Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 318/2020-103

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 14 077 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 077 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 077 Kč ve výši 5,5% ročně od 26.6.2002 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 077 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 077 Kč ve výši 5,5% ročně od 26.6.2002 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč.</b>

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 077 Kč a příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba anebo právnická osoba anebo právnická osoba anebo právnická osoba), se sídlem adresa, IČO, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o finančním leasingu - Leasingovou smlouvu číslo. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve smlouvě, a to na dobu 60 měsíců. Žalovaný se současně ve Smlouvě zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právnímu předchůdci žalobce celkem 60 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve smlouvě. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 13.05.2002. Žalovaný se v průběhu trvání Smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu a své závazky neplnil tak řádně a včas. Předchůdce žalobkyně proto předčasně ukončila smlouvu ke dni 25.06.2002, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum převedla na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni ani přes upomínky žalobkyni na požadované pohledávky neuhradil ničeho.

K jednání, které se ve věci konalo dne 26. července, se žalovaný nedostavil, ačkoliv předvolání osobně převzal, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil, tvrzení žalobkyně, ač předvolání a žalobu převzal osobně, nijak nerozporoval. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti Podle proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z leasingové smlouvy číslo ze dne datum soud ověřil, že žalovaný a předchůdce žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 118 000 Kč a žalovaný se jej za podmínek ve smlouvě sjednaných zavázal splatit 60ti splátkami po 3 880 Kč, když záloha na splátky a administrativní poplatek činila 31 390 Kč. Z podacího lístku vyplývá, že žalovanému bylo dne 7.4.2019 zasláno podání předchůdcem žalobkyně. Z podacího lístku vyplývá, že žalovanému bylo dne datum zasláno podání žalobkyní. Oznámením o postoupení pohledávky sdělil předchůdce žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou ze dne 12.3.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z obchodních podmínek a sazebníku poplatků soud naznal bližší úpravu práv a povinností věřitele a dlužníka včetně povinnosti a platit poplatky a jejich výši. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum převedl předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, že předchůdce žalobkyně jako věřitel s žalovaným jako dlužníkem uzavřela leasingovou smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 118 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit je 60ti splátkami po 3 880 Kč, když záloha na splátky a administrativní poplatek činila 31 390 Kč. Žalovaný povinnost platit řádně a včas neplnil, věřitel proto přistoupil ke zesplatnění pohledávky dne datum, kterou následně převedl na žalobkyni.

Podle () není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry, vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů, platných do 31.12.2013.

Podle § 261 odst. 3, písm. d) obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, se touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků též závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle a na její společné závazky se použijí ustanovení .

Podle § 273 obchodního zákoníku část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

Podle § 340 odst. 1 obchodního zákoníku je dlužník povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.

Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

Podle § 391 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

Podle § 497 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 502 odst. 1, věta první, obchodního zákoníku je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.

Na zjištění skutkový stav soud aplikoval výše citované právní předpisy a dospěl k závěru, že žaloba byla podání důvodně. Žalobkyně své povinnosti dle smlouvy splnila a poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 118 000 Kč. Žalovaný však smlouvu porušil, když úvěr řádně nesplácel. Žalobkyně proto v souladu se sjednanými podmínkami smlouvu vypověděla a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Soud ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobkyni zcela vyhověl.

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (st. 1 ) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních až 151 (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. , dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle věty prvé , soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí , právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení.

Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle vyhl. , 3x režijní paušál á 100 Kč dle vyhl. , (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle ve výši 252 Kč celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2 252 Kč.

Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č.j. -143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle , když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Dle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( z.č. , v platném znění) nebo provedení exekuce podle z.č. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.