Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2941/2022

26 Cdo 2941/2022-159

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně městské části Praha 10, se sídlem v Praze 10, Vršovická 68/1429, IČO 00063941, zastoupené Mgr. Martinem Moskalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Skořepka 1058/8, proti žalované O. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené obecným zmocněncem B. H., bytem XY, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. června 2022, č. j. -128, takto:I. Dovolání žalobkyně se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 6. 2022, č. j. -128, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Dospěl (ve shodě se soudem prvního stupně) k závěru, že v případě přechodu nájmu bytu na dědice zemřelého nájemce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), mají pronajímatel i nájemce bytu právo nájem bez uvedení důvodu vypovědět ve zkrácené dvouměsíční výpovědní době dle a 2 o. z., přičemž pronajímatel má možnost tak učinit do tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost. Žalobkyně ovšem jako správce majetku hlavního města Prahy včas na uvedenou skutečnost nereagovala. Právní úprava je zcela přehledná, jednoznačná a nevyvolává nerovnost ve vztazích mezi pronajímatelem a nájemcem.

Dovolání žalobkyně proti citovanému usnesení odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť otázka přechodu nájmu bytu na dědice zemřelého nájemce byla již v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena a rozhodnutí odvolacího soudu je s ustáleným řešením této otázky v souladu.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. , dovodil, že přejde-li nájem podle § 2282 o. z. na nájemcova dědice, zakotvuje ustanovení § 2283 odst. 1 o. z. specifický způsob ukončení nájemního vztahu pronajímatelem a umožňuje mu vypovědět nájem bytu bez uvedení důvodu v tříměsíční hmotněprávní prekluzivní lhůtě (§ 654 o. z.), která počne běžet poté, co se pronajímatel dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost. Uvedené podmínky pro počátek běhu této lhůty musí být splněny kumulativně, přičemž lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty výpověď nájemci doručena.

Citovaná ustanovení neměla v dřívější úpravě ( , ) obdoby. Podle důvodové zprávy je jejich účelem vypořádat majetkové vztahy k bytu (zejména otázku nájemného) i v období po smrti původního nájemce v případě, že nedošlo k přechodu nájmu bytu podle o. z. Obě strany pak mají možnost nájemní vztah vypovědět ve zkrácené výpovědní době bez uvedení důvodů a tím nájem bytu v souladu se zákonem skončit.

V projednávané věci přešel nájem předmětného bytu po smrti V. T. dne 6. 10. 2018 (který žil v bytě sám) na žalovanou jakožto jeho jedinou dědičku, přičemž o těchto rozhodných skutečnostech informovala žalobkyni dopisem ze dne 14. 1. 2019, doručeným dne 17. 1. 2019. Žalobkyně ve lhůtě dle § 2283 odst. 1 o. z. na sdělené skutečnosti nereagovala a nájem předmětného bytu nevypověděla. Její dovolací námitky pak směřují do smyslu právní úpravy a zpochybňují úmysl zákonodárce týkající se samé podstaty právní úpravy dědění nájmu bytu, přičemž je zřejmé, že se tak snaží zhojit situaci, kdy promeškala lhůtu pro podání výpovědi z nájmu bytu dle § 2283 odst. 1 o. z.

Dovolatelka výslovně napadla i nákladový výrok rozhodnutí odvolacího soudu (výrok II.). V této části však dovolání není přípustné [ ].

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. 12. 2022

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu