Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 141/2019-50

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 250 euro s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 250 EUR od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, advokáta JUDr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 250 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 250 EUR od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 250 EUR s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody podle nařízení Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu (dále jen„ Nařízení“). Žalobce měl dne datum potvrzenou rezervaci na let č. anonymizována dvě slova z obec do letiště s technickým mezipřistáním v letiště, když část letu obec byla opožděna o 50 minut a letoun pak nepokračoval do anonymizováno, ale vrátil se zpět do obec. Žalobce tak dorazil do místa určení až následující den se zpožděním větším než 3 hodiny oproti původně plánovanému času příletu. Žalobce uvedl, že podle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C -83/10 má být let, kdy letadlo vzlétlo, ale následně se vrátilo na místo odletu, považován za zrušený, tudíž má žalobce nárok na náhradu škody ve výši 250 EUR. Žalovaný i přes výzvu neuhradil ničeho.

2. Soud vydal platební rozkaz dne 27. 8. 2019, č. j. -10, proti kterému žalovaná podala včasný odpor, když následně uvedla, že nárok v celém rozsahu neuznává, neboť předmětný let byl původně plánován s příletem v anonymizováno, kdy na letišti anonymizováno byla plánována uzavírka kvůli pracím na dráze, tato měla daný den započít ve 22:00. Bohužel let byl zpožděn o 46 minut z důvodu regulací na letišti v příjmení a s ohledem na zpoždění bylo již během letu z příjmení zřejmé, že nebude možné přistát z kapacitních důvodů na letišti v anonymizováno, let tedy divergoval do anonymizováno, odkud měli být pasažéři převezeni do ani ne 200 km vzdáleného letiště. Bohužel, někteří cestující s výše uvedeným nesouhlasili a letadlo se s nimi vrátilo do obec, odkud byli dopraveni do letiště následující den. Žalovaná uvedla, že předmětný let by ve smyslu judikatury Soudního dvora EU měl být považován za zrušený, neboť letadlo nepřistálo v cílové destinaci dle letového řádu. Žalovaná proto uzavřela, že situace byla způsobena mimořádnými okolnostmi ve smyslu bodu 14 a 15 preambule a čl. 5 Nařízení a není tedy povinna hradit žalobci náhradu ve smyslu čl. 7 Nařízení.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce se dne datum účastnil letu č. anonymizována dvě slova z obec do anonymizováno s technickým mezipřistáním v příjmení, přičemž část letu obec byla opožděna o necelých 50 minut, což však způsobilo s ohledem na plánovanou uzavírku na letišti v anonymizováno z důvodu omezení jeho kapacity to, že letadlo bylo přesměrováno do anonymizováno, resp. letadlo se s cestujícími, kteří nesouhlasili s převozem do anonymizováno, vrátilo zpět do obec, kde tito cestující přespali a následujícího dne ráno absolvovali let do anonymizováno. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že z let byl přesměrován do anonymizováno z důvodu regulací na letišti v příjmení, jež způsobily předmětné zpoždění, když s ohledem na toto zpoždění nebylo možné přistát v anonymizováno z důvodu kapacity tohoto letiště. Spornou však mezi účastníky zůstala skutečnost (resp. právní otázka), zda žalovaná odpovídá za předmětné zpoždění (popř. zrušení letu), resp. zda existovaly mimořádné okolnosti, které by zbavily žalované povinnosti nahradit škodu ve smyslu čl. 5 Nařízení.

4. Soud ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci se práva účasti vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud takto postupoval i s ohledem na skutečnost, že skutkový stav byl mezi účastníky nesporný a věc po právní stránce posoudil následovně.

5. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

6. Na oblast tohoto sporu tak dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení.

7. Podle bodu 14 a 15 preambule Nařízení stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. Za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení.

8. Podle čl. 2 písm. l) Nařízení se zrušením letu rozumí neuskutečnění letu, který byl dříve plánován a na který bylo rezervováno alespoň jedno místo.

