Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 162/2022-30

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ;

příjmení jméno a právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

; zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 53 608,92 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 483,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 483,99 Kč od 30.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 23 124,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 518,34 Kč od 23.12.2021 do 29.6.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 034,35 Kč od 30.6.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 862,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 55 991,53 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 617 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 483,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 483,99 Kč od 30.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 23 124,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 518,34 Kč od 23.12.2021 do 29.6.2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 034,35 Kč od 30.6.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 862,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 55 991,53 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 617 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 19.5.2022, doplněnou podáním ze dne 7.7.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 53 608,92 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 17.12.2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr včetně příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 50 320 Kč Celkem se zavázal vrátit částku 90 320 Kč ve splátkách po 4 516 Kč měsíčně. Splatnost poslední splátky připadala na 17.8.2020. Předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když uhradil pouze 9 516,01Kč. Závazek ze smlouvy byl zesplatněn, a to ke dni 17.8.2020. Ode dne 18.8.2020 byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. Smlouvou ze dne 22.12.2021 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 128 945,06 Kč. Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalovaného žalobkyně upustila od požadavku na sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalobkyně požaduje pouze jistinu 36 518,34 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 7 605, Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 25 407,85 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 3 757,79 Kč, inkasní poplatek 7 515,01 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizní přepočtu 11 705,88 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 862,94 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 617 Kč a smluvní pokutu 17 090,58 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil.

2. V doplnění žaloby ze dne 7.7.2022 žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřována předchůdkyní žalobkyně na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je povinen v Žádosti uvést pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem na Žádost. na základě této Žádosti byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 10 565 Kč, bylo tak možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle předmětné smlouvy byla 4 516 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčně zůstat cca 6 049 Kč, kterými mohl volně disponovat. Nebyl tak jediný důvod se domnívat, že by nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl úvěr splácet. V Žádosti o úvěr jsou v sekci„ Doložení příjmů žadatele“ vypsány dokumenty, které byly žalovaným předloženy obchodnímu zástupci předchůdkyně žalobkyně k ověření totožnosti a měsíčních výdajů žalovaného. Žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla osoba žalovaného v takovém rejstříku vedena. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 9 516,01 Kč odpovídající 2 řádně uhrazeným splátkám.

3. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 15.8.2022). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

6. Ze Žádosti o úvěr ze dne 17.12.2018 plyne, že tato je opatřena v kolonce„ Podpis žadatele“ vlastnoručním podpisem žalovaného. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 40 000 Kč. Uvedl, že je od 4.1.2010 zaměstnán s měsíčním příjmem 16 975 Kč. Jeho náklady na bydlení a energie činily 3 000 Kč a na náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady částku 3 410 Kč. Byl svobodný, bydlel v nájmu, měl střední vzdělání, žádné vyživované dítě. Poměry žalovaného měly být ověřovány výplatními páskami, pracovní smlouvou a občanským průkazem, jak plyne z kolonky„ Doložení příjmů žadatele a kolonky„ Předložené doklady totožnosti“. Žádost se žalovaným sepsala obchodní zástupkyně předchůdkyně žalobkyně jméno příjmení.

7. Z Pracovní smlouvy ze dne 4.1.2010 plyne, že žalovaný byl od ledna 2010 zaměstnán jako stavební dělník u právnická osoba obec anonymizována tři slova.

8. Z výplatní pásky za měsíc srpen 2018 plyne, že za tento měsíc byla žalovanému vyplacena jeho zaměstnavatelem právnická osoba obec spol. s r.o. mzda ve výši 18 107 Kč. Z výplatní pásky za měsíc září 2018 plyne, že za tento měsíc byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 15 795 Kč. Z výplatní pásky za měsíc říjen 2018 plyne, že za tento měsíc byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 17 021 Kč.

9. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne 1.1.2017 plyne, že anonymizována dvě slova pronajal jméno příjmení byt číslo v domě adresa, v obec, ulici obec, za sjednané nájemné ve výši 4 591 Kč měsíčně. Spolu s nájemkyní anonymizováno. příjmení byly jako spolubydlící ve smlouvě uvedeni jméno příjmení, roč. rok a jméno příjmení, roč. rok Nájemní smlouva je opatřena podpisem anonymizováno. příjmení.

10. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 25.10.2018 plyne, že příjmení uhradila na účet číslo variabilní symbol, nájem za říjen 2018. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 28.11.2018 plyne, že příjmení uhradila na účet číslo variabilní symbol, nájem za listopad 2018.

11. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17.12.2018 číslo plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 50 320 Kč, tedy celkem částku 90 320 Kč, a to ve 20 splátkách po 4 516 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí částky 40 000 Kč v hotovosti. Pro případ neuhrazení jakékoliv splátky řádně a včas, byl žalovaný povinen zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Výše smluvního úroku činila 25 % ročně. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

12. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých aspektů.

13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.12.2021 včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

14. Z Oznámení ze dne 11.1.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 12.1.2022, jak plyne z podacího archu. Z oznámení ze dne 1.2.2022 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu.

15. Z výzvy ze dne 2.3.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 2.5.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 4.5.2022, jak plyne z podacího archu.

16. Skutkový závěr: Dne 17.12.2018 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným podepsaly písemnou smlouvu, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč za sjednaný úrok 25 % ročně a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru, a to formou splátek. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovanému byly dne 17.12.2018 poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 9 516,01 Kč, zbytek nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 4.5.2022 žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle , (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

25. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 17.12.2018 podepsána smlouva číslo v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku a nákladů spotřebitelského úvěru, a to formou měsíčních splátek.

26. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

27. V té souvislosti má soud za prokázané, že v Žádosti o úvěr ze dne 17.12.2018 žalovaný ke svým poměrům uvedl, že byl zaměstnán od roku 2010 s příjmem 16 975 Kč měsíčně. Jeho náklady na bydlení měly činit 3 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 410 Kč. Byl svobodný, měl bydlet v nájmu, neměl žádnou vyživovací povinnost a střední vzdělání. Příjem žalovaného měl být ověřován výplatními páskami a pracovní smlouvou, osobní data žalovaného měly být ověřovány z jeho občanského průkazu. Z pracovní smlouvy žalovaného a výplatních pásek za období měsíce srpna, září a října 2018 má soud za prokázané, že žalovaný před uzavřením předmětné smlouvy pracoval u právnická osoba obec anonymizována tři slova a jeho měsíční mzda činila průměrně 16 974 Kč.

28. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (v daném případě splněno), dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě sice předchůdkyně žalobkyně ověřila zaměstnání a mzdu žalovaného z pracovní smlouvy a jeho výplatních pásek, jak plyne ze Žádosti o úvěr (příslušné kolonky o ověřování příjmů byly zaškrtnuty) ve spojení s předloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami, avšak ze žádosti již neplyne, že by byly ověřovány i v Žádosti deklarované výdaje, resp. takový záznam v Žádosti zaškrtnut není, popř. není výslovně uveden. Pokud žalobkyně soudu předložila nájemní smlouvu ze dne 1.1.2017, tak ta pouze dokládá, že osobě anonymizováno. příjmení, tj. osobě odlišné od žalovaného, svědčí právo k užívání bytu v obec a spolu s ní mají odvozené právo k užívání bytu i další dvě osoby, a to příjmení příjmení a anonymizováno. příjmení. Nájemní právo, popř. odvozené užívací právo od nájemkyně bytu, ve prospěch žalovaného z předložené nájemní smlouvy nevyplývá. Je tak zřejmé, že tato nájemní smlouva ze dne 1.1.2017 nedokládá způsob upokojování bytové potřeby žalovaného („ bydlení v nájmu“), jenž byl deklarován v Žádosti o úvěr ze dne 17.12.2018. Zároveň ani nájemní smlouva z 1.1.2017 ani Příjmové pokladní doklady ze dne 25.10.2018 a ze dne 28.11.2018 nedokládají v Žádosti o úvěr uvedené náklady žalovaného na bydlení a energie ve výši 3 000 Kč, neboť oba Příjmové doklady potvrzují, že osoba příjmení uhradila nájemné za měsíc říjen a listopad 2018 ve výši 8 290 Kč a 8 281 Kč. Tvrzený způsob uspokojování bytové potřeby, tvrzené výdaje žalovaného na bydlení a energie v Žádosti o úvěr jsou tak v rozporu s předloženými listinnými důkazy (nájemní smlouvou a Příjmovými doklady), a bylo tak na předchůdkyni žalobkyně, tím spíše, když Žádost o úvěr nesepisoval žalovaný sám, ale za pomoci obchodní zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, aby tyto rozporné skutečnosti důsledně prověřila. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých nesouladných informací o výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho skutečných nákladů na bydlení a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

29. Své tvrzení v doplnění žaloby ze dne 7.7.2022, že v době uzavření smlouvy nebyl žalovaný veden v insolvenčním rejstříku, však žalobkyně nepodložila žádným listinným, popř. jiným důkazem, z něhož by bylo zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně v době před uzavřením úvěrové smlouvy do tohoto rejstříku nahlížela a s jakým výsledkem. Pokud žalobkyně až následně po uzavření smlouvy zjistila, že žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku a dovozovala tak jeho insolvenční bezúhonnost i před uzavřením smlouvy, je takový postup nepřijatelný a neodpovídá požadavku řádného zkoumání úvěruschopností osoby žádající o úvěr v době před uzavřením smlouvy. Navíc je třeba uvést, že i když informace vyplývající z insolvenčního rejstříku, případně z jiných databází, jsou zcela určitě důležité, tak pokud nejsou zjišťovány skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou samy o sobě nedostatečné.

30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, nebo\´t uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 anonymizována dvě slova) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

31. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

32. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila žalovaným vlastnoručně podepsanou úvěrovou smlouvu ze dne 17.12.2018, z níž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 40 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 9 516,01 Kč, jak plyne ze samotného tvrzení žalobkyně. Zbytek ve výši 30 483,99 Kč dosud žalobkyni nevrátil (výpočet: 40 000 Kč – 9 516,01 Kč = 30 483,99 Kč).

33. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 30 483,99 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 6 034,35 Kč, včetně smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.5.2022, předanou k poštovní přepravě dne 4.5.2022, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 28.6.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 29.6.2022. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 30.6.2022, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 483,99 Kč od 30.6.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

36. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 31 069,59 Kč (tj. jistina 30 483,99 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 585,60 Kč; 26,71 %), žalovaný byl úspěšný co do částky 85 272,30 Kč (tj. jistina 6 034,35 Kč + smluvní pokuta 17 090,58 Kč + úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle výroku II. rozsudku kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí celkovou částkou 62 147,37 Kč; 73,29 %). V řízení tak byl převážně úspěšnější žalovaný, a proto by mu náležela poměrná náhrada nákladů řízení (46,58 %). Žalovanému však, jak plyne z obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).

37. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.