Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 252/2020-110

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci

žalobkyně: ; anonymizováno - stát. instituce, IČO

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; právnická osoba, IČO

bytem adresa žalované

zastoupený advokátem jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 129 992,06 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 129 992,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 129 992,06 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 2 846,94 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 129 992,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 129 992,06 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 2 846,94 Kč.

1. Žalobkyně podala proti žalované žalobu o zaplacení částky 129 992,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. V žalobě uvedla, že tuto částku po žalované požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo na úkor žalobkyně tím, že splnila povinnost stanovenou jí rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1, čj. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2016, čj. číslo jednací. Žalobkyně povinnost uloženou citovanými rozsudky splnila dne datum. Následně Nejvyšší soud rozsudkem čj. číslo jednací rozsudek Městského soudu číslo jednací zrušil v rozsahu nároku žalované na nemajetkovou újmu ve výši částka s příslušenstvím a v navazujících nákladových výrocích a vrátil v tomto rozsahu věc k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 1. příjmení částka se tak stala bezdůvodným obohacením žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne datum, lhůta k vydání bezdůvodného obohacení marně uplynula dne datum.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že na úkor žalobkyně žádné bezdůvodné obohacení nezískala. Podle vyjádření žalované se bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl, vztahuje jen na ty případy, kdy v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně, v důsledku další právní skutečnosti ztratil své právní účinky (odpadl). Důvodnost požadavku na vydání bezdůvodného obohacení tedy závisí na tom, zda podle hmotného práva, tedy i bez rozhodnutí soudu, jež bylo následně zrušeno, plnil povinnost, kterou skutečně měl, či nikoliv. Zrušením rozhodnutí, podle nějž bylo plněno, dochází k bezdůvodnému obohacení jen v případě, že právní důvod tohoto splnění nespočíval v hmotném právu, tedy že podle hmotného práva zde povinnost neexistovala. Podle názoru žalované, uhrazená částky 129 992,06 Kč byla v tomto případě poskytnuta na základě důvodu vyplývajícího z hmotného práva, který je povinnost zaplatit nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Uhrazená částka také není podle názoru žalované bezdůvodným obohacením.

3. Z rozsudku Obvodního soudu v obec a číslo ze dne 3. 9. 2015, čj. číslo jednací soud zjistil, že ve sporu žalobkyně právnická osoba, IČO proti žalované České republice – Ministerstvu financí o zaplacení částky částka bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku 122 437,50 Kč (výrok I) se zákonným úrokem z prodlení od datum do datum. Ve zbývající části žalovaného nároku byla žaloba zamítnuta (výrok II). Žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady řízení 71 352,99 Kč.

4. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2016, čj. číslo jednací soud dále zjistil, že výše citovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ve výroku I odvolací soud změnil tak, že zamítl nárok ohledně částky 32 437,50 Kč. Ve zbývající části rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. O nákladech řízení účastníků rozhodl tak, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo.

5. Z likvidačního dokladu Ministerstva finanční soud zjistil, že částka 129 992,06 Kč byla žalované společnosti právnická osoba poukázána dne datum.

6. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. číslo jednací ze dne 28. 11. 2017 bylo zjištěno, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2016, čj. číslo jednací a rozsudek Obvodního soudu v obec a číslo ze dne 3. 9. 2015, čj. číslo jednací byly zrušeny v rozsahu, v jakém jimi bylo rozhodnuto o nároku společnosti právnická osoba na nemajetkovou újmu ve výši 42 319 840 Kč a v navazujících náladových výrocích a v tomto rozsahu byla věc vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.

7. Z rozsudku Obvodního soudu v obec a číslo ze dne 17. 9. 2021, čj. číslo jednací soud zjistil, že byla zcela zamítnuta žaloba žalobkyně právnická osoba proti žalované České republice – Ministerstvu financí o zaplacení částky částka.

8. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2022, čj. číslo jednací soud zjistil, že rozsudek Obvodního soudu v obec ze dne 17. 9. 2021, čj. číslo jednací byl odvolacím soudem potvrzen.

9. Z Výzvy k vydání bezdůvodného obohacení soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k bezodkladnému vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky dne datum. Výzva byla zástupci žalované doručena dne datum.

10. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalovaná vedla proti žalobkyni spor o zaplacení náhrady nemajetkové újmy částka. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, čj. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2016, čj. číslo jednací zaplatila žalobkyně žalované dne datum částku částka Nejvyšším soudem v Brně byl jako soudem dovolacím citovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 rozsudek Městského soudu v Praze zrušen a v dalším řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 a odvolacího Městského soudu v Praze, byl nárok žalované na zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu zcela zmítnut. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou výzvou ze dne datum k vrácení zaplacené částky 129 992,06 Kč, neboť ji považuje za bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované na úkor žalobkyně. Lhůta k vydání bezdůvodného obohacení uplynula dne datum.

11. Podle st. 1 , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, o co se obohatil. Podle § číslo odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. V souzeném případě se žalobkyně po žalované podle shora citovaného ustanovení domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdí, že bezdůvodné obohacení žalované vzniklo tím, že žalovaná získala plnění z právního důvodu (na základě pravomocného vykonatelného soudního rozhodnutí), který odpadl (na základě rozsudku dovolacího byl v dalším řízení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu nárok žalované zcela zamítnut). Soud souhlasí s právním názorem žalobkyně, proto žalobu považuje za zcela důvodnou.

13. Bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl, se vztahuje na ty případy, kdy v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně, v důsledku další právní skutečnosti, ztratil své právní účinky (odpadl). Okamžikem odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením. Nárokuje-li vrácení plnění z uvedeného titulu ten, kdo plnil povinnost uloženou mu soudem (případně jiným orgánem), závisí důvodnost jeho požadavku na tom, zda podle hmotného práva – tedy i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno – plnil povinnost, kterou skutečně měl, či nikoliv. Tuto otázku soud řeší jako otázku předběžnou. Zrušením rozhodnutí, podle něhož bylo plněno, dochází k bezdůvodnému obohacení jen v případě, že právní důvod tohoto plnění nespočíval v hmotném právu, tedy že podle hmotného práva zde taková povinnost neexistovala (rozsudek Nejvyššího soudu ). Plnil-li žalovaný na základě povinnosti uložené soudem na neexistující dluh, pak žalobci vzniká bezdůvodné obohacení, a to okamžikem, kdy bylo rozhodnutí, na jehož základě bylo plněno, pravomocně zrušeno. Bezdůvodným obohacením se může stát též plnění přijaté na základě vykonatelného rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno. Domáhá-li se přitom vrácení plnění ten, kdo plnil povinnost uloženou mu soudem (popřípadě jiným orgánem), závisí důvodnost jeho požadavku na tom, zda podle hmotného práva, tj. i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno, plnil hmotněprávní povinnost, kterou v okamžiku plnění skutečně měl, či nikoliv. Zrušením rozhodnutí, podle nějž bylo plněno, dochází pak k bezdůvodnému obohacení jen v případě, že právní důvod tohoto plnění nespočíval v hmotném právu, tedy že podle hmotného práva zde povinnost neexistovala; zrušením rozhodnutí tak odpadá právní důvod a poskytnuté plnění se stává bezdůvodným obohacením. Bezdůvodné obohacení vzniká rovněž v případě, plnil-li subjekt povinnost, jíž odpovídající právo protistrany bylo již promlčeno, proto, že mu tak ukládalo pravomocné soudní rozhodnutí, jež bylo v důsledku úspěšného uplatnění mimořádného opravného prostředku zrušeno. (rozsudek Nejvyššího soudu ).

14. Skutková podstata bezdůvodného obohacení podle shora citované judikatury Nejvyššího soudu dopadá na ty případy, kdy v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně v důsledku další právní skutečnosti, odpadl. V předmětném sporu se nepochybně o bezdůvodné obohacení žalované jednalo, neboť povinnost k zaplacení příslušné částky (náhrady nemajetkové újmy) která byla žalobkyni uložena pravomocným vykonatelným rozhodnutím soudu v řízení o náhradu nemajetkové újmy, v hmotném právu oporu neměla. Dovolacím soudem zrušená rozhodnutí měla konstitutivní povahu, založila tedy novou povinnost k plnění (povinnost zaplatit náhradu nemajetkové újmy), jež žádný dřívější odraz v hmotném právu neměla. Získaná hodnota se okamžikem právní moci zrušení rozhodnutí stala bezdůvodným obohacením žalované. Odpadnutí právního důvodu nastalo v souvislosti se zrušením rozhodnutí nižších instancí dovolacím soudem. Právní mocí tohoto rozhodnutí tedy zanikl právní důvod původně poskytnutého plnění a byla tak splněna příslušná skutkové podstata bezdůvodného obohacení. Toto bezdůvodné obohacení je tedy žalovaná povinna žalobci vydat.

15. Podle věta 1. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Žalovaná je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění tak, jak ji žalobkyně uplatnila ve své výzvě ze dne datum Lhůta uplynula dne datum.

17. O nákladech soudního řízení rozhodoval soud podle , tedy přiznal ve sporu úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Žalobkyni v tomto řízení vznikly náklady za tři režijní paušály podle vyhl. č. po 300 Kč. Dále žalobkyni náleží cestovní náhrady k soudnímu jednání osobním automobilem z obec do obec a zpět ve výši 1 946,94 Kč (celkem 300 km, podle TP spotřeba 3,8l nafty na 100 Kč, cena nafty 47,10 Kč za 1l a náhrada sazby za 1 km 70 Kč podle vyhl. č. 511/2001 Sb.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se plnění domáhat návrhem na výkon soudního rozhodnutí.