9. Podle čl. 3 odst. 1 a 2 Nařízení

1. Toto nařízení se vztahuje:

a) na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva;

b) na cestující odlétající z letiště umístěného na území třetí země na letiště umístněné na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, pokud neobdrželi náhradu nebo odškodnění a nebyla jim poskytnuta pomoc v této třetí zemi a pokud je provozující letecký dopravce dopravcem Společenství.

2. Odstavec 1 se použije pod podmínkou, že cestující:

a) mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě, - jak je předem a písemně (rovněž elektronickými prostředky) stanoveno a v čase uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu, nebo jestliže není uveden čas,

- nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu; nebo b) jsou leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy bez ohledu na důvod převedeni z letu, který měli rezervovaný, na jiný let.

10. Podle čl. 5 Nařízení

1. V případě zrušení letu: a) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8; b) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v případě přesměrování, jestliže očekávatelný čas nového odletu je alespoň následující den po plánovaném odletu zrušeného letu, pomoc stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c); c) mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo iii) nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu.

2. Jestliže jsou cestující informováni o zrušení, musí jim být poskytnuto vysvětlení ohledně možné náhradní dopravy.

3. Provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

4. Důkazní břemeno týkající se otázek, zda a kdy byl cestující informován o zrušení letu, spočívá na provozujícím leteckém dopravci.

11. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:

a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše číslo kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.

12. Z rozsudku SDEU ve spojených věcech C‑ 402/07 a C‑ 432/07, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení v . příjmení jméno příjmení (C‑ 402/07) a jméno příjmení, jméno příjmení v . právnická osoba (C‑ 432/07), vyplývá, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle čl. 7 Nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin. Nicméně takové zpoždění nezakládá nárok na náhradu škody ve prospěch cestujících, jestliže letecký dopravce může prokázat, že významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi vymykajícími se účinné kontrole dopravce.

13. Z rozsudku SDEU ve věci C -11/11 (právnická osoba v . anonymizována čtyři slova) vyplývá, že jako let je nutno posuzovat přepravu z výchozího letiště do cílového letiště, přičemž tedy není rozhodné, zda se jedná o let bez mezipřistání či o let s mezipřistáním, a to rovněž s ohledem na čl. 2 písm. h) Nařízení podle kterého se cílovým místem určení rozumí místo určení na letence předložené na přepážce pro registraci k přepravě nebo místo určení posledního letu v případě přímo navazujících letů.

14. Z rozsudku SDEU ve věci C‑ 315/15 (jméno anonymizováno, jméno příjmení v. právnická osoba), vyplývá, že čl. 5 odst. 3 Nařízení s ohledem na bod 14 preambule Nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že v případě zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více, jež je způsobeno nejen mimořádnou okolností, které nebylo možné zabránit pomocí opatření přiměřených situaci a ve vztahu k níž letecký dopravce přijal veškerá přiměřená opatření s cílem čelit jejím následkům, ale i jinou okolností nespadající do této kategorie, musí být za účelem posouzení, zda za zpoždění tohoto letu na příletu musí být poskytnuta náhrada škody podle článku 7 uvedeného nařízení, zpoždění způsobené prvně zmíněnou okolností odečteno od celkové doby zpoždění daného letu na příletu. Dopravce musí v tomto ohledu prokázat, že přestože použil veškeré personální nebo hmotné zdroje a finanční prostředky, kterými disponoval, zjevně nemohl, aniž podstoupil neúnosné oběti s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době, zabránit tomu, aby mimořádné okolnosti, jimž byl vystaven, vedly ke zrušení nebo zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více.

15. Z rozsudku SDEU ve věci C‑ číslo (příjmení anonymizována tři slova v . Latvijas anonymizována dvě slova ministrija, za přítomnosti anonymizována dvě slova anonymizováno AS), vyplývá, že čl. 5 odst. 3 Nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že jelikož je letecký dopravce povinen přijmout všechna přiměřená opatření, aby čelil mimořádným okolnostem, musí ve fázi plánování letu přiměřeným způsobem přihlédnout k riziku zpoždění spojenému s případným výskytem takovýchto okolností. V důsledku toho musí počítat s určitou časovou rezervou, která mu dle možností dovolí uskutečnit celý let, jakmile mimořádné okolnosti pominou. Naproti tomu nelze uvedené ustanovení vykládat tak, že v rámci přiměřených opatření ukládá povinnost obecného a nediferencovaného plánování minimální časové rezervy použitelné bez rozdílu na všechny letecké dopravce ve všech situacích, kdy nastanou mimořádné okolnosti. Při posuzování schopnosti leteckého dopravce zajistit uskutečnění celého letu v nových podmínkách vyplývajících z výskytu těchto okolností je třeba dbát na to, aby rozsah požadované časové rezervy nevedl k tomu, že by letecký dopravce byl nucen přistoupit k neúnosným obětem s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době.

16. Z rozsudku SDEU ve věci C‑ číslo (jméno příjmení příjmení, příjmení příjmení příjmení, jméno jméno příjmení jméno, jméno příjmení příjmení příjmení, jméno del příjmení příjmení příjmení, jméno příjmení příjmení, příjmení příjmení příjmení v. právnická osoba), vyplývá, že pojem„ letový řád“ označuje trasu, kterou má letadlo uskutečnit z letiště odletu na letiště příletu podle stanoveného časového plánu, vyplývá z toho, že aby mohl být let považován za uskutečněný, nestačí, aby letadlo vzlétlo v souladu se stanoveným letovým řádem, ale je rovněž třeba, aby dosáhlo svého místa určení, tak jak je uvedeno ve zmíněném letovém řádu. V důsledku okolnosti, že byl zajištěn vzlet, ale letadlo se následně vrátilo na letiště odletu, aniž dosáhlo místa určení uvedeného v letovém řádu, přitom nelze mít za to, že by se let, tak jak byl původně plánován, uskutečnil. Pojem„ zrušení“, tak jak je definován v čl. 2 písm. l) Nařízení musí být v takové situaci vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje výlučně na případ, v němž dotčené letadlo vůbec nevzlétne, ale zahrnuje rovněž případ, v němž toto letadlo vzlétlo, ale bylo ať už z jakéhokoli důvodu následně nuceno vrátit se na letiště odletu a cestující z uvedeného letadla byli převedeni na jiné lety.

17. Nařízení v čl. 5 odst. 3 v souvislosti se zrušením letu prohlašuje, že provozující letecký dopravce není povinen platit cestujícím náhradu škody dle čl. 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. V souladu s tímto ustanovením je tedy provozující letecký dopravce zproštěn povinnosti nahradit cestujícím škodu, jestliže jsou kumulativně splněny následující podmínky: došlo ke zrušení letu, nastala mimořádná okolnost, zrušení letu bylo způsobeno touto mimořádnou okolností (tzn. je zde příčinná souvislost mezi zrušením letu a mimořádnou okolností), mimořádné okolnosti by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Jelikož Soudní dvůr EU v rozhodovací praxi dovodil, že právo na náhradu škody mají nejen cestující zrušeného letu, ale také cestující významně zpožděného letu, mohou se provozující letečtí dopravci domáhat liberace z povinnosti hradit cestujícím škodu i v případě významného zpoždění letu. Podmínky jsou pak stejné jako v případě zrušeného letu.

18. Pojem„ mimořádné okolnosti“ sice není definován v Nařízení, nicméně judikaturou SDEU bylo dovozeno, že těmito okolnostmi se rozumí kupříkladu střet letounu s ptákem (viz rozsudek SDEU ve věci C‑ 315/15, jméno příjmení, jméno příjmení v . právnická osoba), poškození pneumatiky letadla cizím předmětem (viz rozsudek SDEU ve věci C‑ 501/17, anonymizována dvě slova v . jméno příjmení), přítomnost paliva na letištní dráze (viz rozsudek SDEU ve věci C‑ 159/18, jméno příjmení vs. právnická osoba), anebo erupce sopky (viz rozsudek SDEU ve věci C‑ 12/11, jméno příjmení v . právnická osoba). Z uvedeného je tedy zřejmé, že mimořádnou okolností jsou zejména skutečnosti, které nebylo možno předvídat nebo jim zabránit. Naopak pod mimořádné okolnosti nelze podřadit následující situace, a to například technickou závadu na letadle (viz rozsudek SDEU ve věci C -257/14, jméno anonymizována dvě slova anonymizováno v . anonymizována dvě slova anonymizováno NV), anebo stávku leteckého personálu (viz rozsudek SDEU ve spojených věcech C‑ 195/17, C‑ 197/17 až C‑ 203/17, C‑ 226/17, C‑ 228/17, C‑ 254/17, C‑ 274/17, C‑ 275/17, C‑ 278/17 až C‑ 286/17 a C‑ 290/17 až C‑ 292/17, jméno příjmení a další v . anonymizována dvě slova).

