Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 198/2022-28

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Pavlíny Černé a přísedících Miloslavy Blažkové a Evy Fialové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 4 475 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 475 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 119 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 475 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 119 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 4 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 475 Kč od datum do zaplacení, s odůvodněním, že žalobkyně odvedla za žalovaného na zdravotním pojištění celkem částku 4 475 Kč, když žalovaný od datum do datum a od datum do datum přestal chodit do práce, aniž by pracovní poměr zákonným způsobem ukončil, či aniž by žalobkyni uvědomil o legitimních důvodech své absence či aniž by prokázal existenci zákonné překážky v práci. Žalovaný je z tohoto důvodu povinen odvádět si toto pojištění za dané období sám na svůj účet. Z uvedeného důvodu žalobkyně ukončila se žalovaným pracovní poměr na základě zrušení pracovního poměru ve zkušební době v souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván předžalobní výzvou. Žalovaný však dosud na svůj dluh neuhradil ničeho a ve věci se nijak nevyjádřil.

2. Soud věc za postupu podle 115a a , , (dále jen „ ”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením až (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v  , tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně s žalovaným podepsali dne datum pracovní smlouvu na dobu neurčitou se zkušební dobou tří měsíců. Druh sjednané práce byl kompletář. Žalovanému bylo zasláno oznámení o zrušení pracovní poměr ve zkušební době ze dne datum. Zásilka byla povinnému zaslána doporučeně do vlastních rukou dne datum s tím, že dne datum byla uložena a připravena k vyzvednutí, neboť nebyl adresát zastižen. Následně byla zásilka jako nevyzvednutá zaslána zpět žalobkyni. Žalovanému byla vystavena výplatní páska za měsíc květen 2021, dle které měl žalovaný 120 neomluvených hodin v práci a byl mu vyúčtován podíl na zdravotním pojištění ve výši 2 052 Kč, za měsíc červen 2021 měl žalovaný 117,83 neomluvených hodin v práci a byl mu vyúčtován podíl na zdravotním pojištění ve výši 1 847 Kč. Žalovaný byl tento měsíc zároveň po dobu 10 hodin příjemcem dávek nemocenského pojištění, náhrada mzdy z tohoto titulu tak činila 1 146 Kč. Žalovanému byla vystavena výplatní páska za měsíc červenec 2021, dle které měl žalovaný 108 neomluvených hodin v práci a byl mu vyúčtován podíl na zdravotním pojištění ve výši 1 722 Kč. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky 4 475 Kč do datum. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne datum. Naposledy byl žalovaný vyzýván zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Žalovaný v řízení netvrdil, ani z obsahu spisu a listin v něm obsažených nijak nevyplynulo, že by danou částku žalovaný uhradil.

5. Dle , zákona České národní rady o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojistném na veřejném zdravotním pojištění“), výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Dle odst. 2 téhož ustanovení je výši pojistného jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

6. Dle § 3 odst. 1 zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Dle odst. 4 téhož ustanovení pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle odstavců 1 až 3, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Dle odst. 6 téhož ustanovení je minimálním vyměřovacím základem minimální mzda. Dle odst. 9 písm. c) téhož ustanovení minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud se zaměstnanec stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c). Dle odst. 10 téhož ustanovení pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

7. Dle § 5 odst. 1 zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Dle odst. 2 téhož ustanovení pojistné podle odstavce 1 se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

8. Dle , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu.

9. Dle § 7 odst. 1 písm. i) zákona o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění.

10. Dle , , ve znění pozdějších předpisů, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se , a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

11. Dle věta prvá , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

12. Soud uzavřel, že v řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době zaměstnán na základě pracovní smlouvy u žalobkyně. Žalovaný však do práce v souladu s pracovní smlouvou nedocházel a neuvedl ani důvod své nepřítomnosti na pracovišti. Žalobkyně tak jeho absenci posuzovala jako neomluvenou nepřítomnost v práci. Vzhledem k tomu, že se žalovaným byla sjednána zkušební doba tří měsíců, pracovní poměr se žalovaným byl žalobkyní v této zkušební době zrušen. Vzhledem k neomluvené absenci žalovaného v práci klesl jeho vyměřovací základ pro odvod pojistného pod úroveň minimální mzdy, čímž žalovanému vznikla povinnost doplatit žalobkyni minimální zdravotní pojistné ve výši 4 475 Kč, a to za květen, červen a červenec 2021, která za něj tuto částku uhradila. Žalobkyně má tak vůči žalovanému nárok na uhrazení této částky z titulu náhrady škody dle § 2910 o. z. Soud tak shledal nárok žalobkyně za zcela důvodný. Splatnost pohledávky z titulu náhrady škody nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Dne datum byla žalovanému zanechána výzva k vyzvednutí zásilky obsahující výzvu žalobkyně k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Z hmotněprávního hlediska se tohoto dne zásilka dostala do sféry dispozice žalovaného, neboť se uvedeného dne mohl žalovaný s obsahem zásilky seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. ). Žalobkyni tak náleží od datum též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 475 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 819 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.