Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 136/2022-54

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ;

právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

; zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou

se sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 101 050,10 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 483,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86 483,32 Kč od 22.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 14 566,78 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 101 050,10 Kč od 24.6.2021 do 21.6.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 566,78 Kč od 22.6.2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 101 050,10 Kč od 24.6.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 178 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 483,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86 483,32 Kč od 22.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 14 566,78 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 101 050,10 Kč od 24.6.2021 do 21.6.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 566,78 Kč od 22.6.2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 101 050,10 Kč od 24.6.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 178 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 2.4.2022, doplněnou podáním ze dne 20.6.2022 a ze dne 16.8.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 101 050,10 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 17.8.2020 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem obec (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit. úvěr spolu s úrokem 13,99 % ročně, a to v měsíčních splátkách po 1 763 Kč. Žalovaný se však se splácením úvěru dostal do prodlení, resp. poskytoval částečné plnění. Předchůdkyně žalobkyně tak byla oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru, úvěr byl zesplatněn ke dni 23.6.2021 ode dne poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně částku 13 516,68 Kč, následně již ničeho neuhradil. Předmětná pohledávky za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 1.9.2021. Ke dni zesplatnění činila jistina částku 101 050,10 Kč, kterou však žalovaný i přes výzvu neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když ověřovala poměry žalovaného vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku prověřováním platnosti občanského průkazu, získáváním informací přímo od žalovaného, prověřováním pohybů na bankovním účtu žalovaného a u zaměstnavatele žalovaného. Příjem žalovaného činil 23 717 Kč, což bylo zkontrolováno účtem žalovaného a potvrzením od zaměstnavatele. Výdaje na nájemné činily 7 500 Kč, přičemž předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého ekonomického modelu na částku 13 774 Kč. Dále byl činěn dotaz do systému CCB a do vlastních systémů, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný měl již revolvingový úvěr od jiné banky s limitem 5 000 Kč a měsíční splátkou 250 Kč Náklady na bydlení žalovaného ve výši 7 500 Kč/měsíčn odpovídaly v době uzavření smlouvy průměrným cenám bydlení v regionu žalovaného.

2. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 19.8.2022). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17.8.2020 k úvěrovému účtu č. bankovní účet plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit nejpozději do 11.7.2028 spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně, a to ve splátkách po 1 763 Kč měsíčně. Čerpání úvěru a jeho splácení bylo spravováno na úvěrovém účtu č. bankovní účet Smlouva je v závěru opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

6. Z rozhodnutí ze dne 23.6.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23.6.2021 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 102 954 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.8.2021 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

8. Z Oznámení ze dne 10.9.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

9. Z výpisu z úvěrového účtu plyne, že dluh činí 101 050,10 Kč; dne 17.8.2020 byla čerpána částka 100 000 Kč a žalovaný vrátil celkem 13 516,68 Kč.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 10.3.2022 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 11.3.2022, jak plyne ze Sledování zásilek.

11. Z Potvrzení zaměstnavatele ze dne 11.8.2020 plyne, že žalovaný pracoval u společnosti právnická osoba, obec, s průměrným čistým měsíčním výdělkem 25 100 Kč. Pracovní poměr byl sjednán od 1.5.2020 na neurčito.

12. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za měsíc červen 2020 plyne, že dne 9.6.2020 byla na účet připsána mzda ve výši 24 757 Kč; počáteční zůstatek na účtu činil 13,78 Kč a konečný zůstatek činil – 33,74 Kč.

13. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za měsíc červenec 2020 plyne, že dne 9.7.2020 byla na účet připsána mzda ve výši 22 676 Kč; počáteční zůstatek na účtu činil – 33,74 Kč a konečný zůstatek činil 38,68 Kč.

14. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za měsíc srpen 2020 (pozn.: tj. měsíc poskytnutí úvěru) plyne, že dne 11.8.2020 byla na účet připsána mzda ve výši 27 629 Kč; dne 17.8.2020 byly na účet připsány peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a počáteční zůstatek na účtu činil 38,68 Kč a konečný zůstatek činil 5 591,55 Kč.

15. Z posouzení úvěruschopnosti klienta plyne, že příjem žalovaného činil 25 100 Kč, výdaje 0 Kč, nájemné 7 500 Kč, předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje žalovaného dle svého interního ekonomického modelu na 13 774 Kč. Další úvěr žalovaného byl úvěr revolvingový s limitem 5 000 Kč a splátkou 250 Kč.

16. Z Výstupu z insolvenčního rejstříku ze dne 20.6.2022 plyne, že tohoto dne žalovaný neprocházel jako dlužník.

17. Z výpisu z Neplatných dokladů ze dne 20.6.2022 plyne, že k tomuto dni nebyl doklad číslo nalezen v databázi neplatných dokladů.

18. Z právnická osoba, plyne úprava cen pro bankovní obchody.

19. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 6.8.2020 plyne, že tato je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Žalovaný uvedl, že je svobodný, měl základní vzdělání, jeden pravidelný příjem, bydlel v nájmu, od 1.5.2020 pracoval u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 23 717 Kč čistého. Nebylo sním vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Nájemné činilo 7 500 Kč, ostatní pravidelné výdaje činily 0 Kč. Žádost za žalovaného zpracovala jméno příjmení.

20. Z Aktuální ceny pronájmů v jednotlivých krajích ČR, bez datace, plynou průměrné ceny pronájmů bytů v Ústeckém kraji, avšak bez časové specifikace, tj. k jakému dni jsou ceny stanoveny.

21. Skutkový závěr: Dne 17.8.2020 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným podepsali písemnou smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč za sjednaný úrok 13,99 % ročně a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit, a to formou splátek. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovanému byly dne 17.8.2020 poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 13 516,68 Kč, zbytek nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu právní zástupkyně žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 11.3.2022 žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle , (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

30. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 17.8.2020 podepsána úvěrová smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek.

31. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

32. V té souvislosti má soud za prokázané, že v Žádosti o úvěr ze srpna 2020 žalovaný ke svým poměrům uvedl, že byl od 1.5.2020 zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem 25 100 Kč měsíčně. Jeho náklady na bydlení měly činit 7 500 Kč, jiné výdaje neměl. Byl svobodný, měl základní vzdělání, měl bydlet v nájmu za 7 500 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl předchůdkyní žalobkyně ověřován Potvrzením od zaměstnavatele ze dne 11.8.2020 a z výpisů z účtu žalovaného za období měsíce června, července a září 2020.

33. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (v daném případě splněno Potvrzením zaměstnavatele a výpisy z účtu žalovaného), dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě sice předchůdkyně žalobkyně ověřila zaměstnání a mzdu žalovaného, avšak ze Žádosti o úvěr ze dne 6.8.2020, popř. z jiného důkazu, již neplyne, že by byly ověřovány i v Žádosti deklarované výdaje na nájemné ve výši 7 500 Kč. Žalobkyně i přes výzvu soudu nedoložila ani nájemní smlouvu, ani doklady o výši plateb za energie, popř. jiné listinné důkazy, jimiž by výdaje žalovaného ověřovala. Nahlížení do různých interních či externích databází, je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně doložila toliko Výstup z insolvenčního rejstříku a Výpis z registru neplatných dokladů, z nichž plyne, že lustrace žalovaného proběhla nikoliv před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy, ale až dne 20.6.2022, tj. k datu, které se shoduje s datem vyhotovení doplnění žaloby ze dne 20.6.2022, a zároveň lustraci neprovedla předchůdkyně žalobkyně, ale žalobkyně. Vyzdvihnout je dále třeba skutečnost, že všechny tři předložené výpisy z účtu žalovaného č. bankovní účet za období měsíce června, července a srpna 2020 vykazují buď velmi nízké, nebo záporné hodnoty počátečních a konečných zůstatků; výpis za měsíc srpen 2020, tj. měsíc kdy byly peněžní prostředky žalovanému poskytnuty, sice vykazuje kladný konečný zůstatek ve výši 6 340,55 Kč, avšak jeho výše je odrazem právě vyplaceného předmětného úvěru ve výši 100 000 Kč, z čehož je zřejmé, že pokud by tyto prostředky nebyly připsány na účet, byl by za srpen 2020 vykázán mnohem vyšší záporný konečný zůstatek na účtu žalovaného. Přehlédnout nelze ani skutečnost, že Žádost o úvěr se žalovaným sepisoval zaměstnanec předchůdkyně žalobkyně, a bylo tak na něm, aby jednak řádně zjistil zcela konkrétní výdaje žalovaného, a jednak tyto řádně ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho nákladů na bydlení a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyní předložený přehled aktuální ceny nájmů v jednotlivých krajích nemůže obstát, když z něj neplyne, kdy žalobkyně do tohoto přehledu nahlížela, zda v době před uzavřením úvěrové smlouvy nebo až po uzavření smlouvy. Tvrzení žalobkyně u jednání soudu dne 29.9.2022, že tento přehled byl pořizován před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy však žalobkyně, i přes poučení soudu podle , nepodložila žádným důkazním návrhem. Zároveň z Přehledu nájmů neplyne, k jakému období se v něm uvedené ceny nájmů vztahují.

34. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 anonymizována dvě slova) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

35. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

36. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 100 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu žalovaného ke dni 17.8.2020 a Výpis z úvěrového účtu, z nichž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému dne 17.8.2020 peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 13 516,68 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně. Zbytek ve výši 86 483,32 Kč dosud nevrátil (výpočet: 100 000 Kč – 13 516,68 Kč = 86 483,32 Kč).

37. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 86 483,32 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 14 566,78 Kč včetně smluvního úroku z úvěru, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. ). Právní zástupkyně žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 10.3.2022, předanou k poštovní přepravě následujícího dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 20.6.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 21.6.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 22.6.2022, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 86 483,32 Kč od 22.6.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

39. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

40. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 88 438,02 Kč (tj. jistina 86 483,32 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 1 954,70 Kč; 72,37 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 33 761,78 Kč (tj. jistina 14 566,78 Kč + + úroky a úroky z prodlení dle výroku II. rozsudku kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí celkovou částkou 19 195 Kč; 27,63 %). Proto soud přiznal žalobkyni pouze 44,74 % z celkových nákladů řízení žalobkyně (72,37 % - 27,63 % = 44,74 %). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 053 Kč, odměnou advokátky žalobkyně v celkové výši 20 720 Kč za 4 úkony právní služby po 5 180 Kč dle bodu 5 (dále jen (vyhláška“), 4 režijní paušály po 300 Kč dle vyhlášky (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast advokátka žalobkyně u jednání soudu dne 29.9.2022), náhradou za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč dle vyhlášky, náhradou cestovních výdajů ve výši 1 341 Kč za cestu osobním automobilem právního zástupce žalobkyně tov. zn. VW anonymizováno Golf z obec do Chomutova k jednání soudu a zpět, při celkové vzdálenosti 190 km, průměrné spotřebě vozidla žalobkyně 5,3 litrů benzinu 95 oktanů na 100 km, vyhláškové ceně tohoto paliva 44,50 Kč za 1 litr a pevné sazbě cestovní náhrady 4,70 Kč za 1 km (vyhl. č. ve znění vyhl. č. ) a 21% DPH z částky 23 861 Kč, tj. ve výši 5 010,81 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení v částce 15 178 Kč, jež odpovídá 44,74 % z jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátce žalobkyně ( ).

41. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 20.6.2022 a ze dne 16.8.2022, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení, když nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.

42. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.