Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 125/2022-22

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o vyklizení

takto:

I. Žaloba o vyklizení a předání pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, a pozemku parcelní číslo, vše v k. ú. část obce, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o vyklizení a předání pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], a pozemku [parcelní číslo], vše v k. ú. [část obce], se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala vyklizení a předání pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba: část obce, adresa, a pozemku parcelní číslo, vše v k. ú. část obce. Tvrdila, že žalovaná užívá dotčené nemovitosti bez právního titulu. Když se žalobkyně stala vlastníkem dotčených nemovitostí, vyzvala žalovanou k vyklizení, avšak žalovaná na to nijak nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě, ač řádně poučena a vyzvána, nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a po provedeném odkazování učinil následující zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem dotčených nemovitostí.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2022 a„ detailu zásilky“ na č. l. 6 soud zjistil, že tato výzva byla žalované zaslána adresu část obce a číslo, přičemž žalovaná si zásilku nevyzvedla ve stanovené odběrní lhůtě. Zásilka odeslána zpět odesílateli 24. 6. 2022.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalobkyně je sice vlastníkem dotčených nemovitostí, ale z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná tyto nemovitosti nyní či alespoň v minulosti užívala. Závěr o užívání domu žalovanou nebylo případně možno odvodit ani z okolností doručování předžalobní výzvy – výzva totiž byla zaslána na sousední adresu (na adresu část obce a číslo místo část obce a číslo, kterou má žalovaná dle tvrzení žalobkyně užívat).

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. U žalob na vyklizení je třeba postupovat analogicky jako u žalob na vydání. Ust. , (dále jen„ OZ“), stanoví, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Pro případ žaloby o vyklizení lze proto analogicky dovodit, že kdo nemovitou věc neprávem užívá, může být vlastníkem žalován, aby ji vyklidil.

9. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná dotčené nemovitosti užívala. Soud si je vědom toho, že prokázání užívání nemovitosti žalovanou může být pro žalobkyni obtížné, soud by proto při absenci obrany žalované za důkaz tohoto užívání považoval i prokázání okolností tomu pouze nasvědčujících, např. užívání nemovitosti ke dni nabytí vlastnictví žalobkyní, přebírání pošty na dané adrese apod. Pouhá absence obrany žalované však není důkazem užívání dotčených nemovitostí. Absence obrany může být podkladem pro vydání rozsudku pro zmeškání, tu však žalobkyně využít nemohla, neboť se nedostavila k jednání.

10. Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na 26. 10. 2022 sice omluvil (24 10. 2022 v odpoledních hodinách) s odkazem na kolizi s jednáním ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , avšak soud tuto omluvu nemohl považovat za důvodnou. Třebaže kolize s jiným jednáním bývá obvykle důležitým důvodem pro omluvu a odročení jednání, tak v tomto případě na tuto omluvu soud nemohl přistoupit, neboť jednak z ničeho nevyplynulo, že zástupce žalobkyně v tomto řízení skutečně zastupuje jednu ze stran (k omluvě z jednání nebylo přiloženo ani předvolání k jednání), jednak při nahlédnutí do aplikace infoSoud bylo zjištěno, že jednání ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami nemohlo být nařízeno dříve než jednání v této věci, neboť věc vedená u Okresního soudu v Příbrami byla zahájena teprve 14. 9. 2022, tedy až den po doručení předvolání v této věci (13. 9. 2022), přičemž z ničeho nevyplynulo, že by jednání v obec bylo složitější či důležitější (výslechy vícero svědků zajištěné na tento den, velmi vysoký předmět řízení apod.) než jednání v této věci.

11. Tato nedůvodná omluva obsahovala návrh, aby soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a dále podmíněný návrh na odročení jednání („ v případě, že by při jednání vyplynuly okolnosti, pro které by bylo třeba ze stran žalobce zaujmout procesní stanovisko“). K podmíněnému návrhu na odročení jednání soud nepřihlížel podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “).

12. Podmínky pro projednání věci v nepřítomnosti žalobkyně podle proto byly splněny (jednak soud nemohl přihlížet k návrhu na odročení pro jeho podmíněnost, jednak omluva z jednání nebyla důvodná, krom toho sama žalobkyně navrhovala jednání ve své nepřítomnosti).

13. Žalobkyni tedy ani nebylo možno poskytnout poučení podle o nutnosti označení důkazu o užívání nemovitostí žalovanou, přičemž odročení jednání za účelem poskytnutí tohoto poučení je nepřípustné. Nejvyšší soud totiž dovodil, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s  Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. a ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. a usnesení téhož soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. ). Poučovací povinnost podle soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. a ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. ). Námitka, že potřeba doplnit důkazy vyvstala již před prvním jednáním ve věci, a proto měl soud prvního stupně postupovat podle ustanovení , pomíjí, že dokazování provádí soud zásadně při jednání ( ) a že teprve po provedení dokazování může soud učinit závěr o tom, zda je takové poučení potřeba. Soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní při jiném úkonu než při jednání neposkytuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. ).

14. Shrnuto, žalobkyně neprokázala, že by žalovaná užívala dotčené nemovitosti, soud proto žalobu zamítl.

15. Plně úspěšná žalovaná by proto podle měla právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však žádné náklady nevynaložila, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.