19. Podle bodu 15 preambule Nařízení by se měl za vznik mimořádných okolností považovat pouze případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne, nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení.

20. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V tomto případě je soud toho názoru, že předmětný let č. anonymizována dvě slova, z obec do anonymizováno, s technickým mezipřistáním v příjmení, je nutno posuzovat jako celek, tj. jako let z obec do anonymizováno (viz rozsudek SDEU ve věci C -11/11, tedy bez ohledu na absolvované mezipřistání. Z tohoto důvodu je zřejmé, že předmětný let byl na příletu do anonymizováno významně opožděn, neboť do cílového místa žalobce dorazil až následující den jiným letem poté, co původní let byl po absolvovaném mezipřistání v příjmení dále přesměrován do anonymizováno, tj. místa odlišného od cílové destinace, a následně s cestujícími, kteří s vystoupením v anonymizováno nesouhlasili, vrácen zpět do výchozího místa odletu. Následně tito cestující přespali v obec a následujícího dne ráno absolvovali let s žalovanou do Göteborgu. Soud přitom vzal do úvahy i judikaturu SDEU ve věci C‑ 83/10, když dospěl k závěru, že předmětný let je nutno považovat za zrušený. Soud v této souvislosti připomíná, že dle judikatury SDEU ve věci C‑ 402/07 a C‑ 432/07 se na cestující zpožděných letů nahlíží stejně jako na cestující zrušených letů, tedy že se mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle čl. 7 Nařízení, ledaže významné zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, tedy okolnostmi vymykajícími se účinné kontrole dopravce. V daném případě byly regulace na letišti v příjmení potažmo anonymizováno předem známy, tedy se nejednalo o žádnou nahodilou událost, kterou by nebylo možno předvídat. Nelze tak klást k tíži cestujícím, že žalovaná se na předem oznámené regulace dostatečně nepřipravila a nezabránila předmětnému zpoždění, resp. zrušení letu. Naopak je nutno uvést, že letecký dopravce je povinen přijmout všechna přiměřená opatření, aby čelil mimořádným okolnostem, tedy musí už ve fázi plánování letu přiměřeným způsobem přihlédnout k riziku zpoždění spojenému s případným výskytem takovýchto okolností. V důsledku toho musí počítat s určitou časovou rezervou, která mu dle možností dovolí uskutečnit celý let, jakmile mimořádné okolnosti pominou (viz rozsudek SDEU ve věci C‑ 294/10, příjmení jméno, anonymizována dvě slova v . anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, za přítomnosti anonymizována dvě slova anonymizováno AS). Zdejší soud v tomto případě přitom neshledal, že by rozsah požadované časové rezervy (resp. naplánování letu s ohledem na regulace na letišti v příjmení a anonymizováno) vedl k tomu, že by letecký dopravce byl nucen přistoupit k neúnosným obětem s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobě v celém rozsahu vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 267 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši ekvivalentu 250 EUR v CZK sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v  a. t. po podání návrhu ve věci (vyjádření k výzvě soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a DPH 21 %. Odměnu a náhrady zástupce soud omezil v souladu s usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. , neboť mu je z úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě různých žalobců zastoupených totožným právním zástupcem uplatňován opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby proti leteckým společnostem za zpožděné lety).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.