Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 185/2022-33

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

; zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 6 420 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení, to vše od tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 2 420 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 27. 2. 2021 do 25. 3. 2022, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 298 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení, to vše od tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 2 420 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 27. 2. 2021 do 25. 3. 2022, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 298 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 24.2.2022, doplněnou podání ze dne 28.7.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 6 420 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 28.12.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému dne 28.12.2020 poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku z úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z dotazníku vyplněného žalovaným, ze kterého je patrný příjem a jeho měsíční náklady. Příjem ze zaměstnání byl doložen čtyřmi výplatními páskami a byl ověřen skrze aplikaci anonymizováno. Zároveň byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s vrácením úvěru a žalobkyně vyúčtovala žalovanému i sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, tj. celkem částku 1 340 Kč. I před upomínku žalovaný ničeho neuhradil.

2. K soudnímu jednání nařízenému na den 8.9.2022 se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 15.8.2022). Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bez datace, plyne, že tato není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, je opatřena IP adresou: číslo. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč s úrokovou sazbou ročně, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni úvěr do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Smluvní pokuta za prodlení žalovaného činila 0,1 % denně z jistiny.

6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastnictví spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů.

7. Ze všeobecných obchodních podmínek plyne úprava vztahů vzniklých na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Z Výpisu s vyznačenou platbou plyne, že dne 28.12.2020 byla z účtu žalobkyně na účet č. bankovní účet odeslána částka 4 000 Kč s poznámkou půjčka číslo.

9. Z Faktury číslo ze dne 28.12.2020 plyne, že částka 4 000 Kč byla splatná dne 27.1.2021.

10. Z upomínky ze dne 19.4.2021 plyne, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu dlužné částky.

11. Z Výpisu kontomatik plyne, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný.

12. Z výzvy ze dne 28.1.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 28.1.2022, jak plyne z Potvrzení o odeslání písemnosti.

13. Z kopie občanských průkazů plynou osobní data žalovaného.

14. Z e-dotazníku plyne, že příjem žalovaného činil 24 000 Kč měsíčně. Z výplatní pásky za říjen 2020 plyne, že žalovanému byla za měsíc říjen 2020 vyplacena právnická osoba – anonymizováno obec, mzda ve výši 24 502 Kč. Z e-dotazníku plyne, že příjem žalovaného činil 24 000 Kč měsíčně. Z výplatní pásky za listopad 2020 plyne, že žalovanému byla za měsíc listopad 2020 vyplacena právnická osoba – anonymizováno obec, mzda ve výši 29 846 Kč.

15. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel od žalobkyně na svůj účet č. bankovní účet dne 28.12.2020 peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Vráceno bylo žalobkyni celkem 0 Kč. Výzvou ze dne 28.1.2022, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle , (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

19. Podle ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukroméy, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, kteráu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnosty byla uznána.

20. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

23. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

24. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla dne 28.12.2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni formou splátek včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena IP adresou: číslo. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Dotazník žalovaného, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní„ na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného„ pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.

25. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukroméy. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukroméy v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala a svou nepřítomností u jednání soudu dne 29.9.2022 se vzdala svého práva na poučení ze strany soudu o označení důkazu na podporu tvrzení, že smlouvu uzavřel právě žalovaný ( odst. ). S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první ObčZ, ani ObčZ.

26. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s  ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky, smluvní pokutu,…) tak nelze považovat za důvodné.

27. S ohledem na výše vyslovenou neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatek písemné formy a z důvodu hospodárnosti, se soud dále nezabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ve smyslu ustanovení zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.

28. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis platby ze dne 28.12.2020 ve spojení s Výpisem z anonymizováno, z nichž má soud za prokázané, že žalovanému byla dne 28.12.2020 vyplacena částka 4 000 Kč, a to na jeho účet č. bankovní účet. Soud tak má jednoznačně a nepochybně za prokázané, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč žalovanému vyplatila, a ten se tak na její úkor bezdůvodně obohatil (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalobkyni byly vráceny peněžní prostředky ve výši 0 Kč, zbytek dosud vrácen nebyl, čímž žalovaný porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil mu soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 4 000 Kč. Co do zbytku požadované částky ve výši 2 420 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

30. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupkyně žalobkyně sice vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 28.1.2022, jež byla téhož dne předána k poštovní přepravě, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 24.3.2022, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí na poště. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 25.3.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 26.3.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 26.3.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

32. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil. Zejména se jedná o kopie dvou výplatních pásek, které byly předloženy nekompletní, neboť z nich neplyne k jaké osobě (zaměstnanci a zaměstnavateli) a k jakému výplatnímu období se vztahují.

33. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 4 169,90 Kč (viz výrok I. rozsudku; 60 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 2 774,40 Kč (viz výrok II. rozsudku; 40 %), proto soud přiznal žalobkyni pouze 20 % z jejích celkových nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč dle bodu 1. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 200 Kč, 3 režijními paušály po 100 Kč dle vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni pouze částku 298 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně ( ).

34. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 28.7.2022, neboť nejde o účelně vynaložený náklad řízení, když z něj neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě.

35. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.