nájemce a umožňuje mu vypovědět nájem bytu, který po smrti původního nájemce přešel podle § 2282 věty první o. z. na jeho dědice, bez uvedení důvodu v tříměsíční hmotněprávní prekluzivní lhůtě (§ 654 o. z.), která počne běžet poté, co se pronajímatel dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost. Uvedené podmínky pro počátek běhu této lhůty musí být splněny kumulativně, přičemž lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty výpověď nájemci doručena.

56. I v případě výpovědi z nájmu bytu podle § 2283 odst. 1 o. z. se může nájemce domáhat přezkoumání její oprávněnosti soudem (§ 2290 o. z.). Protože otázka naplněnosti výpovědního důvodu zde nepřichází v úvahu, bude soud v tomto řízení z pohledu oprávněnosti výpovědi zkoumat, zda byly splněny zákonem formulované předpoklady pro počátek běhu tříměsíční lhůty k ukončení nájemního vztahu výpovědí a zda pronajímatel tuto lhůtu dodržel. Ve smyslu závěru rozsudku název soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. spisová značka, uveřejněném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, neoprávněnou výpovědí bude i výpověď neplatná (ať již absolutně nebo relativně) či zdánlivá. (rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka)

57. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Nájemní vztah ze dne datum mezi žalobcem jako pronajímatelem a Ing. jméno příjmení jako nájemcem (mající spotřebitelský charakter) se řídil ust. a násl. , (dále o. z.). Po úmrtí nájemce Ing. jméno příjmení dne datum nedošlo k přechodu nájmu na členy nájemcovy domácnosti dle o. z. a nájem tak ve smyslu o. z. přešel na nájemcova dědice. Jedná se o přechod nájmu ze zákona, který nastává nezávisle na vůli pronajímatele či dědiců nájemce. Vzhledem k tomu, že dědičkou po nájemci je žalovaná, přešel nájem na žalovanou. Nájem pak nebyl před podáním žaloby, ani v průběhu řízení až do rozhodnutí soudu žádným způsobem ukončen. K ukončení nájmu může dojít toliko zákonem předvídaným způsobem. Žádná taková skutečnost však nenastala a nájem trval nepochybně i ke dni rozhodování soudu. Proto soud žalobu na vyklizení zamítl.

58. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch (žalované), přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (žalobci). Náklady řízení žalované tvoří paušální náhrady podle , c), za 4 úkony po 300 Kč a to vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření ve věci ze dne datum a datum, účast na jednání soudu dne datum, celkem 1 200 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil jako obecnou pariční třídenní ve smyslu ust. věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.