Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
21 C 69/2021-31
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 46 538,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 426,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 426,51 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 112 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 913,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 883,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 290,05 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 643,01 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 290,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 026,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 940,09 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 504,38 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 724,91 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 504,38 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 426,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 426,51 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 112 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 913,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 883,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 290,05 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 643,01 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 290,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 026,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 940,09 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 504,38 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 724,91 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16 504,38 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 46 538,51 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na částku 20 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou ve výši 17 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Tato částka poplatku je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 8 816 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč. Schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit byla dle tvrzení žalobkyně posouzena na základě informaci poskytnutých přímo žalovanou a porovnáním s doklady, které předložila. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 16 504,38 Kč a souhrnný poplatek ve výši 11 608,09 Kč. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce dne datum, a to pod číslo. Dle této smlouvy byla žalované v hotovosti vyplacena při podpisu smlouvy částka 12 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 8 779 Kč v 45 týdenních splátkách po 462 Kč. Částka poplatku je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 597 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 3 778 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 3 404 Kč. Také v tomto případě byla schopnost žalované splatit zápůjčku dle tvrzení žalobkyně posouzena na základě informací poskytnutých žalovanou a porovnáním těchto informací s doklady, které žalovaná předložila. Žalovaná svou povinnost opět splnila pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 11 290,05 Kč a dlužný poplatek ve výši 7 135,99 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně obě pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaná na pohledávky neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a smluvních podmínek soud zjistil, že žalované měla být poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit celkem částku ve výši 37 333 Kč, skládající se z jistiny 20 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 8 816 Kč, úroku ve výši 3 577 Kč a částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč. Dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 60 týdenních splátkách s tím, že 59 splátek bylo po 623 Kč a poslední 60. splátka činila 576 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a smluvních podmínek soud zjistil, že žalované měla být poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit celkem částku ve výši 20 779 Kč, skládající se z jistiny 12 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 778 Kč, úroku ve výši 1 597 Kč a částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 404 Kč. Dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit ve 45 týdenních splátkách s tím, že 44 splátek bylo po 462 Kč a poslední 45. splátka činila 451 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávky z titulu uzavřené smlouvy číslo číslo na jméno žalované, přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smlouvy o půjčce anebo zápůjčce. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 20. 1. 2020. Tento byl k poštovní přepravě dle podacího lístku předán dne 14. 2. 2020 a žalovaná v něm byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do deseti dnů od data doručení.
6. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data plateb jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Žalovaná dle tabulky na splátky zápůjčky dle smlouvy číslo uhradila právní předchůdkyni žalobkyně 7 498 Kč Poslední dílčí úhrada byla přitom učiněna ve výši 1 500 Kč dne 15. 10. 2017. Na splátky zápůjčky dle smlouvy číslo pak žalovaná dle tabulky uhradila pouze 1 500 Kč, přičemž poslední dílčí úhrada byla učiněna ve výši 16. 12. 2017 ve výši 500 Kč.
7. Předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020, která byla podána k poštovní přepravě dne 24. 4. 2020, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 30. 4. 2020.
8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů a výdajů.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora
ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční na základě dvou smluv prostředky v celkové výši 32 000 Kč. Žalovaná se dle tvrzení žalobkyně zavázala k úhradě celkové částky ve výši 58 112 Kč, poté měla žalovaná splácet a nyní má dlužit celkem částku 46 538,51 Kč. Přestože z tabulky umoření vyplývají jiné částky úhrad, vzal soud za nesporné, že žalovaná uhradila rozdíl mezi tvrzeným závazkem a konečným dluhem, což je částka celkem 11 573,49 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalované proto vznikla povinnost vrátit částku 20 426,51 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měla žalovaná plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě až 14. 2. 2020 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 19. 2. 2020. Desátý den od doručení potom připadá na sobotu 29. 2. 2020, resp. s přihlédnutím k možnosti plnit na pondělí 2. 3. 2020. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 3. 3. 2020, kdy již žalovaná prokazatelně byla v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná byla v řízení úspěšnější, proto by jí náležela poměrná část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žalovaná byla v řízení nečinná a žádné náklady v řízení jí nevznikly, přičemž pro její pasivitu nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 o. s. ř. o. s. ř. , nebyla žalované náhrada nákladů řízení přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.